Pomáhá s plenárním zasedáním europarlamentu. ‚Je neskutečné, že spolu 28 zemí dokáže vyjít,‘ říká
Vojenské krabice, fotografie Václava Havla i telefonní budky bez telefonů. To vše se dá najít v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku. Pracuje v něm Čech Milan Žondra. Při plenárních schůzích z něj bývá pravá ruka předsedajícího.
Všichni europoslanci jeho tvář vídají, i když si to možná neuvědomují.
S Milanem Žondrou se potkáváme u jednacího sálu krátce před jednou z jeho služeb. „Čeká mě schůze, kde budu asistovat předsedajícímu, aby vše proběhlo hladce. Budu pomáhat řešit například procesní námitky, aby ‚vlak nevykolejil‘,“ popisuje pro Radiožurnál.
Plenární zasedání jsou nejnáročnější částí parlamentního života. Veškerá agenda se při nich musí stihnout projednat za necelé čtyři dny. Úkolem Milana Žondry a jeho kolegů tak je zajistit, aby se nic nezpozdilo. Jen málo lidí zná budovy Evropského parlamentu tak dobře, jako on.
Prázdné poslanecké lavice
„Vidíme předsednický pult, kde sedí předsedající, kolem něj jeho asistenti, tedy lidé z týmu mého oddělení, kteří pomáhají řídit schůzi, dělají zápis a obstarávají třeba i to, aby byl na obrazovkách uveden správný řečník,“ popisuje Žondra pohled z galerie do sálu.
Češi v Bruselu
Evropská unie, to jsme také my Češi. Ve volbách do Evropském parlamentu koncem května rozhodneme o jejím dalším směřování. Radiožurnál po celý týden v seriálu Češi v Bruselu představuje unijní instituce prostřednictvím Čechů a Češek, kteří v nich pracují.
Jednací místnost pro 751 poslanců bývá při hlasováních plná, podobně také při debatách s významnými hosty nebo při projednávání důležité legislativy. Postupně se ale často vyprazdňuje.
To kdysi dopálilo předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. V roce 2017 označil Evropský parlament za „velmi směšný“, když na debatu s ním a s maltským premiérem Josephem Muscatem přišla jen hrstka poslanců. Pohrozil tehdy, že pokud se to bude opakovat, už znovu nepřijde.
„Je to pravidlem. Na debaty většinou zůstávají poslanci, kteří tomu tématu rozumí a mají k tomu co říci. Nejde se na to ale dívat úplně negativně. Myslím, že podobné záběry poloprázdných lavic známe i z českého parlamentu,“ komentuje Žondra nízkou účast na debatách. Souvisí podle něj s tím, že europoslanci musí také stihnout další schůzky. „Těžko mluvit za každého, ale obecně těch mítinků probíhá hodně, dostáváme často jejich seznam a je to opravdu tlustý fascikl,“ dodává.
Hlavní slovo mají státy a poslanci
Evropský parlament nemůže novou unijní legislativu navrhovat, to je pravomoc pouze Evropské komise. V drtivé většině případů se ale schválení změn neobejde bez souhlasu europoslanců a členských zemí.
Kdo se za nás bude ,prát‘ v EU? Poslechněte si sliby kandidátů do Evropského parlamentu
Číst článek
„Probíhají třístranná jednání (mezi europoslanci, členskými státy a Evropskou komisí), tam k tomu mohou všichni říct své, ale samozřejmě hlavní slovo má Rada EU (ministři členských států) a parlament, kde to do toho máme co říct i my, protože tady máme české poslance.“
Evropský parlament také Evropskou komisi kontroluje a podílí se na jejím jmenování a může například zřídit vyšetřovací výbory, jako to učinil třeba v kauze Dieselgate.
Složité struktuře unijních institucí podle Milana Žondry mnoho lidí nerozumí. „Často se míchají hrušky s jabkama a EU je bita za to, že se třeba nepovedl v rámci národní legislativy implementační zákon.“
Sísova tapisérie pro Havla
Když právě nepomáhá s řízením schůzce, bývá Milan Žondra ve své kanceláři. Tam je europoslancům k dispozici, když potřebují poradit ohledně schůze. Objevují se občas i netradiční dotazy. „Asi spletli číslo, ptali se mě, kdy už přijde uklízečka,“ směje se Žondra.
V jeho kanceláři na zemi leží předmět pro Evropský parlament typický - zelená plastová krabice, která vypadá jako vypůjčená z armády. Mají ji všichni europoslanci a zaměstnanci parlamentu. „Říká se jí kantýna a převáží se v ní dokumenty mezi Bruselem a Štrasburkem.“
Odchod z EU si přeje jen desetina Čechů. ‚Většina ji chce reformovat a zůstat,‘ tvrdí autoři průzkumu
Číst článek
Štrasburská budova je zajímavá svou architekturou. Kombinuje skleněné stropy, dřevěné obklady a zeleň. Dají se v ní najít i překvapení - například kadeřník nebo sada telefonních budek, ve kterých chybí telefony.
Nechybí ani výrazná česká stopa. Nejnovější kancelářská budova nese jméno po Václavu Havlovi. Její horní patro s terasou je vyzdobeno jeho fotografiemi z politiky i z disentu. „Máme tady také tapisérii od Petra Síse, jde de facto o menší kopii známé tapisérie, která visí na pražském letišti,“ připomíná Žondra.
On sám se coby právník k práci v evropských institucí dostal vlastně trochu náhodou, kvůli manželce. Ve své práci pro EU ale vidí smysl.
„Je to neskutečné, jak 28 zemí je schopno – samozřejmě přes spory – vyjít a komunikovat,“ uzavírá.
