Severoatlantická aliance si v Bukurešti poslechne ruského prezidenta
Summit Severoatlantické aliance dnes v Bukurešti čeká na jedno z nejvíc očekávaných vystoupení třídenní vrcholné schůzky - projev ruského prezidenta Vladimira Putina. Očekává se, že ruský prezident nebude útočný a promluví o tom, co NATO a Moskva nazírají shodně nebo podobně. O sporných tématech, jako je třeba protiraketová obrana v Evropě, se Vladimir Putin zřejmě zaměří na blízké schůzce se svým americkým protějškem Georgem Bushem v Rusku.
Americký radar v Česku by se měl stát součástí obrany Severoatlantické aliance. Vyplynulo to z dosavadního jednání prezidentů a premiérů států NATO v Bukurešti. V rumunské metropoli se zároveň setkali ministři zahraničí České republiky a Spojených států Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Po schůzce oznámili, že hlavní dohoda o americkém radaru v Česku už je hotová. Má být podepsána počátkem května.
Předseda vlády Mirek Topolánek zdůraznil, že Severoatlantická aliance uznala případný přínos systému k ochraně členů Aliance. Počítá proto s jeho začleněním do vlastní protiraketové obrany. "Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě."
Česká delegace spokojena, odpůrci radaru nikoli
Protiraketová základna ve střední Evropě by měla sestávat z radaru v Česku a s ním propojeným silem s deseti obrannými raketami v Polsku. Jak zjistil zpravodaj Českého rozhlasu ve Varšavě Martin Dorazín, česko-americkou dohodu o protiraketovém štítu polští politici nekomentují. Jen zdůrazňují, že mají vlastní harmonogram jednání.
Rezervovaně se k ohlášené dohodě o protiraketovém radaru staví hlavní opoziční strana ČSSD. Jiří Paroubek potvrdil, že jeho sociální demokraté požadují nadále referendum o americkém radaru. Podle dalšího zástupce Lidového domu Bohuslava Sobotky, vláda nemá dostatečnou legitimitu ani mandát k tomu, aby podobnou smlouvu uzavírala. KSČM dohodu odmítá.
Na téma protiraketové obrany se mluvilo i ve čtvrtečním Radiofóru. Zvukový záznam je na této stránce.
Praha a Washington ještě dojednávají doplňkovou smlouvu SOFA, která má dát právní rámec pobytu amerických vojáků v České republice. Obě smlouvy budou po podpisu podléhat ratifikaci v českém parlamentu. Proti stavbě základny se staví Moskva. Očekává se ale, že aliance znovu Rusku nabídne možnost budoucího propojení jeho systému s protiraketovým štítem NATO a USA.
Příslib budoucího členství pro Ukrajinu a Gruzii
NATO slíbilo Ukrajině a Gruzii budoucí členství. Na summitu v Bukurešti se na tom shodli nejvyšší představitelé členských států Severoatlantické aliance. Ta tak zmírnila své původní rozhodnutí odepřít těmto dvěma zemím takzvaný akční plán pro členství, tedy jakýsi oficiální postup příprav pro vstup do NATO.
Nejdřív to vypadalo, že Ukrajina a Gruzie odjedou z bukurešťského summitu NATO bez úspěchu. Příslib budoucího vstupu do aliance proto obě země nadšeně uvítaly. Gruzínský ministr zahraničí David Bakradze mluvil o průlomu, ukrajinský prezident Viktor Juščenko to nazval historickým řešením pro Ukrajinu. Ocenil také pomoc některých členských zemí NATO.
O příslib budoucího členství Kyjeva a Tbilisi se zasloužil především polský prezident Lech Kaczyński. Německo a Francie ale jsou dál proti rychlému přibližování dvou postsovětských republik. Zásadně proti jejich členství v NATO je Rusko.
Do aliance mají po bukurešťském summitu dveře otevřené Chorvatsko a Albánie. Naprázdno naopak vyšla Makedonie. V jejím případě je kamenem úrazu spor s Aténami o oficiální název této balkánské republiky. Další informace o summitu NATO se dočtete ZDE.
Odpověď na otázku, jak funguje protiraketová základna na Aljašce, najdete ZDE. Na radarovou základnu na Marshallových ostrovech zas můžete zavítat TADY.
