Šéf francouzské diplomacie: EU zvažuje sankce vůči Rusku
Země Evropské unie uvažují o postizích vůči Rusku za jeho postup proti Gruzii. Prohlásil to francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Jakého typu by sankce byly, ale nenastínil. Mimořádný unijní summit o situaci v Gruzii a o vztazích s Ruskem svolal na příští ponděli do Bruselu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten včera vyzval telefonicky ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, aby pomohl k uplatnění šestibodového plánu dohody o příměří.
Projednat budoucnost vztahů Evropské unie a Ruska a také pomoc pro Gruzii má v pondělí mimořádný summit EU. Ruskou invazi do Gruzie již ostře odsoudilo NATO, načež vztahy aliančních spojenců a Moskvy ochladly. Nezávislost dvou gruzínských provincií, Jižní Osetie a Abcházie uznala Moskva v úterý.
Ještě před prohlášením šéfa francouzské diplomacie rozhodnutí Ruska přiznat nezávislost dvěma gruzínským separatistickým regionům společně odsoudilo sedm průmyslově nejrozvinutějších zemí světa. Podle Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojených států a Velké Británie je uznání Abcházie a Jižní Osetie porušením suverenity a celistvosti Gruzie.
Britský ministr zahraničí David Miliband předtím ruskému prezidentovi vzkázal, aby se nesnažil vyvolat novou studenou válku.
O situaci v Gruzii dnes má jednat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Hlavním tématem bude také pro účastníky summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v tádžickém Dušanbe.
Gruzie sice mezi členy šanghajské skupiny nepatří, přesto ale bude podle všeho dominovat většině rozhovorů. Lídři Ruska, Tádžikistánu, Číny, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a pozorovatelských států - mezi nimiž je mimo jiné i Írán - budou debatovat o tom, jak se postavit k rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost gruzínských odtrženeckých regionů.
Druhým horkým tématem bude snaha Íránu stát se plnohodnotným členem uskupení - podle analytiků může Rusko podáním pomocné ruky Teheránu odpovědět na sílící podporu Spojených států Gruzii.
Rozhodující bude podle všeho postoj Číny, ta se ale vzhledem k vlastním problémům s menšinami vyslovila diplomaticky pro příměří.
Peking zůstal zdrženlivý
Čína uznání Jižní Osetie a Abcházie jako nezávislých republik nepodporuje, otevřeně ale Moskvu za tento krok nekritizuje. Peking se k této otázce vyjádřil prostřednictvím svého ministerstva zahraničí ještě před setkáním Medveděva s Chu Ťin-taem, kdy označil krok ruského prezidenta za znepokojivý.
Čína ale zároveň vyzvala k řešení sporu diplomatickou cestou a dalším jednáním. Politika Pekingu je všeobecně proti uznávání problematických regionů za samostatné státy, a to kvůli Tibetu a zejména Tchajwanu.
I proto Čína odmítla nezávislé Kosovo. Na druhé straně si ale Medveděv a Chu Ťin-tao notují v posílení vlivu ve Střední Asii, oba zároveň ostře odmítají americký protijaderný deštník.
O situaci v Gruzii, ale také o předsednictví Evropské Unie bude dnes v Paříži jednat šéf naší diplomacie Karel Schwarzenbeg, který se sejde i se svým francouzským protějškem Bernardem Kouchnerem.
Srbsko Jižní Osetii a Abcházii neuzná
Srbsko neuzná nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Oznámila to oficiální místa v Bělehradě. Jednotlivé srbské opoziční strany v čele s nacionalistickou Srbskou radikální stranou a Demokratickou stranou Srbska bývalého premiéra Koštunici, ale vyzývají k uznání jejich samostatnosti.
Proevropská srbská vláda nebude následovat Rusko a neuzná samostatnost nově vzniklých států. Bude tak pokračovat ve své politice, kdy požaduje respektování své územní celistvosti a nové posouzení statutu Kosova.
Bývalý premiér Vojislav Koštunica naopak podpořil Rusko a označil poslední vývoj za logický a za důsledek postupu USA a Evropské unie. Generální tajemník ultranacionalistické
Srbské radikální strany Alexandr Vučič soudí, že by Srbsko mělo uznat obě nové země. Jaromír Janev, Český rozhlas, Bělehrad.