Sebevrah zaútočil na Američany v Bagdádu
Několik amerických vojáků zemřelo při sebevražedném pumovém útoku na kontrolním stanovišti v Bagdádu. Irácká metropole Bagdád zůstává nebezpečným místem, kde se odehrávají sice sporadické, ale prudké boje. Hlavní vojenské operace se přesunuly na sever Iráku, kde ropné středisko Kirkúk padlo do rukou kurdských bojovníků a Američanů.
Ke kontrolnímu stanovišti údajně přišel muž v civilu a odpálil nálož, kterou měl připevněnou k tělu. Mluvčí námořní pěchoty potvrdil, že čtyři vojáci byli zraněni, neuvedl však, zda někteří z nich zemřeli. Jde o první protiamerický sebevražedný útok od středy, kdy jednotky USA vstoupily do centra Bagdádu a irácký režim se zhroutil.
Americká námořní pěchota předtím svedla na severu města čtyřhodinovou bitvu u mešity. "Ve středu jsme ještě narazili na částečný odpor. Prudké střety se odehrávaly u mešity, která se nachází na sever od centra. Tato operace už však skončila. Měli jsme informace, že mešita sloužila jako bojová pozice protivníků pro odstřelování," řekl k tomu v televizi CNN americký generál Vincent Brooks.
Iráčtí ozbrojenci použili v boji minomety, ruční protitankové zbraně a samopaly. Při srážkách zemřel jeden voják americké námořní pěchoty a více než dvacet dalších utrpělo zranění. Přes tyto boje kontrolují Američané velkou většinu Bagdádu včetně samotného centra, kde panuje klid.
Dav ubodal v Nadřáfu šíitské duchovní
Další incident se odehrál v jihoiráckém městě Nadžaf. Dav Iráčanů tam zaútočil na dva šíitské duchovní a ubodal je. Jedním ze zavražděných je Abdam Madžíd Chújí, syn známého ajatolláha, kterého dal údajně irácký prezident Saddám Husajn v roce 1992 zabít.
Boje o Irák se přesunují na sever země
Pozornost amerických vojsk se od středu Iráku přesunuje k okrajům země. Spojenecká vojska ovládla na západě město al Qa'im, které leží na klíčové silnici k irácko-syrským hranicím. Vojáci mají zamezit hromadnému přesunu uprchlíků na západ.
Na severu země se oddíly kurdské vlastenecké unie, vedené kurdským předákem Dželálem Talabáním, dostaly až do města Kirkúk a obsadily ho. Ve městě oslavovaly jejich příchod desetitisíce Kurdů. Pešmerkové ovládli ve městě strategická místa a bránili rabování a chaosu.
Předák Vlasteneckého svazu Kurdistánu řekl televizi Al-Džazíra, že Kurdové chtějí zabezpečit návrat všech Kurdů, arabů, Turkménů, Arménů i dalších, kteří byli iráckým režimem z Kirkúku vyhnáni, a že jsou zároveň nadále pro jednotný Irák.
Obsazení Kirkúku Kurdy se nelíbí Turecku
Spojené státy chtějí předejít další hrozbě turecké intervence do severního Iráku. Washington se snaží přesvědčit Ankaru, že má Kurdy pod kontrolou a že neplánují vyhlášení samostatného Kurdistánu, který by mohl inspirovat kurdské části Turecka.
Spojené státy Turecku přislíbily, že Kurdové neovládnou severoirácká ropná města Kirkúk a Mosul. Televizní záběry dokazující, že kurdští bojovníci už oslavují v ulicích Kirkúku by mohly vyvolat opakovaný pokus Turecka o razantní vstup do severního Iráku. Ankara se obává, že pokud by Kurdové získali kontrolu nad ropnými poli a klíčovým městy, měli by moc, která by byla hrozbou celistvosti Turecka.
Bílý dům dnes prohlásil, že americké síly získají ve městě kontrolu po svržení příznivců Saddáma Husajna. Přesto si Turecko vymohlo vstup skupiny vojáků do Severního Iráku. Podle listu Washington Post má velkou roli velení turecká armády, protože nová vláda v Ankaře nemá dostatek zkušeností a jedná z pohledu Američanů nepředvídatelně. Turecko má u hranic s Irákem čtyřicetitisícovou armádu.
