Posílení východního křídla, odsouzení agrese i další dodávky zbraní. Lídři NATO se postavili za Ukrajinu
Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku.
Summit ve čtvrtek kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním, stojí v prohlášení.
Zasluhujeme si být plnohodnotným členem Evropské unie, řekl Zelenskyj švédským poslancům
Číst článek
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc od zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Biden ve svém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se alianční země zavázaly do červnového summitu připravit plán na dlouhodobější posilování svých jednotek. To má být součástí bezpečnostní strategie NATO na příští desetiletí, která se s ohledem na ruskou agresi proti původním plánům výrazně mění.
Další podpora
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal.
Prezidenti a premiéři aliančních zemí se naproti tomu shodli, že by se podpora Ukrajiny měla týkat i boje proti kybernetickým hrozbám či ochrany před chemickým, biologickým či jaderným útokem. Rusko si v posledních dnech podle Stoltenberga může hledat záminku právě k chemickému útoku, který by zcela změnil povahu konfliktu. „Jakékoli ruské využití chemických či biologických zbraní je nepřijatelné a mělo by vážné následky,“ upozornil šéf NATO.
Alianční lídři také vyzvali Čínu, aby se „zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení“ a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce.
Po summitu NATO se v centrále aliance sešli lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 k debatě o koordinaci dalších sankcí proti Rusku. Poté Biden a evropští vůdci zamíří na summit EU.
