Severní Korea chce jadernou zbraň kvůli obraně. Chová se ale jako Hitlerovo Německo, říká expert
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila přísnější sankce vůči KLDR. V úterý tak zareagovala na šestý jaderný test, který severokorejský režim provedl 3. září. Jak reálnou hrozbu Severní Korea představuje? „Prokazatelně disponuje nosiči středního dosahu, nicméně ne dalekého dosahu,” řekl Vlastislav Bříza, expert na jaderné zbrojení z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který by hostem středečního Interview Plus.
KLDR můžeme podle Břízy bezesporu označit za jadernou mocnost. „Severní Korea za posledních jedenáct let vyzkoušela již šestkrát jadernou zbraň, v procesu miniaturizace pokračuje dále. Je prakticky jisté, že nedisponuje pouze jednou jadernou zbraní,” říká.
Vystupňujeme zbrojení, hrozí Severní Korea. Poslední test měl sílu 16 hirošimských bomb, odhadují experti
Číst článek
Znalci se ale neshodnou na tom, zda je KLDR schopna jaderné zbraně použít. „Vlastní je. Nevíme přesně kolik, ale vycházejme z toho, že jde zhruba o deset až třicet kusů. Nemá ale v tuto chvíli nosič, kterým by tyto zbraně dopravila na cíl. V tuto chvíli je sice vlastní, ale neohrožuje reálně svět v tom smyslu, že účinně dokončila proces miniaturizace.”
„Ona prokazatelně disponuje nosiči středního dosahu, nicméně ne dalekého dosahu. Ještě dnes tedy neohrožuje pevninské území Spojených států nebo Evropy. Teoreticky ale ohrožuje oblast Japonska nebo Jižní Koreji,” vysvětluje Bříza.
Ve skalním komplexu
Testy probíhají pod zemským povrchem. „Byly doby, kdy světové supervelmoci testovaly jaderné zbraně v atmosféře, pod vodou a pod zemí. Tohle již naštěstí pominulo, je to přes čtyřicet let uzavřeno. Severní Korea provádí tyto výbuchy výhradně pod zemí, ve skalním komplexu. O to je těžší detekovat je, určit ničivou sílu,” popisuje expert na jaderné zbrojení.
Severokorejští vědci vyvinou zbraň a spočítají, jakou sílu by měla mít. „Tuto zbraň potom vyzkouší. Na základě měření vyhodnotí, zda se jim povedlo správně odhadnout sílu daného výbuchu,” vysvětluje.
Podle odhadů měl mít poslední test sílu přibližně 50 až 100 kilotun, což představuje o mnoho větší výbuch než ten v Hirošimě a Nagasaki. „Jaderné bomby svržené v srpnu roku 1945 měly řádově mezi 10 až 20 kilotunami. V Hirošimě a Nagasaki za prvních 24 hodin zemřelo asi 300 tisíc lidí,” vypráví Bříza.
Udržet se u moci
KLDR prezentuje vývoj zbraní jako obrannou taktiku, útočit prý nechce. „Problém Severní Koreje tkví v nevyzpytatelnosti režimu. Je to nejtužší režim světa, řízený jednou konkrétní osobou, který je nazývaný vůdcem. Jde tedy o podobné schéma jako za nacistického Německa. Tam Adolf Hitler rozhodoval úplně o všem,” říká odborník.
„Žádná jiná jaderná mocnost na světě není takto řízená. Jeden člověk není schopen rozhodnout o použití jaderného arzenálu na jinou zemi. V tom tkví výjimečnost režimu KLDR. Pravděpodobnost nebezpečí je tím pádem vyšší, nicméně si nemyslím, že by měla být extrémní,” podotýká Bříza.
„I režim si musí uvědomovat, že reakce USA by byla naprosto drtivá. Kim Čong-un je třetí generace z vládců, jeho primárním cílem je udržet se u moci. Tu zbraň tak opravdu vyvíjí jako pojistku proti případnému útoku z jakékoliv strany. Vychází totiž z premisy, že majitel jaderné země je vlastně nenapadnutelnou zemí,” vysvětluje.
