Šéf izraelské armády Gantz se nedomnívá, že Írán vyrobí jadernou bombu
Teherán se ještě vůbec nerozhodl, jestli chce sestrojit jadernou bombu. Těmito slovy vstoupil do vyhrocené diskuze o údajné íránské hrozbě náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Gantz. Jeho postoj se tak výrazně liší od stanovisek některých čelných politiků židovského státu. Ti se přitom stavějí skepticky i k rozhovorům, které s Íránem minulý týden obnovili zástupci mezinárodního společenství.
Generál Gantz poskytl výjimečný rozhovor deníku Ha’arec u příležitosti izraelského dne nezávislosti, který připadá právě na dnešní den. V rozhovoru řekl, Írán s jadernou zbraní by byl velkým problémem nejen pro region, ale i pro celý svět. Podle něj by byla zbraň v rukou nevyzpytatelného náboženského režimu velmi nebezpečná.
O jednáních mezi Íránem a Izraelem mluvil ve Světě o osmé jeruzalémský zpravodaj Břetislav Tureček
Nicméně dodal, že je přesvědčen o tom, že íránské vedení je velmi racionální a že k žádnému rozhodnutí ohledně jaderné zbraně vůbec nedošlo. Podle něj Íránci ani k rozhodnutí využít znalostí k sestrojení jaderné bomby nakonec ani nesáhnou.
„Gantz řekl, že Írán dál zůstává nebezpečím pro Izrael, nicméně Izrael by mu měl prý čelit bez hysterie, což je velmi zajímavá narážka na řadu izraelských politiků. Například slovy Benjamina Netanjahua by jaderný Írán bylo nebezpečím druhého holocaustu. To používá řada proizraelských lobistických skupin ve světě ke kritice Íránu,“ říká jeruzalémský zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.
Mnozí izraelští politici říkají, že je to naprosto zbytečné hysterické vyvolávání strachu a strašení veřejnosti ve chvíli, kdy situace není vůbec horká. A kdyby byla, je třeba ji řešit racionálně.
Poslední kolo mezinárodních rozhovorů proběhlo minulý týden v Istanbulu a všichni zúčastnění je hodnotili pozitivně. Nejde jen ale o to sedět u stolu a povídat si, ale pracovat na nějakých konkrétních plánech.
Například podle íránského velvyslance v Moskvě přišlo Rusko s plánem, který by Íránu zamezil rozšiřování obohacování uranu na 20 procent, zejména v nedávno otevřeném podzemním závodě ve Fordou s tím, že mezinárodní společenství by přispělo v technické rovině. Íránu by zabezpečilo některé technologie, na které má podle mezinárodních dohod právo, které uzavřelo a které mu Američané před lety odepřeli.
Írán by zase požadoval zrušení některých sankcí, které Západ přitvrzuje.
„Někteří íránští politici říkají, jak po nás chcete ústupky, když ve stejné době přitvrzujete sankce. To znamená, že nemusí dojít na ropné embargo, které má Evropská unie vůči Íránu začít uplatňovat v červenci,“ říká Tureček.
Jednání budou pokračovat v květnu v Bagdádu.
