Severní a Jižní Korea si připomínají 60 let od konce války
Na jediném místě na korejské hranici jsou od sebe vojáci obou znepřátelených států na dosah ruky. Bok po boku střeží společnou hranici už přesně šedesát let. Stejně tak dlouho jsou obě Koreje ve válečném stavu, po válce totiž nepodepsaly mírovou smlouvu.
Stačí přitom málo - agresivní rétorika, střelba na sporné území nebo test nepovolené rakety a válka u 38. rovnoběžky může začít znovu.
„Jsme tady v otevřeném prostoru a denně stojíme tváří v tvář severokorejským vojákům. Pro mě to je ale už normální. I přesto, že jsme si na každodenní nebezpečí zvykli, nemůžeme ho ale podceňovat. Od posledního incidentu je to už více jak třicet let, další se ale klidně může stát teď, znovu,“ říká jeden z vojáků.
Na základně slouží druhým rokem a rozhodně si nestěžuje. Je to sice mimořádně citlivá zóna, ale nestřílí se tady. Návštěvy pohraničníci ze Severu většinou jen oslepují bleskem z foťáků.
Jak to vypadá na hranici Jižní a Severní Koreje, zjistila Kateřina Procházková
Až za obzor se táhnou kilometry ostnatého drátu. Dlouhý pruh okolo hranice je pečlivě vykácený, a leží pod dozorem stovek kontrolních věží. Severně odtud jsou jen zaminovaná pole.
Čtyři kilometry na jih od hranice stojí vesnice, kde žije pár desítek lidí. Chovají tu dobytek a pracují na rýžových polích. Na severu hned u hranice je také městečko, odkud se ale žádné hlasy a zvuky neozývají.
„Gijungdong postavili Severokorejci ve stylu hoolywoodských kulis. Tamní domy mají jen čelní zdi. Okna a dveře jsou na nich namalované,“ vypráví americký voják.
Občas se tam zatoulá nějaké zvíře, ale miny ho po pár metrech roztrhají. Severokorejci se proto na jih dostávají po moři.
Dozorčí komise území stále hlídá
„Běžně se tudy uprchlíci nedostávají, utíkají většinou po moři. Tady je jen vyslýcháme a buď je předáme zpátky do země, nebo tady v Jižní Koreji zůstanou. Loni jsme řešili asi dvacet takových případů,“ uvádí admirál Grenstad, který má hlavní slovo.
Šéfuje Dozorčí komisi neutrálních států, kterou po korejské válce zřídila OSN, aby dozorovala odsun a výměnu vojáků a zbraní.
Do roku 1993 do komise patřilo i Československo. Po rozpadu ale o své členství přišlo. Švédští a švýcarští vojáci na korejských hranicích sloužit už šedesát let.
„Věřím, že tady nebudeme sedět dalších šedesát let a stále říkat, že čekáme na podepsání mírové smlouvy. Podle mě usmíření nebude trvat dlouho, tipuji tak ještě tři roky,“ odhaduje Grenstad
O tom, jak dlouho budou na mír mezi Korejemi vojáci čekat ale rozhodují politici, především ti z Pchjongjangu a Soulu.
