Šéf správní rady Ústavu paměti národa rezignoval. Angažoval se i v kauze Babišovy evidence u StB

Předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) Ondrej Krajňák po oslabení svých pravomocí změnou zákona ohlásil rezignaci na vedoucí funkci v řídicím orgánu tohoto ústavu, členem správní rady ale zůstane. Svou rezignaci oznámil v pondělí novinářům.

Bratislava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondrej Krajňák

Ondrej Krajňák | Zdroj: Wikimedia Commons

ÚPN pod Krajňákovým vedením například uspěl u slovenského ústavního soudu se stížností proti pravomocnému rozhodnutí slovenských soudů, že šéf českého hnutí ANO Andrej Babiš je v archivních svazcích československé komunistické tajné policie StB evidován jako její agent neoprávněně.

ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, zkoumá na Slovensku období nesvobody a mimo jiné spravuje svazky po StB, které má k dispozici Slovensko.

„Nedůvodný zásah Národní rady do výkonu mé funkce mě přivedl k rozhodnutí odstoupit z funkce předsedy správní rady ÚPN k 1. listopadu," uvedl Krajňák.

Babiš a StB. 'Věřím, že soudy přijmou naše důkazy jako jediné,' říká šéf slovenského protitotalitního ústavu

Číst článek

Slovenská sněmovna před více než dvěma týdny hlasy zejména koaličních poslanců prolomila veto prezidenta Andreje Kisky a potvrdila novelu zákona, na jehož základě statutárním orgánem ÚPN již není předseda její správní rady, ale celá devítičlenná správní rada této instituce. Novela zákona vstoupila v platnost minulý pátek.

Spory o evidenci u StB

Krajňák se v minulosti dostal do sporu se členy správní rady ÚPN, jejímž členem je i Krajňákův předchůdce v čele instituce a jeho kritik Ivan Petranský. Právě spory mezi členy správní rady koalice zdůvodňovala potřebu změn ve fungování ÚPN.

ÚPN se pod vedením Krajňáka začalo důrazněji angažovat ve sporech lidí, kteří označují svou evidenci v dokumentech StB za neprávněnou. Spor s Babišem dovedl ÚPN až k ústavnímu soudu, který dříve v říjnu vrátil Babišův případ obecným soudům kvůli jejich pochybení v původním procesu.

Senát ústavního soudu v přelomovém rozhodnutí svého druhu rovněž uvedl, že ÚPN ve zmiňovaných sporech nemá být žalovanou stranou. Ústavní soudci kromě toho zpochybnili hodnověrnost bývalých příslušníků StB jako svědků v sporech o evidenci osob u StB. Právě výpovědi někdejších příslušníků StB byly klíčové v původním líčení Babiše s ÚPN, když soudy daly za pravdu šéfovi hnutí ANO. Při novém projednání Babišova případu budou muset slovenské soudy zohlednit právní názor ústavních soudců.

Babiš jde do voleb jako agent StB, jeho očištění si nyní neumím představit, říká badatel

Číst článek

Změny v ÚPN

Oslabení pozice šéfa správní rady ÚPN není jedinou změnou v činnosti ÚPN, kterou poslanci schválili. Člena správní rady ústavu bude nově možné odvolat i v případě zjištění nedostatků při výkonu jeho funkce. V současnosti platný zákon dává tuto možnost jen v případě, že člen správní rady byl pravomocně odsouzen za trestný čin nebo po delší dobu svou funkci nevykonává.

Koalice dříve navrhovala, aby Krajňák změnou zákona skončil v čele ÚPN ještě před vypršením svého mandátu. Od této změny koaliční poslanci ale ustoupili ještě při původním projednání novely na zářijové schůzi sněmovny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme