Německý kancléř ocenil Čínu za kritiku ruských jaderných výhrůžek. Cesty do Pekingu nelituje
Německo bude pokračovat v rozvíjení hospodářských vztahů s Čínou, ale sníží svou závislost. V sobotu to podle agentury Reuters řekl německý kancléř Olaf Scholz, který byl v pátek na jednodenní návštěvě Pekingu. Dostatečným důvodem pro tuto cestu podle něj bylo už to, že se Čína otevřeně postavila proti použití jaderných zbraní na Ukrajině.
Podle kancléře je nutné obchodní vztahy diverzifikovat a učinit tak hned. Scholz přitom varoval před půjčkami, které Čína poskytuje rozvojovým zemím a které podle něj spouštějí novou globální finanční krizi. I o této otázce prý hovořil s čínskou vládou.
Podle agentury DPA v sobotu Scholz rovněž vyzval Rusko, aby vyloučilo nasazení jaderných zbraní ve své útočné válce na Ukrajině. „Není dovolené a není to obhajitelné v tomto konfliktu použít jaderné zbraně,“ řekl Scholz na debatní akci své Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v Berlíně.
Pekingu už nejde o ekonomiku, ale o politické cíle a manipulování Evropskou unií, tvrdí sinolog Jirouš
Číst článek
„Vyzýváme Rusko, aby jasně prohlásilo, že tak neučiní. Je to hranice, která nesmí být překročena,“ zdůraznil šéf německé vlády.
Už v pátek Scholz v Pekingu společně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem varoval před jadernou eskalací. Scholz označil jaderná varovná gesta za nezodpovědná a vysoce nebezpečná. Si také odsoudil případné použití jaderných zbraní nebo vyhrožování jejich nasazením.
Po znovuzvolení Si Ťin-pchinga
Scholz byl v Číně jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Scholzova cesta do Pekingu krátce po znovuzvolení Si Ťin-pchinga do funkce stranického šéfa vyvolala kontroverze. Čínští disidenti a Světový ujgurský kongres na kancléře naléhali, aby cestu zrušil.
Krátce před odjezdem Scholz v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil nový kurs vůči Číně. Je podle něj jasné, že když se Čína změní, musí se změnit i přístup světa k ní.
Scholz dal také najevo znepokojení nad situací kolem Tchaj-wanu a nepřímo varoval Peking před invazí na ostrov, který de facto funguje nezávisle a který Čína nicméně považuje za svoji součást.
