Samostatnost Kosova je legální. Rozhodl Mezinárodní soud

Kosovo vyhlášením nezávislosti na Srbsku před dvěma a půl lety neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes v jednom z nejsledovanějších procesů za posledních několik let Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prakticky pro celé Kosovo je typický nízký věkový průměr populace. | Foto: Tomáš Adamec

Bělehrad s odtržením Kosova nesouhlasí a považuje jej za porušení své územní celistvosti. Na straně Srbska stojí i některé další země, například Slovensko, Řecko nebo Rusko. Verdikt soudu o Kosovu naopak vítají Spojené státy.

Česká velvyslankyně v Kosovu Janina Hřebíčková ve Stalo se dnes řekla, že první reakce jsou očekávané. Představitelé Kosova rozhodnutí vítají a respektují jeho poradní posudek. „Cílem kosovských institucí je, aby došly k počtu členských zemí OSN, aby Kosovo mohlo požádat o členství.“

Přehrát

00:00 / 00:00

První reakce v Kosovu zprostředkovala ve Stalo se dnes tamní česká velvyslalankyně Janina Hřebíčková

Hřebíčková zdůraznila, že nikdo nečekal tak jasný posudek. „Srbsko má zatím pozici stejnou, ale uvidíme, zda v dalších dnech nebude postoj modifikovaný.“

Rozhodnutí nebylo jednomyslné

Předseda Mezinárodního soudního dvora Hisaši Ovada uvedl, že jednostranná deklarace nezávislosti Kosova neporušila mezinárodní právo. To totiž žádný zákaz takového kroku neobsahuje. Rozhodnutí soudu nebylo jednomyslné. Pro hlasovalo 10 soudců. Proti byli 4.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dopady rozhodnutí komentoval v Ozvěnách dne politický geograf Michal Romancov

Podle soudu nebylo vyhlášení nezávislosti porušením rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244 o dočasné správě Kosova. Rezoluce výslovně nezákazala, aby někdo provedl konečné řešení státoprávního postavení Kosova. Je jen přechodnou úpravou stavu a neměla ani záměr rozhodovat o definitivním statusu tohoto útvaru.

Priština - Kosovo | Foto: www.prishtina-komuna.org

O přípustnosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova rozhodoval soudní dvůr 7 měsíců – od loňského prosince. Kosovo zatím ale není členem OSN, protože Kosovo jako stát zatím uznalo jen 69 zemí. K členství ve světové organizaci potřebuje hlasy nadpoliviční většiny jejích 192 členů.

Verdikt a odstředivé tendence

Dnešní výrok Mezinárodního soudního dvora o Kosovu může mít dalekosáhlé dopady. A to nejen pro tuto malou zemi na Balkáně. Verdikt, podle něhož Kosovo svým odtržením od Srbska neporušilo mezinárodní právo, může být - podle některých názorů - povzbuzením pro mnohé separatisty leckde na světě.

Politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Ozvěnách dne označil rozhodnutí soudu za důležitý krok ke všeobecnému mezinárodnímu uznání Kosova. „Všechny zraky těch, kterří řeší podobný problém, se teď upnouk tomuto rozhodnutí a jeho zdůvodnění a budou argumentova t podobně.

„Kosovo sice je uznáno řadou členů mezinárodního společenství, ale schopnost entity reálně se chovat jako stát - to jsou dvě kategorie, které spolu nemají nic společného, připomněl Romancov.

Cestu Kosova do OSN považuje za otázku. „Dokud členové Rady bezpečnosti Ruska a Čína nestáhnou své námitky, těžko se Kosovo stane regulérním členem OSN.“

Romancov také poukázal na případ Baskicka a Katalánska nebo i sousedního Slovenska s maďarskou menšinou, Súdán v Africe, problém Kašmíru mezi Indií a Pákistánem. „Problémů ve světě je mnoho.“

Cesta k mezinárodnímu uznání

Problém rozhodně nekončí. Jaké jsou vlastně podmínky pro vznik nového státu?

Přehrát

00:00 / 00:00

O podmínkách pro vznik nového státu mluvil v Odpoledním Radiožurnálu O. Bouda

„Jednak by měl splňovat tzv. vnitřní suverenitu, tedy správu a kontrolu svého území. Samozřejmě se k tomu dnes připojuje i vnější atribut - uznání mezinárodním společenstvím,“ říká docent Bořivoj Hnízdo, ředitel Institutu politických studií na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

Nejzákladnější formální požadavky pro vnitřní suverenitu jsou vlastní území, na kterém funguje státní správa, a občané, které této správě podléhají. Ale existují i výjimky potvrzující pravidlo.

„Známe stát Řádu Maltézských rytířů, který nemá vlastní území, ostatně i území Vatikánu je spíše symbolické, než skutečné,“ doplnil Hnízdo

Nejlepším měřítkem pro mezinárodní uznání státu je OSN. Ale ani na půdě této mezinárodní organizace nejde o přímočarý proces, kdy stačí většina členů, tedy okolo stovky států. Postoj některých zemí je totiž důležitější. Docent Hnízdo to ilustruje na příkladu Kosova, které zatím uznalo 69 států:

„Dokud Kosovo nebudou uznávat všichni stálí členové Rady bezpečnosti, tak ho musíme řadit spíše do quasi států,“ míní Hnízdo. Těch států, které mají problémy se suverenitou, ať už vnitřní nebo vnější, je celá řada.

Třeba Kypr, který je součástí Evropské unie, nekontroluje 40 procent svého území. Oproti tomu Tchaj-wan kontroluje celé své území, ale zase ho uznává jen hrstka nevýznamných států. A ve výčtu problematických zemí lze pokračovat. Afghánistán, Pákistán, Somálsko, případně území jako jsou Severní Osetie, Abcházie nebo Turecký Kypr...

Nové státy nevznikají jen po válečných konfliktech nebo rozhodnutím obyvatel nějakého území. Ale některé státy vznikly rozhodnutím OSN. Po druhé světové válce to byl Izrael a Palestina a v moderní době například Eritrea.

Milan Kopp, Pavel Novák, Silvie Burjanková, Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme