Sjednotit, nebo trvale rozdělit? Severní Kypr ve volbách rozhoduje o směřování neuznaného státu

Severní Kypr stojí na rozcestí. Do druhého kola prezidentských voleb postoupili dva politici, kteří ztělesňují dvě možné budoucnosti: sjednocení ostrova, nebo naopak ještě užší spojení s Tureckem.

Severní Nikósie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentský kandidát Ersin Tatar při otevření pláže Varoša na Turky kontrolovaném severu Kypru | Foto: Harun Ucar | Zdroj: Reuters

Nedělní první kolo voleb dopadlo v podstatě remízou. Stávající prezident Mustafa Akinci a stávající premiér Osin Tatar získali oba přibližně 30 procent hlasů a utkají se v druhém kole za týden.

Volby jsou skutečně hodně vypjaté. Akinci je zastáncem sjednocení ostrova a vzniku dvounárodní federace. Tatar naopak podporuje trvalé rozdělení a dvoustátní řešení, což v praxi znamená naprostou závislost na Turecku, které konec konců jako jediná země uznává nezávislost Severního Kypru.

Evropská komise: Turecko se stále vzdaluje demokracii. Je ale naším klíčovým partnerem

Číst článek

Ankara přitom do voleb promlouvá velmi otevřeně: podporuje Tatara. Severokyperský premiér byl nedávno na návštěvě turecké metropole, kde se setkal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Pro předsedu vlády 300tisícové země je to poměrně velké vyznamenání, ale to spojenectví je poměrně tradiční, vcelku logické a nikoho nepřekvapuje.

Akinci naopak Turecko obvinil dokonce z přímého vměšování do voleb. Tvrdí, že dostal z Ankary „špatně skrývanou výhrůžku“ a požadavek, aby v zájmu svém i své rodiny z voleb ustoupil, což prý rozhodně nehodlá učinit. Může to ale pochopitelně být součástí velmi vypjaté předvolební kampaně, která teď probíhá.

Turecku současný stav, tedy rozdělení země, v mnoha ohledech vyhovuje. Je to součást tradičního soupeření s Řeckem, které podporuje zase řeckou část Kypru. Důvodem je ale i to, že se Ankara ve Středozemním moři a přímo v okolí ostrova snaží velmi asertivní politikou získat přístup k zřejmě bohatým ložiskům zemního plynu.

Rozdělený Kypr se tomuto tlaku může daleko hůř bránit než nějaký případný jednotný stát. Ostatně Turecko v tomto nedbá ani kritiky ze strany Evropské unie.

Otevření pláže Varoša

Tatarův protikandidát Akinci podporuje sjednocení ostrova a sám vydává volby za referendum o budoucím směřování Severního Kypru. Rozhovory o případném sjednocení země ale v současné době vůbec neprobíhají.

Poslední kolo jednání pod záštitou OSN, do kterých řecký Kypr vkládal velké naděje, nakonec skončilo v roce 2017 krachem kvůli sporům Atén a Ankary ohledně přítomnosti tureckých vojáků.

Unie se rozhodla uvalit symbolické sankce na Turecko kvůli vrtům u Kypru. Ankara hodlá pokračovat

Číst článek

Zvolení Akinciho by dávalo lepší naději na obnovení rozhovorů, aspoň jak můžeme soudit z předvolební kampaně, ve které Tatar spíš sázel na rozdmýchávání letitých sporů mezi řeckými a tureckými obyvateli Kypru. Snažil se tak získat podporu i mezi severokyperskými nacionalisty a tureckými osadníky.

Velké publicity se mu dostalo třeba minulý týden při otevření slavné pláže Varoša, kterou museli po turecké invazi v roce 1974 opustit desetitisíce řeckých obyvatel Kypru. Podle OSN jim stále patří množství tamních domů. Ty se mezitím proměnily v jakési město duchů, kam až do minulého týdne směli jen vojáci a policisté.

Tatar se rozhodl tuto velmi citlivou oblast otevřít. Tento krok mimochodem ohlásil právě při návštěvě Ankary, která to otevřeně schvaluje, což vyvolalo pozdvižení nejen na jižní části ostrova a řecké pevnině, ale vyžádal si i svolání Rady bezpečnosti OSN. Ta následně vyzvala Turecko, aby rozhodnutí zvrátilo.

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme