Evropské politické společenství může být věčnou čekárnou na vstup do unie, varuje zpravodajka
První setkání lídrů 44 zemí Evropského politického společenství se od čtvrtka koná v Praze. Ta jako metropole v současnosti předsednické země Evropské unie hostí všech 27 členů Evropské unie, pozvání dostalo ale i 17 neunijních zemí včetně Ukrajiny, Turecka, Velké Británie nebo Ázerbájdžánu. Pozváno nebylo jen Rusko a Bělorusko, dánská premiérka se kvůli složité vnitropolitické situaci připojí až k pátečním jednáním.
Myšlenka na vznik uskupení, které by sdružovalo nejen státy Evropské unie, ale i země, které se k ní chtějí připojit nebo mají k unii politicky blízko, vzešla v květnu letošního roku z francouzského předsednictví.
„V momentě, kdy se evropská sedmadvacítka shodla na podpoře této myšlenky, se kterou přišel prezident Macron, vznikl impulz, aby se dnešní setkání uskutečnilo,“ popisuje ředitelka odboru pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie Alice Krutilová z Úřadu vlády.
Podle bruselské zpravodajky Hospodářských novin, serveru Aktuálně a týdeníku Respekt Kateřiny Šafaříkové má francouzská zahraniční politika dlouhou tradici podobných projektů.
„Například v roce 1991 přišel tehdejší francouzský prezident François Mitterand s myšlenkou na jakousi evropskou konfederaci. To ale tehdy lídři nových republik včetně Československa s poděkováním odmítli, protože chtěli usilovat o vstup do Evropské unie,“ vysvětluje Šafaříková.
Co je cílem?
Podle Krutilové by smyslem akce měl být méně institucionalizovaný druh setkávání států.
„Na úrovni evropské sedmadvacítky, Rady Evropy nebo OBSE mají často lídři ohledně svých výstupů svázané ruce a jednání zpravidla nejsou spontánní. Pražská platforma by měla být více o dialogu a měla by poskytnout prostor pro bilaterální nebo trilaterální jednání,“ říká Krutilová.
Lídři si v Praze musí ujasnit, co si pod zastropováním cen plynu představují, míní poradce premiéra
Číst článek
Země budou v rámci programu rozdělené na čtyři tzv. tematické kulaté stoly, které se budou věnovat energetice, klimatu, ekonomice anebo míru a prosperitě.
Řeč by tak měla přijít i na témata spojená s válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo migrační krizí, která se týkají nejen zemí Evropské unie, ale právě i okolních států.
„V podstatě existují dvě interpretace toho, proč Emmanuel Macron vznik společenství inicioval. Jeden je ten zmiňovaný neformální deštník, kde se bez náročných procedur a papírování sejdou politici, kteří mají důvod spolu mluvit.“
„Pražská platforma by měla být více o dialogu a poskytnout prostor pro bilaterální nebo trilaterální jednání.“
Alice Krutilová
„Druhá interpretace je taková, že chce prezident Macron a další politici, kteří s tím souhlasili, vytvořit takovou ,věčnou čekárnu‘ na vstup do Evropské unie,“ míní Šafaříková.
Rozšiřování Evropské unie
Podle Šafaříkové je západoevropské, zvláště francouzské veřejné mínění spíše skeptické vůči dalšímu rozšiřování Evropské unie. Do jaké míry je tato interpretace pravdivá, však budeme vědět až časem.
Podle francouzského prezidenta a jeho diplomacie se o žádnou „věčnou čekárnu“ nejedná a má jít především o platformu pro setkání evropských států s těmi, které do Evropské unie nepatří.
Česko tento týden čeká summit, jaký ještě nezažilo. ‚Řidiči, Praze se raději vyhněte,‘ varuje Pojar
Číst článek
U většiny balkánských států přitom převažuje frustrace z procesu rozšiřování Evropské unie, který je často náročný a pomalý.
„Makedonie čekala téměř 20 let, než jí byl udělen status kandidátské země. Podobných příkladů je víc, a tyto země tudíž berou jakoukoli další platformu jako takovou udičku, které se můžou chytit a přitáhnout blíž k Evropské unii,“ popisuje Šafaříková.
Odlišným případem je však podle Šafaříkové Turecko, které z různých důvodů ztratilo zájem o vstup do Evropské unie.
Turecký prezident Erdogan, který ve čtvrtek přijel do Prahy, však může ocenit setkání právě jako příležitost, při které může mluvit s ostatními státy bez toho, aniž by mu byly vyčítány nedostatečné reformy nebo konzervativní přístup turecké politiky, které Evropská unie kritizuje a pro Turecko představují jednu z překážek pro možný vstup do ní.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.
