Severní aliance hlásí dobytí města Mazáre Šaríf

Afghánské opoziční Severní spojenectví oznámilo, že se mu podařilo získat kontrolu nad strategickým městem Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu. Podle informací agentury AFP se odsud vládní hnutí Taliban stáhlo bez boje. Vojáci opozice údajně vstoupili do města a obsadili přilehlé letiště. Sousední Pákistán mezitím ochromily protesty proti pokračujícím americkým útokům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bojovník Severní aliance | Foto: ČTK/EPA

Afghánské opoziční Severní spojenectví zahájilo mohutnou ofenzívu ráno s cílem převzít kontrolu nad tímto strategickým městem na severu země. Oznámil to velitel amerického vojenského útoku proti Afghánistánu generál Tommy Franks. Americké letectvo podpořilo opoziční jednotky intenzivním bombardováním pozic Talibanu, který posiloval v okolí města své jednotky zahraničními bojovníky. Zdroje z obou stran popisovaly boje u Mazáre Šarífu jako velmi prudké.

Podle mluvčího opozice, kterého cituje agentura AFP, bylo k postupu na Mazáre Šaríf připraveno 5 000 až 10 000 mužů opozice. Mezi nimi i mnoho místních dobrovolníků. Opozice tvrdí, že Taliban frontu u Kábulu posílil 2000 arabskými a pákistánskými dobrovolníky, tanky, těžkou technikou a municí.

Před dobytím Mazáre Šaríf podnikla americká letadla jeden z vůbec nejmohutnějších náletů proti cílům Talibanu. Podle agentury Reuters napadly vzdušné síly postavení jednotek Talibanu asi 95 kilometrů severně od Kábulu. Na frontové linii mezi jednotkami Talibanu a opozičního Severního spojenectví bylo podle svědků slyšet na 40 výbuchů. Letouny se objevily také nad Kábulem a shodily tam údajně osm nebo devět bomb. Kábulské úřady tvrdí, že po úderech v minulých dnech už neodhadují počet obětí a způsobené hmotné škody. Americké bomby ráno dopadaly také na silnice vedoucí do Tádžikistánu na severovýchodě Afghánistánu a poblíž jihoafghánského Kandaháru.

Generál Franks ve Washingtonu rovněž odmítl kritiku na adresu svých plánů, jak zbavit moci afghánské vládní hnutí Taliban. Některým vojenským analytikům se nelíbí, že se USA při pozemní operaci příliš spoléhají na Severní alianci. Spojenci, mezi nimi ČR, už nabídly tisíce vojáků, přesto ale Franks i ministr obrany Donald Rumsfeld opakovaně odmítli odhadnout, kdy by Američany vedená pozemní operace v Afghánistánu mohla začít.

Pákistán ochromily protesty proti pokračujícím americkým útokům na Afghánistán. V několika městech proti účastníkům demonstrací zasáhla policie, v Dérágházíchánu přitom zemřeli tři lidé. Demonstrace a generální stávku na dnešek vyhlásily pákistánské strany islamistů, které podporují afghánské vládní hnutí Taliban. Na většině míst se policisté omezili na slzný plyn a varovné výstřely, ale všeobecně panuje vysoká pohotovost. Podle českého velvyslance v Islamábádu Petra Přibíka jsou dnešní protesty mimořádné. "Já bych řekl, že je jedna z posledních zkoušek sil , kdy je o to říct si bez nás se vláda prezidenta Mušarafa neobejde, my jsme ta obvykle mlčící většina, ale nyní jsme promluvili. Žádá se, aby se zastavila doprava pocelé zemi, což by měl být jakýsi barometr vlivu." uvedl Přibík. Ke stávce dochází za nepřítomnosti prezidenta, který je na cestě do Spojených států.

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf se při jenání s britským premiérem Tonym Blairem v Londýně vyjádřil pro krátkou a soustředěnou kampaň proti teroristům. Už předtím Mušaraf vyzval západní politiky k zastavení vzdušných útoků na Afghánistán. Zároveň ale prohlásil, že jeho země setrvá v koalici až do dosažení jejích klíčových záměrů. Britský premiér vysoce ocenil úsilí Pákistánu, konkrétně postoj pákistánského prezidenta, a slíbil, že při vojenské akci v Afghánistánu se vezme v úvahu choulostivá povaha muslimského svátku ramadánu. Nicméně vojenská akce musí podle premiéra pokračovat dokud se nedosáhne vytčených výsledků. Jordánská král Abduláh před tím v Downing Street odmítl podpořit výzvy k přestávce v útocích během ramadánu.

Pákistánské úřady vyhostily ze země britskou novinářku. Christina Lambova informovala z pákistánské provincie Balúčistán o situaci v Afghánistánu pro svůj list The Sunday Telegraph. Sdělil to dnes ministr vnitra Balúčistánu Azmat Orakzai. Lambová byla podle jeho slov zapojena do podivných aktivit a dělala, co profesionální novinář dělat nemá. Vedoucí zahraniční redakce The Sunday Telegraph zatím mohl pouze potvrdit příkaz k deportaci, ale jeho přesné příčiny nezná. Britské velvyslanectví v Islámábádu záležitost nekomentovalo.

Nepál zpřísnil bezpečnostní opatření na mezinárodním letišti v Káthmándú. Tamní úřady totiž obdržely varování, že stoupenci islámského radikála Usámy bin Ládina chtějí z letiště unést nějaký stroj a navést ho na cíl v sousední Indii. Podle listu Kathmandu Post mělo být cílem atentátu americké velvyslanectví v Dillí, úřad indického premiéra a také jeho dům. Varovný anonymní dopis byl podle deníku odeslán z jihoindického města Madrásu. Nepál a Indie podporují americké nálety na Afghánistán, kterými Washington odpověděl na zářijové teroristické útoky ve Spojených státech.

V Rusku údajně najímají žoldáky, kteří budou bojovat v Afghánistánu na straně protiteroristické koalice. Americké velvyslanectví účast na verbování zkušených bývalých sovětských vojáků v Afghánistánu popírá. Ruská televize NTV ale podle moskevského zpravodaje Českého rozhlasu Petra Voldána tvrdí opak. Jak uvádějí internetové stránky televize, souhlasilo už několik desítek Rusů, kteří bojovali v 80. letech v Afghánistánu, s návrhem Američanů a jsou připraveni bojovat proti Talibanu. S vidinou pěti tisíc dolarů měsíční odměny je prý připravena skupina bývalých rozvědčíků a letců, takzvaných Afghánců, v Nižněgorodské oblasti Ruska. Podle informací nižněgorodského svazu vojenských veteránů z Afghánistánu se dostanou do země přes třetí stát s pomocí turistických víz. Bývalý pracovníci sovětské rozvědky potvrdili televizi NTV, že tito vojáci mají zkušenosti, které mohou Američany při pozemní operaci zajímat. Ruská tajná služba situaci monitoruje, protože žoldákům hrozí podle zákona vězení v délce čtyř až osmi let.

Rozmístění dalších jednotek Národní gardy na amerických letištích nařídil prezident George Bush. Cílem je posílit jejich ostrahu v době před nadcházejícími svátky. Bush připomněl, že od atentátů 11. září na New York a Washington rozmístila Národní garda na letištích v USA přes 6000 mužů. Na základě jeho pátečního nařízení posílí ostrahu těchto objektů dalších 1500 gardistů.

Antrax zjistili američtí specialisté v dalších čtyřech poštovních úřadech v New Jersey. Až dosud byla sněť slezinná objevena na zhruba 20 poštách ve Spojených státech a tisíce poštovních zaměstnanců preventivně užívají antibiotika. Podle neoficiálních údajů bylo od října ve Spojených státech nakaženo touto infekční chorobou 17 osob, z nichž čtyři zemřely.

Milan Kopp, Petr Voldán, Milan Kocourek, Lenka Kabrhelová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme