Saddám odmítá ultimátum a Iráčanům slibuje vítězství
Irák odmítá americké ultimátum, které dává Saddámu Husajnovi a jeho rodině dva dny na opuštění země. Irácká televize ukázala záběry Husajna oblečeného ve vojenské uniformě, jak předsedá zasedání vlády. V jejím závěrečném prohlášení se říká, že Irák a všichni jeho muži jsou připraveni bránit se agresorům a vyhnat je ze země. Spojené státy vyhlásily druhý stupeň protiteroristické pohotovosti a také americká vojska v Evropě mají zvýšenou bdělost. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda řekl Radiožurnálu, že ve středu navrhne vládě, aby vyjádřila pochopení pro útok na Irák.
Americký prezident George Bush dal 48 hodin Saddámu Husajnovi k odchodu do exilu; jinak bude válka. Úder na Bagdád pak označil za národní zájem a vyzval novináře a personál OSN, aby okamžitě opustili Irák. Bush také vybídl irácké vojáky, aby nebojovali za umírající režim a neničili ropné vrty. Podrobnější informace o americkém ultimátu přinášíme zde.
Česko na seznamu koalice
Šéf americké diplomacie Colin Powell oznámil, že Spojené státy podporuje proti Iráku 45 zemí. Z toho 30 zemí, které nabídly jednotky, logistickou podporu nebo otevřely svůj vzdušný prostor, si přály, aby jejich jména byla zveřejněna. Dalších 15 dalo přednost setrvání v anonymitě.
Na zveřejněném seznamu koalice figurují Afghánistán, Albánie, Austrálie, Ázerbajdžán, Británie, Island, Kolumbie, Česká republika, Dánsko, Salvador, Eritrea, Estonsko, Etiopie, Filipíny, Gruzie, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Lotyšsko, Litva, Makedonie, Nizozemsko, Nikaragua, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Turecko a Uzbekistán.
Iráčané čekají na válku
Bagdád americké ultimátum odmítl. Saddám Husajn v úterý jednal s velením armády plány pro vojenskou invazi. Podle irácké státní televize se porady účastnil i šéf obrany hlavního města Saddámův mladší syn Kusaj, který velí elitní Republikánské gardě. V prohlášení pak proklamovali, že irácká armáda je schopna "útočníkům čelit, způsobit mu velké ztráty, porazit ho a ubránit svobodu Iráku".
V irácké metropoli a řadě dalších měst se dnes uskutečnily protiamerické demonstrace. Zúčastnily se jich desítky tisíc lidí. V zemi se také mobilizují tzv. Saddámovi bojovníci, což jsou jednotky tisíců dobrovolníků, kteří jsou vycvičeni pro boj ve městech a někteří z nich také pro sebevražedné útoky.
Jak ale uvádějí zpravodajové arabských televizních stanic v Iráku - například Al-Džazíra a Abú Dhabí - mezi iráckou veřejností panují především obavy z nadcházejícího vojenského zásahu. Lidé se snaží získat maximální množství potravin, vody a dalších věcí nezbytných k životu. Ve městě je vidět stále více zabedněných oken a obchodníci přenášejí zboží do bezpečí.
Všichni zbrojní inspektoři OSN už opustili Bagdád, kde vrcholí přípravy na americký vojenský útok. Část z nich už přistála se speciálním letounem OSN v kyperské Larnace. Jako poslední odjíždějí z Bagdádu pracovníci týmu, kteří celou misi zajišťovali po technické a logistické stránce.
Některým iráckým jednotkám se do boje na obranu Iráku moc nechce. Vyplývá to z odposlechů iráckých vojenských vysílaček, o kterých televizi CNN informoval nejmenovaný vysoký americký představitel. V některých jednotkách včetně elitní Republikánské gardy údajně vládne značné "zděšení".
Světové reakce jsou většinou odmítavé
Chystaný útok spojenců na Irák dnes v britském parlamentu obhajoval ministerský předseda Tony Blair. "Irák projevil určité známky spolupráce, ale to nestačilo. Nebyla to stoprocentní spolupráce. Bagdád nedoložil, že opravdu zlikvidoval všechny své zbraně hromadného ničení. Představa, že Irák dobrovolně odzbrojil, je absurdní. Včera inspektoři předložili rozsáhlou zprávu. Ta říkala, že v Iráku je minimálně 29 různých míst, kde by mohly být ukrývány zbraně, o kterých nelze získat žádné informace."
Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov dnes řekl, že blížící se vojenská akce proti Iráku ohrožuje jednotu mezinárodní protiteroristické koalice. Podle Ivanova je stále ještě možné odzbrojit Irák mírovými prostředky. Ultimátum, které dal americký prezident George Bush iráckému vůdci Saddámu Husajnovi k odchodu ze země vyprší v noci na čtvrtek. V opačném případě spojenci na Irák zaútočí.
S americkými podmínkami nesouhlasí Francie. Ústy svého prezidenta Jacquesa Chiraka apeluje na odpovědnost každého, aby byla respektována mezinárodní legálnost. "Americké rozhodnutí zpochybňuje dosavadní představy o mezinárodních vztazích. Irák v současné době nepředstavuje bezprostřední hrozbu. Měli bychom se nadále řídit poslední rezolucí Rady bezpečnosti. Přestože je odzbrojení Iráku nezbytné, nelze ospravedlnit jednoznačné použití síly. Francie vyzývá všechny k zodpovědnosti a k dodržování mezinárodního práva," zdůraznil Chirac.
Německý kancléř Gerhard Schröder znovu potvrdil odmítavý postoj své země k válce. Současně vyjádřil lítost nad pravděpodobnou smrtí nevinných lidí, kterou podle něho tato válka přinese.
Naopak Polsko vyšle své vojáky do Perského zálivu. Polský kontingent má tvořit maximálně 200 vojáků. Jejich hlavním úkolem bude týlové zabezpečení a odstraňování případných následků konfliktu. Součástí polského kontingentu budou loď vojenského námořnictva Xawery Czernicky, používaná už v operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu jako logistická základna. V Perském zálivu budou také operovat příslušníci jednotky rychlého nasazení GROM. Stávající oddíl 24 mužů, kteří budou přesunuti z Afghánistánu, doplní 32 jejich kolegů. Do akce bude vysláno i 74 příslušníků čety protichemické ochrany. Ti ale mají mít za úkol pouze likvidovat případné zasažení spojeneckých vojsk bojovými látkami. Tato jednotka se začne do Perského zálivu přesouvat tento pátek.
Také Američané odpočítávají čas do ozbrojeného konfliktu
V samotných Spojených státech reakce na ultimátum prezidenta George Bushe různorodé. USA nemají žádné známky toho, že by chtěl irácký diktátor uposlechnout a chystají se na válku. V zemi byl ale vyhlášen druhý stupeň protiteroristické pohotovosti a také americká vojska v Evropě mají zvýšenou bdělost.
Matky, manželky a děti čtvrt milionu amerických vojáků v Perském zálivu už vědí, že nejrychlejší cesta domů pro jejich blízké v uniformách je přes Bagdád. Obavy panují především v souvislosti se zprávami, že by Saddám Husajn mohl použít chemické nebo biologické zbraně.
Šestašedesát procent Američanů je pro vojenský zásah v Iráku, třicet procent je proti. Mezi zákonodárci v Kongresu má prezident Bush podporu republikánů a významné části demokratů. Velmi kriticky se ale vyslovil vůdce opozičních demokratů v Senátu Tom Daschle, který obvinil prezidenta Bushe, že nechá umírat americké vojáky kvůli jeho diplomatickému selhání. Šéf úřadu pro vnitřní bezpečnost Tom Ridge oznámil operaci Štít svobody, který má ochránit Ameriku před odvetnými teroristickými útoky v době války.
Irácká krize a Česko
Místopředseda vlády a šéf české diplomacie Cyril Svoboda řekl Radiožurnálu, že vláda bude ve středu jednat o usnesení, jímž by vyjádřila pochopení pro důvody, které vedou USA a jejich spojence k očekávanému útoku na Irák. Svoboda se chce zasadit o to, aby vláda přijala "jasnou pozici, která bude zřetelná nejenom našim občanům, ale také i našim partnerům".
Bezpečnostní rada státu v pondělí rozhodla, že země zaujme konkrétní stanovisko k případné válce s Irákem bez mandátu OSN až ve chvíli, kdy začne.
Nejpřesnější informace o zvažovaném útoku na Irák bude mít také Česká republika prostřednictvím brigádního generála Petra Pavla. Ten v úterý odletěl do Zálivu. V rozhovoru pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál popsal první okamžiky případné invaze: "Zcela určitě bude v první fázi rozsáhlá letecká operace, která má za cíl vyřadit nejenom protivzdušnou obranu, ale i řízené střely, má za cíl vyřadit letecká stanoviště a shromaždiště sil pozemních vojsk, a teprve potom, kdy bude veškerá irácká obrana v podstatě neutralizována, tak by měla být zahájena pozemní operace s cílem co nejrychleji obsadit Bagdád."
