Schengenský prostor vznikl před 30 lety. Umožnil cestování bez hranic

Přesně před 30 lety byla v lucemburském městečku Schengen podepsána dohoda o vzniku prostoru bez hraničních kontrol. Signatáři byly Belgie, Francie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Během let se k nim přidaly téměř všechny členské i některé nečlenské země dnešní Evropské unie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zrušit schengenskou dohodu by znamenalo vzdát se zbytečně svobody a ještě by to vypadalo jako přiznání porážky | Foto: European Commission Audiovisual service

Volný pohyb osob a zboží patří mezi základní cíle evropské integrace. Právě v zájmu jejich usnadnění došlo k dohodě na zrušení vzájemných hranic.

Za příklad navíc sloužilo fungování bezhraničního styku mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem. Země Beneluxu vytvořily unii bez hranic už roky před 14. červnem 1985.

Dohoda z poloviny 80. let vedla ke vzniku toho, co je dnes známo jako schengenský prostor. Evropané už si na něj zvykli a často ho považují za něco samozřejmého.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před 30 lety byla podepsána dohoda o vzniku schengenského prostoru. Mluvil o ní zpravodaj ČRo Ondřej Houska

„Podle mě ani pořádně nevědí, co by to znamenalo, kdyby na hranicích opět byly kontroly,“ potvrzuje Martina Kneipová z Muzea Schengenské dohody v Lucemburku.

„Proto se mi líbí lidé z východní Evropy jako Poláci nebo Češi, kteří k nám jezdí. Ti si cestování bez hranic váží mnohem víc, protože vědí, jaké to bylo dřív,“ dodává.

Volny pohyb přes hranice má obrovské množství zastánců, najdou se ale – zatím spíše ojedinělí – kritici. Přitvrdit pravidla fungování Schengenu by chtěl například bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Zároveň se netají tím, že by se rád vrátil do úřadu hlavy státu.

Diplomaté pak celkem otevřeně říkají, že existenci bezhraničního prostoru ohrožuje současná uprchlická krize. Státy jako Německo nebo Itálie tlačí na větší solidaritu. Chtějí, aby byli migranti přerozdělováni v rámci Evropské unie.

Pokud budou uprchlíci dál volně proudit, mohlo by podle nejvíce zasažených států údajně dojít i ke zrušení schengenského prostoru.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme