Požár na Sibiři uvolňuje megatuny oxidu uhličitého a dusí města. Jeho uhašení je v nedohlednu

Situace na ruské Sibiři je katastrofická. Alespoň tak ji označují ruští ekologové nebo ruská pobočka organizace Greenpeace | Foto: Donat Sorokin | Zdroj: Profimedia/TASS

Požáry na Sibiři uvolnily do atmosféry od začátku června do 21. července už sto megatun oxidu uhličitého, upozornil britský server BBC. Vědci také varují, že popílek roznášený větrem do velkých vzdáleností může urychlit tání arktických ledovců. Na Sibiři hoří území zhruba o velikosti Belgie a lesní požáry letos sužují i Aljašku nebo Grónsko. Odborníci zároveň upozorňují, že s postupujícími klimatickými změnami bude takovýchto požárů přibývat.

Sibiř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Situace na ruské Sibiři je katastrofická. Alespoň tak ji označují ruští ekologové nebo ruská pobočka organizace Greenpeace. Na území šesti ruských regionů hoří kolem tří milionů hektarů lesa, a to v jedné z nejhůře přístupných oblastí na světě.

Odborník na lesy k smrtícím požárům: Jsme hladoví po dřevě a vyrábíme si hromady střelného prachu

Číst článek

Greenpeace ale dříve odhadovala plochu požárů až na 4,5 nebo 5 milionu hektarů. V pondělí pak toto číslo rozšířili na 5,4 milionu s tím, že se požár stále rozšiřuje. Celkově zasáhl oheň od začátku roku 14,9 milionu hektaru lesa, řekl mluvčí Greenpeace Konstantin Fomin agentuře EFE.

„Tyto požáry budou pokračovat, dokud nepřijde déšť,“ popsal minulý čtvrtek ruský odborník na požáry z organizace Greenpeace Anton Beneslavsky stanici Euronews. Podle něj se hasí pouze několik málo procent celkového rozsahu požárů. Šance na uhašení je tak prakticky nulová.

Sibiř ovšem hoří každoročně a expert z Ruské akademie věd Jevgenij Lupjan v sobotu 3. srpna poznamenal, že v minulosti byla plocha zasažená ohněm rozsáhlejší, uvedla agentura Ria Novosti. Přesto označil letošní situaci za těžkou a poukázal na to, že dým se nese na západ, a ne na severovýchod, jak je obvyklé. Proto kouř zahalil velká centra na Sibiři včetně například milionového Krasnojarsku.

„Poslední týdny se tady nedá dýchat. Kouř přichází z lesů kolem nás. Varovali nás, abychom zůstali doma,“ řekl jakutský taxikář Murtaz americké stanici CNN. Dodal, že úplně nejhorší je všudypřítomný hmyz, který hledá úkryt před ohněm v domovech lidí.

Expert z Ruské akademie věd Jevgenij Lupjan řekl, že v minulosti byla plocha zasažená ohněm rozsáhlejší. Letošní situaci ale označil za těžkou a poukázal na to, že dým se nesl na západ a ne na severovýchod, jak je obvyklé. Proto kouř zahalil velká centra na Sibiři | Zdroj: Profimedia

Kromě toho, že dým ztěžuje dýchání obyvatelům měst, ho vítr odnáší i daleko za hranici polárního kruhu. Vědci upozorňují, že pokud černý popílek sedne na polární sníh a led, urychlí jeho tání, protože zamrzlá pokrývka kvůli černé barvě odrazí méně slunečního záření. 

Oblak kouře je v tuto chvíli velký asi jako Evropská unie a dosáhl severního pobřeží Aljašky, uvedl server Euronews s odkazem na finské meteorology. Kouř má navíc na změnu klimatu další negativní dopad.

„Kouř absorbuje solární záření, které by se jinak odrazilo od mraků zpět do vesmíru. Nyní se ale část neodrazí kvůli kouři,“ řekl serveru Euronews finský meteorolog Antti Lipponen.

null

null

(Ne)obvyklá situace

Lesní požáry jsou na jednu stranu běžnou součástí přírodních ekosystémů, a dokonce hraje oheň, ač to je paradoxní, nezastupitelnou roli v udržování zdravého lesa. „Na Sibiři je shořelý les výrazně hezčí než les, který neshořel. Tam, kde les nehoří, vítězí stromy. V okamžiku, kdy to shoří, vytvoří se prostor pro nejrůznější zvířata a rostliny, které by v konkurenčním boji se stromy neměly šanci,“ řekl Radiožurnálu entomolog Lukáš Čížek, který se zabývá vlivem požárů na životní prostředí.

„To jsou místa, kde pak nacházíte nádherně rozkvetlou tajgu, je tam spousta tetřevů, tetřívci. Oheň může v daném místě a okamžiku vypadat krátkodobě jako katastrofa, ale v horizontu několika málo let místo ožije podstatně víc, než žilo předtím,“ dodal Čížek.

Co se ale požárů rašeliny za polárním kruhem týče, výzkumník v programu Copernicus Mark Parrington na twitteru poznamenal, že současná situace je bezprecedentní.

K sibiřskému požáru přispělo i velmi suché počasí, jde tak o další bolehlav klimatické změny. Požáry uvolňují emise a popílek, který může přispívat k oteplování a tání. Podle serveru BBC jde asi o více než sto megatun CO2 neboli stejné množství, které vyprodukovala v roce 2017 Belgie. 

Německý server Deutsche Welle ale upozornil, že to může být až 166 megatun, což se rovná množství, které vyprodukuje 36 milionu aut za jeden rok. Vlivem klimatické změny má přitom být požárů stále více, a tudíž má množství emisí stoupat.

Vědci upozorňují, že současné požáry na Sibiři uvolňují do atmosféry velké množství skleníkových plynů. Rozptýlený popílek také urychlí tání ledovců | Foto: Donat Sorokin | Zdroj: Profimedia/TASS

Zvířata v ohrožení

Lesní požáry samozřejmě dopadají na divoká zvířata. Záleží ale, jak jsou velká a rychlá. Někteří živočichové plamenům neutečou, ale jak dodává Lukáš Čížek, většina z nich je na takové situace evolučně připravená.

„Většina větších zvířat je schopná se ohni vyhnout, plameny se nešíří většinou tak rychle. Spousta organismů je na to adaptovaná, zalezou si do děr, do nor,“ řekl Čížek.

Zvířata ale po útěku z domovských oblastí přicházejí o zdroje potravy. Ruský server The Moscow Times upozornil třeba na video z irkutského regionu, na kterém je skupina lišek postávajících u silnice a doslova žebrajících o něco k žrádlu. Lišky jsou přitom obvykle dost plaché a lidem se vyhýbají.

null

null

Přivolávání deště

Rusové se snaží požár uhasit, s ohněm bojují tisíce hasičů i dobrovolníků, z výšky chrlí vodu desítky letadel i vrtulníků. Agentura Bloomberg například ve čtvrtek upozornila, že ruská armáda svrhla v jediný den přes 1300 tun vody.

Jenže do některých oblastí se zkrátka těžko dostávají. „Kvůli silnému kouři a špatné viditelnosti nemůžeme na některých místech přistávat,“ řekl jeden z pilotů Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda.

Ruské úřady tak nechávají některá místa svému osudu a čekají na déšť. Agentura Interfax dokonce informovala o pokusech přivolat déšť. Pověstné „poručíme větru dešti“ totiž může skutečně fungovat. A to za pomoci rozprašování jodidu stříbrného do mraků.

Látka způsobí, že se v mracích vysráží voda a nakonec zaprší. Tuto techniku Rusové používají například na rozhánění deště před vojenskými přehlídkami.

null

null

Brzká reakce

Ačkoli není v lidských silách uhasit tak rozšířený požár, dalo by se mu zabránit ihned v počátcích, řekl stanici Euronews Anton Beneslavsky z Greenpeace. „Pokud by byl požár detekován a hašen v brzké fázi, během prvních hodin nebo pár dní, tak bychom se mohli vyhnout katastrofě těchto rozměrů,“ poznamenal.

Z rozšíření požárů tak viní místní i státní představitele. V červenci například guvernér Krasnojarského kraje Alexander Uss uvedl, že hašení ničemu nepomůže. „Je to zbytečné, a možná dokonce škodlivé,“ řekl podle agentury Bloomberg.

Několik dní poté ale obrátil a do hašení se ve velkém zapojil. Na konci července ruský prezident Vladimir Putin povolal armádu a pomoc nabídl i jeho americký protějšek Donald Trump.

Hlavní ruská federální kriminální služba poté začala trestně stíhat první osoby odpovědné za rozšíření ohně. Z nedbalosti jsou obviňováni funkcionáři regionálního ministerstva lesního hospodářství v Krasnojarském kraji, kteří údajně nepodnikli včas potřebná opatření, která by kalamitě zabránila, uvedla ruská média.

och, ono, rer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme