Sinaj už není tak bezpečné místo jako třeba před dvěma lety
Ministerstvo zahraničí varovalo české turisty před cestami do Egypta a zmínilo v této souvislosti i přímořská letoviska na Sinajském poloostrově. Postup české diplomacie vyvolal pobouření cestovních kanceláří. Ty argumentovaly tím, že situace v Egyptě není zdaleka tak černá, jak ji líčí ministerstvo. Místní beduíni ale na Sinajském poloostrově v uplynulých měsících už několikrát unesli cizince. I když byli nakonec všichni bez újmy propuštěni, odborníci upozorňují, že Sinaj už zdaleka není tak bezpečné místo jako třeba před dvěma lety.
O beduínech na Sinajském poloostrově mluvil blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček s předním světovým expertem na problematiku beduínů Clintonem Baileym.
„Z pohledu beduínů patří poušť jim. A pokud se v poušti děje něco ekonomicky významného, považují v zájmu svého přežití za správné, že z toho také něco mají. Bylo to tak vždycky. Za osmanské říše například turecké úřady platily beduínům za to, že nechají cestovat poutnické karavany přes svá území do Mekky,“ vysvětluje izraelský odborník na beduíny.
O beduínech na Sinajském poloostrově mluvil blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček s předním světovým expertem na problematiku beduínů Clintonem Baileym.
To je podle něj také hlavní příčina dnešních problémů na Sinaji. Jak Clinton Bailey upozorňuje, i třeba převádění afrických uprchlíků do Izraele a pašování zbraní do Gazy považují místní obyvatelé za zcela legitimní příležitost k obživě.
„Egyptská vláda neudělala nic pro zlepšení ekonomické situace beduínů. Nevytvořila pro ně žádné pracovní podmínky. Celý ten turistický byznys na Sinaji nemá s místními lidmi vůbec nic společného – tedy až na těch pár beduínů, kteří vozí cizince na velbloudech. Všechna turistická letoviska a věci s tím spojené jsou v rukou Egypťanů z vnitrozemí. Beduíni se mimochodem za Egypťany vlastně ani nepovažují a lidmi z druhé strany Suezského kanálu pohrdají.“
Situaci beduínů nezlepšilo ani loňské svržení Mubárakova režimu. A do toho ještě výrazně oslabila státní moc a bezpečností aparát.
„Teď je situace pro beduíny fantastická. I když to někdy nabývá extrémní formy, jako například únosy turistů a jejich průvodců, včetně nedávného případu té české průvodkyně. I to ale bylo v souladu s beduínským právem.“
Clinton Bailey napsal o beduínském právu utvářeném po tisíce let životem v poušti obsáhlou studii. A zná je samozřejmě i z několika desetiletí vlastního terénního výzkumu.
„Když se na nich někdo dopustí nepravosti, smějí si vzít rukojmí a držet je, dokud nedosáhnou spravedlnosti. Proto, když egyptské úřady zavřou nějaké beduíny do vězení, je pro jejich příbuzné naprosto normální a legální vzít jako rukojmí někoho, na kom egyptskému vedení záleží. Tedy třeba cizince včetně mezinárodních pozorovatelů, které před časem beduíni zablokovali na jejich vojenské základně.“
Jak upozorňuje izraelský badatel Bailey, beduíni mají mimořádně propracované zvykové právo na ochranu životů, majetku i cti. Uznávají řadu etických pravidel běžných i jinde. Na Sinaji se dnes ale jejich kultura střetává s úplně jiným pohledem na svět.
„Oni prostě žijí tak, jako žili vždycky!“ dodává přední světový expert na problematiku beduínů Clinton Bailey.