Šaolinští mistři našli způsob přežití v 21. století
Seznam chráněných památek UNESCO se nově rozrostl o legendární čínský klášter Šao-lin. Místo, které je proslulé díky bojovému umění kung-fu, každoročně navštěvují nekonečné davy turistů i zájemců o bojová umění. Klášter v centrální části Číny vznikl na konci 5. století a dnes tam žije na 70 mnichů. V poslední době však stále častěji čelí kritice kvůli údajnému nadbíhání komerci a hrabivosti.
Na vydlážděné ploše pochodují studenti v červenočerných teplákových soupravách. O kousek dál, ve žlutém rouchu a s dřevěnými tyčemi v rukou, se už na vystoupení připravuje několik mnichů. Nasedám do přistaveného autobusu a vyrážím k samotnému klášteru. Na půli cesty se ještě všichni nakloní na levou stranu, kde na vysoké konstrukci trénují slaňování i seskoky další vyznavači zenového buddhismu.
Avšak po chvíli už za sebou definitivně zanechávám venkovní svět a historickou bránou vstupuji do svatostánku starého přes 1500 let. Kráčím po lotosovém chodníku, míjím Síň božských králů a vstupuji do přijímací kanceláře.
„Nevím, kdo jste, ani jste si nedomluvil schůzku. Mohl jsem tedy žádost o rozhovor odmítnout. Přesto jsem ochoten si s vámi popovídat. Je však zvykem, že když některé médium žádá o interview, musí tak učinit nejméně měsíc dopředu. Nemáme tak ani ponětí o Českém rozhlase ani o vás samotném. Pochopte nás i naše obavy,“ uvítá mě těmito slovy zástupce představeného kláštera Šao-lin, mnich Jen Kchaj.
Nacházíme se v místnosti, která ještě voní novotou. U vchodu sedí dva muži v šedém rouchu a něco píší na počítači. Nechybí fax, digitální kamery, nahrávací zařízení a samozřejmě sochy Buddhy.
„Šao-lin je nejdůležitějším klášterem zenového buddhismu v Číně. Naše kultura se těší velké popularitě a je uznávána doma i v zahraničí. Tvoří ji tři prvky, buddhismus, bojové umění a tradiční medicína. Zenový buddhismus prospívá srdci, bojová umění tělu a medicína zdraví. V uspěchané současnosti lidé žijí pod velkým tlakem a Šao-lin jim může pomoci. Proto je oblíben,“ vysvětluje mi Jen Kchaj, který mi nakonec povolil deset otázek.
Oběma nám je jasné, že přijde i ta nejméně populární, tedy jak jde dohromady šíření buddhismu s byznysem. Pravda, Šao-lin se stal výnosnou značkou, kterou v Číně bez povolení zneužívají stovky, možná tisíce škol bojového umění, potravinářské firmy i výrobci suvenýrů všeho druhu.
Na druhé straně má klášter vlastní show populární na celém světě, plánuje budování dalších klášterů v Hong Kongu a Tchien-ťinu v přepočtu za sedm miliard korun a na konci loňského roku založil společný podnik se státní turistickou společností China Travel Service, která do celého podniku nesoucího jméno kláštera vloží 300 miliónů.
„Komercionalizace nemá nic společného se Šao-linem. Jsme jen mniši a děláme jen to, co je nám vlastní. Mnoho lidí využívá našeho jména a vydělává na tom a stejně tak jsou mnohé informace médií nepravdivé. Někdy jsme dokonce kritizováni a sami nevíme, co se stalo. Přestože tím trpíme, jsme šťastní, že místní ekonomice se i díky nám daří. Z našeho, tedy buddhistického pohledu je to dobrá věc,“ brání se Jen Kchaj.
Přiznává však, že webové stránky Šao-linu už několikrát napadli hackeři a diskutující na internetu mnichy kritizují za to, že přenášejí kapitalismus i do náboženství. Sám představený kláštera Š’ Jung-sin veškeré aktivity hájí slovy, že jen tak lze dnes ekonomicky přežít a tím i nadále šířit buddhismus.
Právě on je však nejčastějším terčem slovních útoků vyčítajících mu například dary v hodnotě desítek tisíc dolarů nebo luxusní auto, i když v tomto případě lze mluvit o obyčejné závisti. Na druhé misce vah ovšem leží jeho účast na zasedání komunistického parlamentu nebo prodej balíčků, které obsahují obuv, čaj a manuál bojových umění, za zhruba 28 tisíc korun.
„Dlouho jsem žil v Německu, navštívil jsem i Itálii. Učil jsem lidi, jak se vyrovnávat s životem. Mniši ze Šao-linu budou i nadále pokračovat v tom, co dělali od počátku, tedy pomáhali ostatním,“ uzavírá náš rozhovor mnich Jen Kchaj, který zároveň znovu zopakuje, že jen díky finanční soběstačnosti může zenový buddhismus v Číně existovat i v 21. století.
Zvětšit mapu: poloha kláštera Šao-lin v Číně
