Ekonomicky omezit Rusko, o to se od počátku vpádu na Ukrajinu snaží západní země. Vytvořily proto sankční seznamy, na které umisťují osoby s vazbou na Kreml. Seznam vypracovala Evropská unie, Velká Británie i Spojené státy. Jaký je dopad sankcí? Mohou dotčení oligarchové změnit diskurz režimu prezidenta Vladimira Putina? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na otázky, které v souvislosti s uvalením sankcí padají.

Tento článek je více než rok starý.

Otázky a odpovědi Kreml 5:00 20. března 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč se na seznamu ocitli?

Sankcionovány jsou především „elity Putinova režimu“. Většinou se jedná o lidi, kteří za sebou mají minulost v politice, nyní se angažují v byznysu a opírají se o zázemí tajných služeb nebo ozbrojených složek.

Kdo tvoří Putinovy blízké kruhy? Dominují silové složky, diplomacii odložil na druhou kolej

Číst článek

„Jsou to osoby z blízkého okolí prezidenta Vladimira Putina – různí oligarchové a jeho osobní přátelé. Vytváří to tlak na lidi, kteří mu jsou nejblíže a mají široce rozkročené byznysové portfolio, které vzniklo pokoutnými metodami,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Seznam obsahuje kompletní výpis poslanců Státní dumy, kteří hlasovali pro uznání samozvaných separatistických republik na Donbasu. Tento akt bezprostředně předcházel ruské invazi. Následně byli zařazeni také přímí aktéři ruské agrese, například členové Národní gardy.

Válka se nevede pouze na bitevním poli, ale také na tom informačním. Svědčí o tom také fakt, že se na sankčních seznamech objevují lidé z novinářského prostředí. Jedná se o stoupence kremelské propagandy, často označované za „Putinovu hlásnou troubu“.

„Jsou prodlouženou rukou režimu a představiteli státních médií, které vedou informační válku,“ komentoval Havlíček. Jelikož však jejich majetek nedosahuje takových výšek jako u oligarchů, je jejich zařazení na seznam podle analytika spíše symbolické.

Rusové prchají před režimem i sankcemi do Finska. Kvůli uzavřenému letovému prostoru jezdí vlakem

Číst článek

O koho se jedná?

Typickým příkladem je muž ve věku mezi 50 až 70 lety. Podle žebříčku Forbes pro rok 2021 je nejbohatším Rusem Alexej Mordašov. Jeho jmění pocházejí z většinového akciového podílu v přední ruské ocelářské a těžařské firmě Severstal. Na vrchol ocelářské firmy se vypracoval z chudé rodiny. Je také třetinovým vlastníkem v TUI Group, jedné z největších společností v oblasti cestovního ruchu na světě.

Na sankční seznam ho zařadila Evropská unie. A podle agentury Bloomberg je právě to důvodem k pochybnostem, zda ho v rozsahu majetku nepředčil Vladimir Potanin.

Dalším příkladem může být miliardář Oleg Děripaska, který je považován za jednoho z nejbližších Putinových přátel mezi byznysmeny. Stojí v čele vedení řady významných ruských firem – například Basic Element, hliníkárny RUSAL, automobilky GAZ, výrobce letadel Aviacor nebo pojišťovny Ingosstrach. Zajímavostí je, že se na něj vztahují sankce pouze USA a Velké Británie, na sankčním seznamu EU chybí.

Na ten se ale dostal třeba Ališer Usmanov, ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 časopis Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Měl také podíl v anglickém fotbalovém klubu Arsenal FC.

V médiích se často objevoval také majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič.

Jmění rusko-izraelského podnikatele podle agentury Reuters představuje 12 miliard dolarů. Aby ho sankce citlivě nezasáhly, pokoušel se před nedávnem londýnský klub prodat. Poté, co ho Velká Británie zařadila na sankční seznam, byl prodej pozastaven – nemůže prodávat ani nakupovat hráče nebo zboží. Tým ale může hrát zápasy.

Z prostředí propagandy je možné vybrat jako zástupce Vladimira Solovjova. Jedná se o novináře a proputinovského moderátora ruské televize, kterého na sankční seznam zařadila Evropská unie.

Velice ojediněle lze narazit na sankcionovanou ženu. Povětšinou se jedná o manželky – ať už současné, nebo minulé – vlivných mužů. Nicméně najdou se i výjimky. Jednou z nich je 72letá Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady Ruské federace. Pochází z Petrohradu stejně jako Vladimir Putin, s nímž má velmi vřelé vztahy.

Důvodem nízkého zastoupení žen je podle analytika Putinův šovinisticky vystavěný mocenský model vedení země. „Ženy přidávané na sankční seznamy jsou spíše prostředníky pro ty bohaté vlivné muže, které Putinovi přátelé využívají, aby na ně přepisovali majetek, protože jsou méně exponované,“ popsal. „Ale nejsou o nic méně vlivné, protože spravují velká finanční portfolia,“ dodal Havlíček.

Na co cílí?

Postihy se dotýkají finančních toků, míří na firmy a bankovní účty. Ale také na majetek, který je na očích. Dotkly se například přepychových nemovitostí. Italské úřady zabavily kupříkladu vilu podnikateli Usmanovi v Golfo del Pevero na ostrově Sardinie v hodnotě přibližně 19 milionů dolarů.

Na protest proti válce obsadili o víkendu squatteři londýnský dům miliardáře Děripasky. U vstupních dveří vyvěsili vlajku s nápisem: „Tento objekt byl osvobozen“.

Aktivista Pierre Haffner zase pronikl do vily Alta Mira v přímořském Biarritzu ve Francii. Nemovitost má patřit Putinově dceři Jekatěriny Tichonovové. Magazín The Insider zveřejnil fotografii, na které Haffner mává ukrajinskou vlajkou před vilou a také videa, ve kterých prochází a ukazuje interiér a neobyčejný výhled na oceán z terasy domu.

„Zamrzly“ také vody pod luxusními jachtami nebo nákladními loděmi. Například v hamburské loděnici stojí Usmanova superjachta Dildar, jejíž hodnota se odhaduje na 600 milionů dolarů. Úřady tvrdí, že ji neplánují majiteli vydat, odkazuje agentura Reuters.

Jednu z největších jacht na světě zadržely španělské úřady ve středu. Crescent je dlouhá 135 metrů a podle všeho má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi. Podle deníku El País právníci španělského státu vydali posudek, podle kterého úřady mohou lodě zablokovat v přístavu i v případě, že nemají naprostou jistotu ohledně identity pravých vlastníků. Pod vlajkou Kajmanských ostrovů připlula do Španělska z Itálie v listopadu 2021.

Na co se vztahují sankce vůči Putinovi? Rozsah jeho majetku je nejasný, hodnota zůstává záhadou

Číst článek

Už na konci února Francie zadržela v Lamanšském průlivu loď Baltic Leader, která převáží automobily. Podle úřadů šlo o plavidlo napojené na ruské zájmy. Americké ministerstvo financí uvedlo, že plavidlo vlastní dceřiná firma ruské banky Promsvjazbank, na kterou uvalily sankce USA i Velká Británie. Na sankčním seznamu se objevil i majitel společnosti Pjotr Fradkov.

Do vzduchu se nedostanou ani soukromá letadla. Letadlo Bombardier spojené s Usmanovem je jedním z řady ruských strojů, které údajně uvízly na letišti EuroPort ve francouzském Alsasku v důsledku uzavření švýcarského vzdušného prostoru.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se stupňovalo od podzimu, někteří podnikatelé proto prodávali své nemovitosti nebo přesouvali majetky. Očividné to bylo právě u jacht či letadel. Jak je ale zřejmé, nestihli se postarat o vše.

Co to pro ně znamená?

Sankce neumožňují zemím převzít plné vlastnictví letadel, domů a lodí ruských oligarchů. I když je majetek zmrazen, technicky vzato stále patří oligarchovi. Zmrazení znamená, že vlastník nemůže prodat nebo převést vlastnictví.

„Je to symbolické potrestání představitelů režimu, který koná tragédie na Ukrajině. Tato rovina je velmi silná, protože ti lidé velmi rádi a často cestovali například do Evropy, kde si užívali svých jacht a lyžovali na italských sjezdovkách,“ řekl Havlíček.

Cílem je podle analytika AMO také rozdělit ruskou elitu a poštvat ji proti Putinovu režimu – a jak se zdá, daří se. „Viděli jsme pukliny režimu, zejména ze strany některých byznysmenů nebo i třeba některých vrcholných politiků. Ze strany některých elit už došlo k odmítnutí agrese, ale efekt je zatím malý,“ popsal.

Ruská ekonomika je v šoku kvůli západním sankcím, mluvčí Kremlu je označil za ekonomickou válku

Číst článek

Zatímco někteří se odmítají ke svému zařazení na sankční seznamy vyjadřovat, jiní to označují za absurditu a odmítají své napojení na Kreml. Rozdílné jsou také jejich postoje k možnému řešení. Například ruský oligarcha Děripaska od počátku invaze na Ukrajinu vybízí k mírovým jednáním. Podnikatel Abramovič se jich měl dokonce účastnit.

Vymáhání sankcí může vést k mimosoudním sporům, které by mohly trvat roky. Pokud se státu podaří převzít majetek a rozhodne se jej prodat, výnosy obvykle připadnou orgánům činným v trestním řízení.

Účinně cílit na oligarchy je náročné, i kvůli tomu, že jejich vlastnictví je ukryto v offshorových účtech nebo přepsány na členy rodiny. Důvodem je právě ochrana majetku před sankcemi.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden přiznal, že ruská ekonomika zažívá šok. Sankce Západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. Její důsledky ale podle něj budou minimalizovány. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že země ekonomickou krizi zvládne a do budoucna už nikdy nebude chtít být na Západu ekonomicky závislé.

Určité dopady sankcí však pociťují i západní země. Příkladem je oslabení měn a zároveň růst cen benzinu a nafty, o čemž ve vysílání Radiožurnálu mluvila ekonomka, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a v současnosti také prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Lze vysledovat českou stopu?

Do sítě ruských oligarchů se lapily také některá města nebo majetky v Česku. Známou baštou ruských podnikatelů jsou Karlovy Vary, nemovitosti patřící Rusům můžeme nalézt ale také v Praze nebo Brně.

Server Investigace.cz přinesl ve čtvrtek zprávu, ve které shrnuje majetek vlivných Rusů, kteří shromažďují své bohatství v tuzemsku. Popsali, jak ho ruští politici odchovaní tajnou službou FSB využívají nejen k soukromým radovánkám, ale i k ovlivňování politiky. Uvádí to třeba na příkladu sponzoringu volební kampaně Miloše Zemana.

Co bude s majetkem vlivných Rusů na českém území, nyní řeší místní úřady. Česká televize upozornila, že přímo Putinova prezidentská kancelář vlastní luxusní komplex v Jevanech u Prahy. V minulosti se tam jezdili rekreovat bohatí ruští podnikatelé.

V dubnu 2017 tu otevřel pobočku „Putinův šéfkuchař“ vlastnící síť restaurací, cateringovou firmu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting. Na podnikání Jevgenije Prigožina se zaměřily české úřady a tajné služby, uvedla Mf Dnes.

Bezprostředně po diplomatické přestřelce, která následovala po kauze kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, se hlavní město začalo zabývat částí parku Stromovka. Tu v roce 1968 zabrala ruská ambasáda.

Podle českého ministerstva zahraničí je problematické přímé vlastnictví Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda hledá legislativní nástroje, aby mohlo dojít aspoň ke zmrazení majetku.

Klíčovou právní normou pro řešení je prokazování původu majetku. „Nabízí se také přijetí zákona na ochranu demokracie a lidských práv ve světě. Českým úřadům by pak dal silnější mandát v této oblasti a mohl by cílit více na české oligarchy a politiky, kteří jsou napojeni na Rusko,“ dodal Havlíček. Prostor pro zesílení tlaku zde podle něj existuje.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít