Větrná elektrárna silná jako 150 Temelínů. Devítka států chystá obří energetický projekt v Severním moři
V Severním moři by mohla vzniknout největší zelená elektrárna Evropy. Pobřežní státy v čele s Německem chystají obří energetický projekt, který by využíval větrnou energii. Takzvaných větrníků by tam mělo do roku 2050 stát tolik, že by měly dohromady sílu asi 150 jaderných elektráren v Temelíně a zajistí proud pro více než půlku evropských domácností.
Do konce desetiletí chce devítka zemí postavit v Severním moři tolik větrných elektráren, že by měly výkon 120 gigawattů a v polovině století už 300. Pro srovnání, jeden temelínský reaktor zvládne asi jeden gigawatt. Tím by se dala teoreticky zásobovat více než polovina evropských domácností.
Balt brázdí maskované ruské špionážní lodě. Mají hledat zranitelná místa elektráren nebo potrubí
Číst článek
Spolkový kancléř Olaf Scholz to označuje za prioritu a vzkazuje, že úřady musí zrychlit tempo, protože stavbu větrných elektráren i na moři brzdí dlouhé řízení. Pobřeží se také musí víc propojit s vnitrozemím, aby zásobovalo průmyslové oblasti i státy, které nemají moře.
Severní moře má výhodu v tom, že je klidné, ale zároveň tam dost fouká – větrné elektrárny se tam už teď vyplácejí. Německo chce ve výstavbě sehrávat klíčovou roli mimo jiné i proto, že se po konci jaderné energie soustředí na obnovitelné zdroje. Vedle něj se do projektu zapojí i Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Belgie, Francie, Norsko, Dánsko a pomůže i vnitrozemské Lucembursko.
Chybí peníze
Plán však naráží na několik překážek. Výroba součástek i turbín poroste několikanásobně a je tedy otázkou, jestli to zvládnou dodavatelé. V druhé řadě jde o peníze, jelikož německý koncern RWE sice v Severním moři staví, firmy v současnosti mají vysoké splátky kvůli rostoucím úrokovým sazbám.
Finsko spustilo Olkiluoto 3, největší jaderný redaktor v Evropě. Zahájení výroby má 14 let zpoždění
Číst článek
Podle RWE se teď musí najít řešení, jak to v zájmu společných cílů obejít. Evropská komise to propočítala, že by se měla uvolnit podpora v řádu asi 19 miliard korun. Peníze však ještě nikdo reálně nepřislíbil.
Projekt vyžaduje i velkou práci na pevnině. Musí se postavit výkonné vedení, díky kterému by se proud posílal dál, a pobřežní státy se také chtějí propojit a sdílet elektřinu mezi sebou a svými partnery. Rozpracované jsou ale zatím jen projekty mezi Německem a Dánskem a Velkou Británií a Nizozemskem.
Zajištění bezpečnosti
Objevují se však také obavy ohledně potenciální bezpečnosti podmořské infrastruktury, mimo jiné i v souvislosti s výbuchy plynovodů Nord Stream. Země tak chtějí sdílet i postupy – například Britové, Belgičané a Norové budou sázet na stejnou techniku i způsoby zabezpečení.
Kvůli lobbistickým bojům Česko v moderní energetice dva a půl roku zaspalo, říká expert
Číst článek
Zejména však mezi sebou chtějí sdílet veškeré informace, protože někdy se o podezřelé aktivitě nebo lodi dozvědí až ve chvíli, kdy je v jejich vodách. Na mořském dně se navíc postaví propletená síť, díky které proud již nemusí putovat čistě jen z bodu A do bodu B. Poškození jednoho kabelu tudíž nebude představovat takový problém a zároveň to usnadní zásobování, protože se bude moct přesměrovat tam, kde je potřeba.
Německo s Norskem teď chystají společnou bezpečnostní operaci, v rámci které budou jejich námořnictva hlídat velkou část Severního moře. Za ochranu budou spoluzodpovídat i koncerny, kterým patří velká část kabelů i potrubí, což by mělo platit i dál. Změní se však to, že s nimi budou víc komunikovat úřady i námořnictva, aby byly včas varovány, pokud se někde na hladině nebo pod ní objeví něco podezřelého.
