Sankce proti Severní Koreji přivítala většina velmocí, Čína se obává dalšího vývoje
Většina světových velmocí vítá sankce proti Severní Koreji. Obavy z dalšího vývoje ale vyjádřila Čína, která se bojí možného kolapsu režimu Kim Čong-ila. Naopak Japonsko a Jižní Korea, tedy země, které jsou jaderným programem Pchjongjangu ohroženy nejvíce, s rezolucí Rady bezpečnosti souhlasí.
Peking už naznačil, že nebude kontrolovat nákladní lodi mířící do a ze Severní Koreje tak, jak to umožňuje přijatá rezoluce číslo 1718. Naproti tomu Japonsko chce k tomuto kroku přistoupit, nyní pouze jedná se Spojenými státy, jak inspekce plavidel provádět a zda se jich budou účastnit i příslušníci amerických ozbrojených sil rozmístěných v Japonsku. Země dokonce zvažuje vlastní dodatečné sankce.
Jižní Korea, která dosud uplatňovala vůči Pchjongjangu vstřícnou politiku, rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o sankcích také vítá. Podle Soulu se Severní Korea musí vzdát svého nukleárního arzenálu a vrátit se k šestistranným jaderným rozhovorům, které byly kvůli postoji režimu Kim Čong-ila téměř před rokem přerušeny.
Přijetí rezoluce OSN přivítala i Francie. Spolu s Velkou Británií a Spojenými státy ji také nejvíce prosazovala. "Vzhledem k pohrdavému postoji Severní Koreje a v kontextu další možné krize kolem šíření jaderných zbraní je nezbytné učinit takovýto jednoznačný krok a je dobře, že je v tomto směru mezinárodní komunita jednotná," prohlásil šéf francouzské diplomacie Phillipe Douste-Blazy.
Podle něj je také důležité, že text rezoluce nechává zadní vrátka diplomatickému řešení krize. Francie podpořila přijetí rezoluce jednoznačně. Francouzské ministerstvo zahraničí ale odmítlo spekulace o tom, do jaké míry se po severokorejském jaderném pokusu změní francouzský postoj k Íránu a jeho snaze vyrobit jadernou zbraň.
Rezoluce číslo 1718, pro kterou hlasovalo i všech pět států s právem veta, tedy včetně Číny a Ruska, vyzývá všechny země, aby přestaly Pchjongjangu dodávat materiály, které by mohly pomoci vyvíjet atomové zbraně. Embargo se vztahuje také na tanky, bojové lodě a letadla i na dovoz luxusního zboží, včetně drahých koňaků a vín určených výlučně pro Kim Čong-ila.
Rezoluce umožňuje i prohledávání podezřelých nákladních lodí směřujících z i do Severní Koreje. Podle rezoluce by se měly také zmrazit účty osob a firem spojených se severokorejským jaderným programem. Peking a Moskva nesouhlasily s možností použití síly vůči režimu Kim Čong-ila, přesto jsou sankce dosud nejostřejší reakcí vůči Severní Koreji v historii.
Pchjongjang už ale rozhodnutí Rady bezpečnosti odmítl s tím, že jakýkoliv další nátlak ze strany Spojených států bude považovat za vyhlášení války. "Jestliže Spojené státy ještě dál zvýší nátlak na KLDR, budeme muset podniknout fyzická protiopatření, protože to budeme považovat za vyhlášení války," uvedl severokorejský velvyslanec při OSN Pak Kil-jon.
Ruský jaderný vyjednávač Alexandr Alexejev během své návštěvy Soulu prohlásil, že Severní Korea je pro poloostrov bez jaderných zbraní i pro návrat k šestistranným rozhovorům. Alexejev předtím, jako první diplomat od severokorejské jaderné zkoušky z 9. října, jednal v Pchjongjangu. Během své cesty se snaží zmírnit napětí, které vyvrcholilo hlasováním v Radě bezpečnosti. Vyřešit krizi se pokusí i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která v nejbližších dnech odcestuje do Japonska, Jižní Koreje a Číny.
