Sankce rozhodně nerušte, žádá vlastenecký sýrař Sirota prezidenta Putina

Už více než dva roky žijí Rusové v režimu sankcí. Ty vyhlásily západní země kvůli anexi Krymu a ruskému podílu na vypuknutí konfliktu v Donbasu na východní Ukrajině. Moskva pak zavedla odvetná opatření v podobě zákazu dovozu evropských potravin a začala veškerý import nahrazovat domácí výrobou. Před nedělními parlamentními volbami jsme se zajímali o to, jestli sankce nějak změnily vztah Rusů k režimu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sýrař Sirota k ruským sankcím před volbami | Foto: Martin Dorazín

Pan Oleg Sirota buduje asi 50 kilometrů na severozápad od Moskvy sýrárnu Ruský parmezán, staví muzeum sýrů a kravíny. Přestože ruská ekonomika jako celek není v dobré kondici – pokles je patrný zejména v průmyslu – některá odvětví se díky sankcím rozvíjejí přímo bouřlivě – například zemědělství. Zákaz dovozu západních potravin jako první pocítili ctitelé mléčných výrobků a zvláště sýrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Se sýrařem Sirotou natáčel reportér Martin Dorazín

Moskevský odborník na počítače Oleg Sirota si uvědomil, že je to obrovská příležitost: „Pochopil jsem, že svůj sen můžu splnit buď teď, nebo nikdy, že chci začít vyrábět ruský parmezán, založit sýrárnu a farmu. Věděl jsem, že stát nám pomůže nebo že nám přinejmenším nebude překážet. Na stavbu dojírny mi stát dal grant 18 milionů rublů, to je asi 150 tisíc eur. U nás je jednodušší získat státní podporu než bankovní úvěr.“

Sýrař Sirota k ruským sankcím před volbami | Foto: Martin Dorazín

Dobytek na leasing

Banky malým farmářům půjčují jen velmi neochotně, a když, tak za lichvářský úrok 25 a více procent. Olegovi Sirotovi i v tomto případě pomohl stát: „Můžu nakoupit ruské zařízení a techniku, například traktor, na desetiletý leasing s úrokem jedno a půl procenta. To jsou lepší podmínky než v Evropě. V Rusku si na leasing můžete pořídit i dobytek. To nabízí státní společnost Ros-agro-leasing, která byla vytvořena přímo pro kolchozníky.“

To ale není jediný zdroj financování této mladé a nevelké firmy. Jakémukoli start-upu dřív nebo později peníze dojdou. To se stalo i panu Sirotovi: „Přemýšlel jsem, co dělat dál, a napadl mě crowd-sourcing, kdy vám lidé přispějí nevelkými částkami. Já jsem jim na internetu nabídl, aby si sýr u mě předplatili, ale s nějakými velkými zakázkami jsem nepočítal. To, co nastalo, předčilo veškerá má očekávání.“

Sýrař Sirota k ruským sankcím před volbami | Foto: Martin Dorazín

Začínající sýrař Oleg Sirota okamžitě získal zakázky za několik tisíc eur. Sýrárna se rozběhla na plné obrátky a její majitel už nestíhá plnit objednávky. Odmítnout musel i paní Olgu, která si pro sýr přijela z Moskvy: „Ještě jsem ho nezkusila, ale známí mi poradili, abych sem zajela a koupila sýr, že prý je velmi chutný.“

Dojící technika od Kalašnikova

Stavební materiály, dlažba i zařízení – to všechno je od ruských výrobců. „Na rovinu vám řeknu, že kvalita není valná, ale ta investice se nám už vrátila. Návratnost zahraniční techniky je mnoholetá,“ vysvětluje sýrař Sirota, „Tenhle lis jsme například koupili ve vojenském podniku ve Zlatoustu na Urale. Nikdo jiný je totiž nevyrábí. Prostě nejsou.“

Dojicí techniku si Oleg Sirota objednal u firmy Kalašnikov. Jak říká, je v tom nejen kus vlastenectví, ale i ekonomický kalkul: „Zatím ji ještě nevyrobili, protože prezident Putin před několika dny vojensko-průmyslovým podnikům zakázal civilní výrobu. Mají se prý plně soustředit na patrony. Z dovozu tady máme jenom dva předměty: tuhle modrou tlakovou hadici a mop na mytí podlah, který je dánský. Ruský průmysl sice umí dělat tanky, letadla nebo kombajny, ale mop vyrobit nedokáže.“

Sýrař Sirota k ruským sankcím před volbami | Foto: Martin Dorazín

Plod sankcí: ruský parmezán

Oleg Sirota vlastenecky přistupuje i k samotné výrobě sýra: „Tento vinný sýr máčíme v suchém krymském vínu. Tyhle bochníky zrají od minulého roku a tenhle je mimochodem pro prezidenta Putina – vidíte ten nápis na sýru? Putin cheese.“

Pan Sirota dokonce prezidentovi napsal dopis, ve kterém ho jménem všech nových sýrařů požádal, aby zákaz dovozu evropských potravin rozhodně nerušil. „Napsal jsem mu, když jsme sýrárnu otevírali. Chtěl jsem, aby slavnostně spustil výrobu, ale on bohužel byl tou dobou na Krymu. Až dokončíme muzeum ruského sýrařství, napíšu mu druhý dopis a pozvu ho k nám na návštěvu, aby viděl výsledky svého rozhodnutí před dvěma lety, kdy zavedl sankce. Teď se objevují první plody.“

Ve zdejším Istranském okrese za dva roky vyrostly čtyři podobné malé sýrárny, dodává Oleg Sirota z vesnice Dubrovskoje.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru