Sjednotit, nebo trvale rozdělit? Severní Kypr ve volbách rozhoduje o směřování neuznaného státu
Severní Kypr stojí na rozcestí. Do druhého kola prezidentských voleb postoupili dva politici, kteří ztělesňují dvě možné budoucnosti: sjednocení ostrova, nebo naopak ještě užší spojení s Tureckem.
Nedělní první kolo voleb dopadlo v podstatě remízou. Stávající prezident Mustafa Akinci a stávající premiér Osin Tatar získali oba přibližně 30 procent hlasů a utkají se v druhém kole za týden.
Volby jsou skutečně hodně vypjaté. Akinci je zastáncem sjednocení ostrova a vzniku dvounárodní federace. Tatar naopak podporuje trvalé rozdělení a dvoustátní řešení, což v praxi znamená naprostou závislost na Turecku, které konec konců jako jediná země uznává nezávislost Severního Kypru.
Evropská komise: Turecko se stále vzdaluje demokracii. Je ale naším klíčovým partnerem
Číst článek
Ankara přitom do voleb promlouvá velmi otevřeně: podporuje Tatara. Severokyperský premiér byl nedávno na návštěvě turecké metropole, kde se setkal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Pro předsedu vlády 300tisícové země je to poměrně velké vyznamenání, ale to spojenectví je poměrně tradiční, vcelku logické a nikoho nepřekvapuje.
Akinci naopak Turecko obvinil dokonce z přímého vměšování do voleb. Tvrdí, že dostal z Ankary „špatně skrývanou výhrůžku“ a požadavek, aby v zájmu svém i své rodiny z voleb ustoupil, což prý rozhodně nehodlá učinit. Může to ale pochopitelně být součástí velmi vypjaté předvolební kampaně, která teď probíhá.
Turecku současný stav, tedy rozdělení země, v mnoha ohledech vyhovuje. Je to součást tradičního soupeření s Řeckem, které podporuje zase řeckou část Kypru. Důvodem je ale i to, že se Ankara ve Středozemním moři a přímo v okolí ostrova snaží velmi asertivní politikou získat přístup k zřejmě bohatým ložiskům zemního plynu.
Rozdělený Kypr se tomuto tlaku může daleko hůř bránit než nějaký případný jednotný stát. Ostatně Turecko v tomto nedbá ani kritiky ze strany Evropské unie.
Otevření pláže Varoša
Tatarův protikandidát Akinci podporuje sjednocení ostrova a sám vydává volby za referendum o budoucím směřování Severního Kypru. Rozhovory o případném sjednocení země ale v současné době vůbec neprobíhají.
Poslední kolo jednání pod záštitou OSN, do kterých řecký Kypr vkládal velké naděje, nakonec skončilo v roce 2017 krachem kvůli sporům Atén a Ankary ohledně přítomnosti tureckých vojáků.
Unie se rozhodla uvalit symbolické sankce na Turecko kvůli vrtům u Kypru. Ankara hodlá pokračovat
Číst článek
Zvolení Akinciho by dávalo lepší naději na obnovení rozhovorů, aspoň jak můžeme soudit z předvolební kampaně, ve které Tatar spíš sázel na rozdmýchávání letitých sporů mezi řeckými a tureckými obyvateli Kypru. Snažil se tak získat podporu i mezi severokyperskými nacionalisty a tureckými osadníky.
Velké publicity se mu dostalo třeba minulý týden při otevření slavné pláže Varoša, kterou museli po turecké invazi v roce 1974 opustit desetitisíce řeckých obyvatel Kypru. Podle OSN jim stále patří množství tamních domů. Ty se mezitím proměnily v jakési město duchů, kam až do minulého týdne směli jen vojáci a policisté.
Tatar se rozhodl tuto velmi citlivou oblast otevřít. Tento krok mimochodem ohlásil právě při návštěvě Ankary, která to otevřeně schvaluje, což vyvolalo pozdvižení nejen na jižní části ostrova a řecké pevnině, ale vyžádal si i svolání Rady bezpečnosti OSN. Ta následně vyzvala Turecko, aby rozhodnutí zvrátilo.