V Rusku uctili památku 6000 lidí, které před 82 lety nechali popravit Sověti. Byli mezi nimi i Češi
Řemeslník, rolník nebo třeba řidič parního stroje. To byli Češi, které nechal sovětský režim popravit na podzim roku 1937 v Sandarmochu v ruské Karélii. I jejich památku v pondělí uctili na tamním lesním pohřebišti. Celkem tam tehdy zemřelo na šest tisíc lidí padesáti osmi národností. Historik, který masové hroby objevil, ale na pietě chyběl. Ruské úřady ho stíhají za údajné šíření dětské pornografie.
„Svobodu Juriji Dmitrijevovi,“ skandoval dav během pietního aktu.
Jurij Dmitrijev, žádné jiné jméno se v karelském Sandarmochu neskloňovalo víc než právě to jeho. Dokonce ani to Stalinovo.
Ruský historik Dmitrijev právě tady objevil po desetiletí utajované místo posledního odpočinku více jak 6000 stalinových obětí.
Podle Jurijovy dcery Kaťji začali badatelé v samém závěru 80. let nalézat místa, kde sovětské složky postřílely pro režim nepohodlné lidi. Její otec na pietní akci na uctění jejich památky ale už třetí rok po sobě chybí.
Ruské úřady ho zatkly a obvinily z šíření dětské pornografie. Lidé, kteří Dmitrijeva osobně znají, namítají, že se jedná o smyšlená obvinění. Z místa posledního odpočinku obětí stalinských represí se totiž Sandarmoch tak trochu změnil v bojiště o výklad dějin.
Mezi jmény obětí sandarmochských masakrů je podle badatele a předsedy sdružení Gulag.cz Štěpána Černouška i sedm lidí s českými kořeny. „V tomhle případě se jedná o šest Čechů, respektive pět Čechů a jednu Češku, a jednoho českého Němce,“ řekl Radiožurnálu.
Objevil masové hroby ruských politických vězňů, teď ho obvinili z pořizování dětské pornografie
Číst článek
Češi bez pomníku
Na rozdíl od jiných národů ale popravení Češi v Sandarmochu žádný trvalý pomník nemají.
Jejich jména připomíná jenom zalaminovaná tabulka, kterou tam před čtyřmi lety umístili výzkumníci z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Obnovit se ji na místo teď vydal generální konzul v Petrohradě Karel Kühnl. „Udržovat památku těch lidí, kteří tady byli povražděni je důležité prostě proto, aby nejenom v Rusku ale všude na světě se nic takového nemohlo opakovat,“ vysvětlil.
Za oběť velkých čistek, které rozpoutal Stalin v roce 1936, padlo podle středních odhadů asi tři čtvrtě milionu lidí, třeba za údajnou špionáž nebo protirevoluční činnost.
