Scheveningen - věznice pro souzené mezinárodním trestním tribunálem
Letos to bude 10 let, co mírovou smluvou z Datonu skončila válka v Bosně a Hercegovině. Skončil tak nejkrvavější konflikt na evropském kontinentu od konce 2.světové války. Zločiny spáchané při této válce i při bojích v Chorvatsku a v Kosovu soudí už 10 let Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii.
Obžaloval už 162 osob podezřelých ze spáchání zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. 14 z nich si svůj trest už odpykalo. Ve vazbě ve věznici Scheveningen nedaleko nizozemského královského města Haagu, kde tribunál sídlí, čeká na rozsudek ve vazbě 60 obviněných. Mezi nimi i bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Před věznicí ve Scheveningenu natáčel redaktor Pavel Novák.
Komplex Scheveningenské věznice leží na kraji tohoto města těsně přiléhajícího k Haagu. Za jednou z jeho zdí je už jen široká cesta a pole. Jsou to ale vlastně stavební parcely. Kolem celé věznice je čtvrť rodinných domků. Je to poklidné místo. Zdejší obyvatele nijak nevzrušuje to, že za zdmi pevnosti z počátku století si své tresty odpykávají běžní zločinci a ve zvláštním oddělení i ti, kteří mohou mít na svědomí tisíce lidských životů.
"Většina lidí se nebojí. Vědí, co je to tam za zdmi s ostnatým drátem. Že je tam vězení. Ale není třeba se bát. Dosud odtamtud nikdo neutekl," řekli mi manželé Nel a Henk Verkaikovi, kteří vlastní kavárnu u zastávky autobusu vedle věznice. Podle nich bezprostřední sousedství věznice nikdo jako ohrožení nevnímá. Lidé, kteří tu bydlí stejně ráno většinou odjíždějí do práce a vracejí se až večer. Nebydlí tu žádní chudáci. Pozemky tady jsou hodně drahé. Každý si hlídá své soukromí. Dění kolem věznice je příliš nezajímá.
Sousedé tady v okolí to myslím vůbec nezaznamenají. My ano, protože kolem nás vždy projíždějí kolony vozů, které převážejí obviněné z Jugoslávie k soudu v Haagu.
Nel a Henk Verkaikovi říkají, že kolony aut se zatemněnými okny jezdí jejich ulicí i několikrát denně. To ale zdejším obyvatelům nijak zvlášť nevadí. Někteří rodiče z vilové čtvrti se už ale prý ozvali a protestovali proti tomu, že jejich děti potkávají vězně z tzv. otevřeného oddělení věznice, kteří jezdí na kolech do speciálních dílen do práce. Nikdo se ale kvůli tomu, že bydlí vedle věznice nehodlá nikam stěhovat. Mít na vizitce napsáno Pompstationsweg není ostuda. Je to stále dobrá adresa.
Lidé co tu žijí jsou velmi bohatí, jsou to i milionáři. Před pěti lety byli na druhé straně věznice, přímo za její zdí postaveny nové domy. Moc hezké. Ty musely něco stát. Říkají Henk a Nel.
Obvinění z bývalé Jugoslávie uvnitř zdí vězení si ale také nežijí úplně špatně. Vazební oddělení zřízené OSN pro ně, bylo postaveno ze zvláštních obytných kontejnerů. Podle presumpce neviny mají nárok na lepší podmínky, než odsouzení. Ovšem i jejich komfort výkonu trestu je dost vysoký. Mohou navštěvovat knihovnu, posilovnu, venkovní hřiště a vycházkovou místnost. Jejich cela je vybavena sprchovým koutem a toaletou.
Každý z 60 obviněných má vlastní celu. Mohou sledovat satelitní televizi a poslouchat rádio. Mohou se také modlit v tzv. duchovní místnosti, která může být kaplí i islámskou modlitebnou. To, že za nimi zapadly mříže vězení je prý velmi sblížilo, ačkoli ještě před nedávnem byli nepřáteli. Ve vazebním oddělení Scheveningenské věznice prý vzniklo společenství, kterému dozorci začali říkat "malá Jugoslávie".
