Sionisté a ultraortodoxní židé vyzvali k modlitbě proti rozdělení Jeruzaléma
Půstem a modlitbou vytáhli v úterý ortodoxní židé v Jeruzalémě proti izraelské vládě. Odmítají totiž mírové uspořádání s Palestinci, které by zahrnovalo vrácení části města Arabům.
Pravidelné modlitby a projevy zármutku nad zničením starověkého chrámu v Jeruzalémě jsou běžnou součástí náboženského života židů. "I po dvou tisících letech oplakáváme zničení našeho chrámu, ať už tady, nebo když jsme byli v diaspoře, třeba v Česku," říká jeden z nich v Jeruzalémě.
V úterý večer ale měly tyto rituály u Zdi nářků ještě jeden rozměr, a to docela politický. Několik sionistických organizací a předních ultraortodoxních rabínů vyzvalo věřící ke společné modlitbě proti rozdělení Jeruzaléma. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás se s izraelským premiérem Ehudem Olmertem zavázali, že do konce roku vypracují mírovou dohodu. A například izraelský vicepremiér Chaim Ramon už před časem prohlásil, že to bude znamenat i předání části Jeruzaléma palestinské vládě. A to vyvolává v řadách ortodoxních židů značné emoce.
Židovští fundamentalisté a radikální nacionalisté mívají i vzájemně velmi odlišné postoje. Teď ale ruku v ruce brojí proti plánům, které by - jak tvrdí - rozbily Svatou zemi a svatý Jeruzalém na kusy. Jinými slovy odmítají ideu, že by arabské čtvrti Jeruzaléma a okupovaný západní břeh Jordánu měli dostat pod svou kontrolu Arabové.
"Tihle věřící se modlí a předčítají příslušné texty k rozmanitým příležitostem. A to dělají i teď, když jde o záchranu Jeruzaléma. A my se modlíme s nimi," říká jeden z mužů u Zdi nářků, kde se zatím sešlo jen pár tisíc lidí. I tak ale modlitba ukazuje, že to, co například Evropská unie nebo Spojené státy považují za mírový proces, má na samotném Blízkém východě silné a rozmanité tábory odpůrců. A to na obou stranách.