Sídlí na hradě v Przemyślu duchové?
Na hradě v polském Przemyślu asi straší. V každém případě se tam dějí nevysvětlitelné věci. Někteří pracovníci hradu si odmítají brát noční služby, protože během nich prožili podivné příhody. Po stopách duchů na hradě v Przemyślu se vydal varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Ať žijí duchové! Tahle věta by asi nikoho z pracovníků takzvaného Kazimierzowského hradu v Przemyślu nepotěšila. Dlouho nechtěli o svých zkušenostech mluvit, protože se báli, že je lidé budou pokládat za blázny. Když se v tisku objevily informace o podivných jevech na hradě ze 14. století, do Przemyślu jsem zavolal. Zážitky pana Michala, který ve správě hradu pracuje dva roky a má služby ve vrátnici jen občas, jsou velmi čerstvé. Vyprávění svých starších kolegů o nevysvětlitelných jevech ve zdech hradu nevěřil, ale nesmál se jim. Teď uvěřil.
"Když jsem letos při jedné noční službě seděl ve vrátnici, která je hned vedle hradního nádvoří, uslyšel jsem kroky a hovor dvou lidí. Vyšel jsem na nádvoří a do toho místa posvítil baterkou. Nikdo tam nebyl. Vrátil jsem se do vrátnice a byl jsem trochu vystrašený. Hrad je dost rozlehlý a být tam sám v noci není nijak příjemné," vypráví pan Michal. Té noci ještě slyšel, že někdo chodí v komnatě nad vrátnicí. Tam už se ale podívat nešel.
Vrátný a průvodce pan Boguslaw pracuje na hradě v Przemyślu už 14 let. On sám má zážitků s duchy, nebo jak tomu chceme říkat, několik. "Samy se otevíraly kohoutky vodovodu. Světlo se samo rozsvěcovalo. Byly slyšet různé zvuky a něco po hradě chodilo. Ale nikdy nic nebylo vidět. Už několik let byl klid. A teď právě kolegu Michala zase něco vystrašilo. Jako by se to něco opět vzbudilo," říká pan Boguslaw.
Starší průvodci dávají události posledních dnů do souvislosti s nedávnými archeologickými průzkumy. V 10. století totiž na místě hradu stávala rotunda a u ní bylo pohřebiště. Že by to byl důvod "paranormálních" jevů v Przemyślu?
"Něco jsem slyšel. Co to nevím. Ale přece rozpoznáte praskání vysychajícího dřeva od toho, když někdo chodí a mluví. Buď jsem měl halucinace, nebo se na hradě opravdu něco děje," dodává pan Michal, který už nechce strávit na hradě ani jednu noční službu.
