Sankce namířené na ruské špičky zůstaly na půl cesty. ‚Elita se semkla kolem Putina,‘ míní odborník

Ruský prezident Vladimir Putin na obchodním jednání v Kremlu. Po jeho levici sedí například oligarcha Gennadij Timčenko | Zdroj: Reuters

Jaký mají pět měsíců od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu vliv balíčky západních sankcí na ruské oligarchy a politické elity? Podle oslovených odborníků část původních cílů splnily, dost možná to hlavní ale nikoliv. Západu se skrze ně nepodařilo špičky ruského režimu rozdělit. „Naopak docílily opačného efektu, že se elita semkla kolem Putina,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz například odborník na Rusko Pavel Havlíček.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle jiného experta na Rusko a postsovětský prostor Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK měli ruští podnikatelé a politici zasažení sankcemi dvě možnosti. Buď sankce skousnout, anebo se vzbouřit. V tom případě by je ale čekaly velké potíže.

Putinův ‚nový feudalismus‘ si zaháčkoval oligarchy. Nevzepřou se kremelské mašinerii, míní odborník

Číst článek

„Pokud by se proti Putinovi a jeho režimu oligarchové a jiní pohlaváři vymezili, můžou je zavřít, vymyslí si na ně daňové úniky, narkotika, potká je ‚nešťastná náhoda‘, cokoliv… V Rusku je takovéto vyřizování si účtů docela populární,“ popisuje Svoboda pro iROZHLAS.cz.

Z minulosti lze uvést například případ Michaila Chodorkovského, který jako jeden z nejvýznamnějších oligarchů 90. let chtěl posílit i politicky. V roce 2003 oznámil kandidaturu na prezidenta, zkritizoval vedení tehdy jen pár let vládnoucího Vladimira Putina, ale ihned za to zaplatil desetiletým pobytem ve vězení.

„O vztazích mezi ruskými mocnými toho ale moc nevíme. Už do letoška to bylo zahalené tajemstvím a od začátku invaze je to zvenčí ještě nepřehlednější. Rozhodně si ale nikdo z ruských elit nemůže dovolit veřejně Putina zkritizovat, to je absolutně nemyslitelné. Kdo to udělá, musí mít pocit, že je někde v bezpečí,“ popisuje Svoboda.

Někdejší ruský ropný magnát a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij | Foto: Milan Malíček / Právo | Zdroj: Profimedia

Dopad sankcí

Část sankcí na ruské pohlaváry Západ uvalil už před osmi lety po ruské anexi Krymu a invazi na východní Ukrajinu. V současné době přitom Evropská unie připravuje už sedmý letošní balíček sankcí a do toho probíhá debata o úpravě již stávajících protiruských postihů a omezení.

V rámci toho už sankce postupně zasáhly více než tisícovku Rusů nebo ruských podniků, a to včetně podnikatelských i politických elit a jejich příbuzných či kremelských propagandistů.

Solovjov, Simonjanová nebo Kiseljov. Hlavní tváře Putinovy propagandy, na které dopadají sankce

Číst článek

Pomocí sankcí se ale podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) nepodařilo rozdělit ruské elity na ty, které jsou s Putinem a přímo odpovídají za válku, a ty, které by se mohly vzepřít. Z toho důvodu tak celý sankční mechanismus namířený na tuto vrstvu Rusů zůstal na půl cesty a nefunguje stoprocentně.

„Nebyly důsledně dotaženy, jednak protože na sankční seznam nebyla přidána část lidí, kteří mohou za každodenní útoky na Ukrajinu, a jednak se nepodařilo rozdělit elity, aby se odklonily od nejužšího Putinova vedení. Určitě je proto prostor na jejich reflexi,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Havlíček ale zmiňuje, že sankce dosáhly toho, že identifikovaly klíčové osoby z okolí prezidenta Putina, ale i vojenských struktur. „Jestliže bylo dílčím cílem vyslat symbolický signál ostatním, aby se na stranu Putinova režimu nepřidali, tak toho dosaženo být mohlo.“

Připomíná ale i fakt, že se jich proti ruskému režimu v konečném důsledku postavilo jen velmi málo.

Zkritizovali válku i Putina. Příběhy pěti Rusů, kteří od začátku invaze přišli o své elitní postavení

Číst článek

Přestože se nepovedlo rozdělit jejich jednotu, oligarchové a různí jiní ruští mocní sankce rozhodně pocítili. Dopady se zhmotnily ve zmrazení luxusního majetku (vily, jachty či auta) nebo v zákazu vydávání západních víz.

„Velmi citelným omezením je nemožnost cestovat do západní Evropy,“ popisuje Svoboda s tím, že mezi oblíbená letoviska pro ruskou elitu patří jihofrancouzské Nice nebo třeba italský ostrov Sardinie.

„Dnes už je pověstné, jak Solovjov (Vladimir, ruský televizní moderátor a propagandista, pozn. red.) fňukal, že k čemu to všechno bylo, když nemůže do své vily v Itálii. To jsou věci, které se jich samozřejmě velmi dotýkají. Na druhou stranu velmi dobře věděli, do čeho jdou,“ popisuje odborník z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Oligarchové pod tlakem

Podle Svobody ale uvalení sankcí na ruské elity tuto společenskou vrstvu nijak výrazněji nesemklo, jde podle něj skutečně spíše o nedostatek jiných možností.

Například oligarcha Oleg Děripaska je k válce od jejího začátku velmi zdrženlivý. „Jsem stále přesvědčen, že nejlepším a jediným řešením, jak zastavit toto šílenství na Ukrajině, je okamžité příměří a mírová dohoda, co možná nejdříve to bude v lidských silách,“ uvedl už v březnu na twitteru. Postihy své osoby kritizoval s tím, že již k Putinovi dávno nemá tak blízko.

I remain committed to my belief that an immediate ceasefire and peace agreement as soon as humanly possible is the best and only solution to stop this madness in Ukraine.

09:49 – 12. 03. 2022

88 721

„To, co bylo vykládáno jako kritika války, tak ale rozhodně nebylo. Děripaska byl velmi opatrný, ale je u něj vidět zdrženlivost,“ popisuje Svoboda s tím, že ruského vůdce oligarcha přímo nekritizoval.

Nemocný cyklistický magnát, který přišel o všechno. Tiňkov zkritizoval Putinovu válku, teď se musí skrývat

Číst článek

Jiný z předních ruských podnikatelů Oleg Tiňkov se v uplynulých měsících od Ruska úplně odstřihnul. Velmi tvrdě za invazi kritizoval i přímo Putina. Ani to mu nepomohlo se vyhnout například britským sankcím. Není vítán v Rusku ani příliš na Západě, navíc poslední roky bojuje s leukémií.

Tiňkov je připraven už se do vlasti nikdy nevrátit a neustává v tvrdé kritice. V jednom z nedávných instagramových příspěvků dokonce lidem radí „diktátorské Rusko“ opustit ve většině myslitelných případů.

„Emigrace není děsivá, zvyknete si rychle. Pro každého je lepší žít ve svobodné zemi, než kooperovat s režimem, který zabíjí lidi v sousední zemi jen proto, že si dovolili být svobodní,“ napsal.

A Svoboda z FSV UK zmiňuje i zřejmě nejznámějšího ruského oligarchu Romana Abramoviče, který se kvůli sankcím musel zbavit svého londýnského fotbalového klubu Chelsea. Přesto se ale podílel na rusko-ukrajinských vyjednáváních.

Nejznámější oligarcha plný tajemství. Abramovič byl blízký Jelcinovi i Putinovi, proslul díky Chelsea

Číst článek

„Abramovič vysvětloval, že sice může zatelefonovat Putinovi nebo že se k němu může dostat, ale jestli si někdo myslí, že mu něco může nařídit, například aby stáhl tanky, tak to rozhodně ne. Na tato rozhodnutí vliv nemá,“ popisuje Abramovičovu roli Svoboda.

Vrcholní byznysmeni v Rusku museli vždy alespoň do nějaké míry vycházet se státem a s jeho politickými špičkami. „Že koupil Chelsea a zároveň i CSKA Moskva, to nebyla náhoda. Že se stal gubernátorem Čukotky, také nebyla náhoda. Vykupoval si tím klid na podnikání. To je tzv. sociální odpovědnost v Rusku,“ uzavírá Svoboda.

Na začátku června navíc ruští oligarchové v čele s Abramovičem zažalovali Evropskou unii kvůli uvaleným sankcím. Proti svému zařazení na seznam osob se zmrazeným majetkem a zákazem cestování se snaží soudní cestou bránit například i oligarchové velmi blízcí prezidentu Putinovi Ališer Usmanov nebo Petr Aven.

Seriál: ruští oligarchové

Pro režim je jejich podpora zásadní, na druhé straně z něj úspěšně profitují. Jejich životní příběh je však často zahalen tajemstvím. Odkud pochází a jak přišli ke svým miliardám? Server iROZHLAS.cz se rozhodl přiblížit nejviditelnější ruské oligarchy. Skrze seriál představujeme jejich profily.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme