Su Ťij podpořila odsouzení novinářů v Barmě. Podle ní ‚nijak nesouvisí se svobodou projevu‘
Neoficiální barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij na summitu Světového ekonomického fóra v Hanoji promluvila poprvé o případu odsouzených novinářů v Barmě. Novináře Ťjo Sou U a Wa Lone zadrželi a odsoudili na sedm let za mřížemi, když se v zemi pokoušeli získat informace o masakrů Rohingů.
Podle političky porušili novináři zákon a jejich odsouzení „nijak nesouvisí se svobodou projevu“. „Neuvěznili je proto, že jsou novináři. Uvěznili je proto, že soud rozhodl, že porušili zákon o úředním tajemství.“
Su Ťij uvedla, že sama rozsudek četla a vyzvala kritiky, aby ho přečetli také a ukázali, kde našli pochybení, informoval list Financial Times.
Reportéry Reuters odsoudili v Barmě k sedmi rokům vězení. Novináři vinu popírají
Číst článek
Dodala také, že oba novináři mají právo se proti rozsudku odvolat a poukázat na to, proč byl nesprávný. Žurnalisty, kteří v Barmě zkoumali zločiny na tamní populaci Rohingů, odsoudili za to, že měli u sebe policejní dokumenty.
‚Opravdový právní stát‘
Její slova kritizoval zástupce ředitele nevládní organizace Human Rights Watch pro Asii Phil Robertson.
Podle něj Su Ťij pochopila případ zcela špatně. „Nerozumí, že opravdový právní stát znamená respekt pro důkazy předložené soudu, reakce založené na jasných a přiměřených zákonech a nezávislost soudnictví na vládě nebo bezpečnostních silách,“ řekl podle BBC s tím, že soud s dvojici novinářů nesplnil ani jednu z těchto podmínek.
„Verdikt přišel navzdory tomu, že jeden policista před soudem přiznal, že dostal od svých nadřízených příkaz, aby na reportéry ‚nastražil léčku‘ a další zamlžoval podmínky zatčení tím, že zničil své poznámky,“ doplnil Robertson.
Su Ťij nebude odebrána Nobelova cena. Je za její jednání do roku 1991 ne za současnost, vysvětluje výbor
Číst článek
Su Ťij čelí delší dobu mezinárodní kritice za to, že se nepostavila násilí vůči Rohingům v Barmě. OSN vydala v srpnu zprávu, podle které se barmská armáda dopouští masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů s „genocidním záměrem“. Za masakry podle vyšetřovatelů nese odpovědnost velení armády a nepřímo k ním přispěla i vláda.
Neoficiální představitelka země se proti násilí nevyslovila, kvůli čemu se ozývaly hlasy volající po odebrání její Nobelové ceny za mír z roku 1991. Ocenění jí ale odebráno nebude, podle výboru, jenž ho uděluje, bylo uděleno za činy v minulosti, a ne v současnosti.
