Schüssel znovu haní Miloše Zemana
Zahraniční tisk se dnes bude věnovat například výrokům rakouského kancléře Schüssela na adresu českého premiéra Zemana, spekulacím o možném zahájení útoků na Irák či právě skončené Olympiádě.
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v rozhovoru pro dnešní vydání listu Die Presse znovu kritizoval českého premiéra Miloše Zemana za jeho výroky o takzvaných Benešových dekretech a označil je za "pošetilé" a "absurdní". Pokud jde o Benešovy dekrety samy, kancléř vyjádřil naději, že desetiletý dialog o této otázce přinese výsledky. Jednání o dekretech však podle něj nijak nesouvisí s procesem vstupu České republiky do Evropské unie, protože se při něm nebude diskutovat o žádných bilaterálních otázkách.
Americká vláda zahájila podle německého listu Die Welt přípravy na útok proti Iráku. Ministerstvo obrany USA objednalo 1,5 miliónu barelů leteckého benzínu pro americké letecké základny na Blízkém východě a v přední Asii. To napovídá, že se plánují mohutné pumové útoky. Přestože německá vláda v pátek prohlásila, že o konkrétních plánech americké vlády na útok proti Iráku neví, deník cituje dobře informované kruhy, podle nichž už USA o těchto plánech informovaly své evropské partnery v NATO.
Z Iráku přicházejí náznaky, že Husajn bere hrozby USA vážně. Požádal už arabský svět, aby se připravil na obranu proti "zlé vládě" ve Washingtonu. Kromě toho v pátek překvapivě prohlásil, že by preferoval porážku svého režimu od opozice před útokem Američanů.
Americké listy okamžitě přispěchaly s hodnocením právě skončených Olympijských her.
Nad záměrem izraelského premiéra Ariela Šarona vytvořit mezi Izraelem a palestinskými oblastmi nárazníkové pásmo se zamýšlí římský Il Messaggero. Nic nového pod sluncem, píše list. Premiér Šaron ve svém "projevu k národu" apeloval na národní solidaritu, zdůraznil úspěchy státu Izrael od jeho založení, obhajoval svou politiku vůči kritice zprava i zleva a slíbil návrat k jednáním po uzavření příměří. Opomněl však říct, jak hodlá v konfliktu postupovat dál, a brzké vytvoření nárazníkového pásma pouze nejasně naznačil. Tato myšlenka však už koluje v Izraeli delší dobu a nemá ani v armádě mnoho příznivců. Ministr zahraničí Šimon Perez doufá v brzké obnovení rozhovorů - jenže jakých?
Pařížský Le Figaro si klade otázku, zda má Evropská unie následovat ve zbrojení Ameriku - a dále uvádí: Evropané nemají stejnou vizi bezpečnosti ve světě jako Američané. Spojené státy dávají přednost vojenským aspektům, Evropané více zdůrazňují politická řešení. Po 11. září se ukázalo, že ani skutečnost, kdy jedna jediná země reprezentuje 37 % světových zbrojních nákladů, nestačí k zajištění její dokonalé bezpečnosti. Růst výdajů na obranu tudíž nemůže být jedinou odpovědí na nové hrozby.
Tři země, které George Bush označil za "osu zla" - Írán, Irák a Severní Korea - nechápe Evropa jako nepřekonatelné ohrožení. "Zbankrotované státy" jsou podle Evropanů větší globální hrozbou než takzvané "neposlušné země". Z toho plynou rozdílné názory např. na raketovou obranu. Evropané také z historických důvodů vojenské síle poněkud nedůvěřují, protože je nákladná a dovedla kontinent v minulosti ke katastrofám.
List francouzských komunistů L´Humanité se na pozadí prezidentské kandidatury premiéra Lionela Jospina zamýšlí nad situací evropské sociální demokracie. Premiér Jospin, píše list, se teď ve Stockholmu na konferenci o "moderním vládnutí" setkal se svými přáteli z řad evropských socialistů - Tony Blairem a Gerhardem Schröderem.
Deník si v této souvislosti položil otázku, zda z nynějšího volebního boje ve Francii vzejde posílena linie Tonyho Blaira, anebo zda budou naopak v příštích letech pravicoví politikové odolávat liberálním sirénám údajných "modernizátorů"? Přesně tak zní totiž dilema evropské sociální demokracie.
