Situace nikdy nebyla tak vážná, říká pracovník OSN k dění v Jarmúku
Z Jarmúku v syrském Damašku se stala čtvrť duchů. Většina zdejších palestinských uprchlíků je znovu na útěku, tentokrát před Islámským státem. Poslední vyhladovělí obyvatelé se skrývají v troskách domů před odstřelovači. Podle šéfa agentury UNRWA, která uprchlíkům pomáhá, jsou životy obyvatel čtvrti v bezprostředním ohrožení. Jejich situace prý nikdy nebyla tak zoufalá a vážná.
„Několik hodin jsme prožily v naprostém zoufalství. Už jsme ani nedoufaly, že to přežijeme. Se svými dětmi jsme už čekaly jen na smrt. Pak ale naši palestinští obránci požádali o pomoc syrskou armádu. Ta nám pomohla ven. Vojáci se k nám chovali velmi dobře,“ popisuje mladá Palestinka s dítětem chvíle, kdy Jarmúk dobývali bojovníci Islámského státu.
Tábor, který leží na okraji syrské metropole, napadli islamističtí radikálové na začátku dubna. Několika stovkám rodin se podařilo Jarmúk opustit a najít dočasné útočiště v okolních damašských čtvrtích. V úzkých uličkách palestinského uprchlického tábora však stále zůstává asi patnáct tisíc lidí.
Dění v damašské čtvrti Jarmúk přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Přežívají v naprosto nelidských podmínkách, způsobených i tím, že čtvrť předtím dva roky obléhala syrská armáda.
„V Jarmúku už prakticky není žádné dřevo. Pálíme zbylý nábytek a ošacení, abychom se aspoň trošku zahřáli. Lidé už spálili své ložnice, židle, vybavení obýváků. Pálíme i věci, které nejsou čistě ze dřeva. Je to nezdravé a způsobuje nám to zdravotní problémy,“ popsala uplynulou zimu v táboře paní Rá´ida.
Naprostý nedostatek pitné vody a potravin napomáhá šíření nemocí. „Moje dcerka měla čtyřicítku horečku. Dala jsem jí injekci, která byla půl roku prošlá. Poslední dostupné léky v Jarmúku jsou už prošlé dávno,“ dodává Rá´ida.
Z mnohých domů této damašské čtvrti jsou jen sutiny, zbylé stavby nemají okna, dveře, už dva roky jsou lidé bez vody a elektřiny.
Dva roky v obležení
O obyvatele Jarmúku se starala agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA. Provozovala tu školy, zdravotnická zařízení a pomáhala lidem i materiálně. Už dva roky je však přístup této pomoci velmi omezený.
Jarmúk
Ještě před zahájením syrského konfliktu sloužil tábor jako sídliště pro několik set tisíc palestinských uprchlíků. Vznikl jako dočasné útočiště v době první arabsko-izraelské války v roce 1948. Ze stanového městečka se postupně stala normální normální, ne zcela chudinská čtvrť se zděnými domy. Jméno dostala po palestinské řece.
Během syrské občanské války se tábor dostal do obležení. Čtvrť v roce 2012 začaly ovládat opoziční jednotky a syrská armáda reagovala blokádou. Kvůli úzkým uličkám je možné Jarmúk zvenku velice dobře kontrolovat. Po dvouletém obležení syrskou armádou se počátkem dubna situace obyvatel tábora ještě zhoršila s příchodem Islámského státu.
„Situace v táboře Jarmúk nebyla nikdy tak zoufalá a vážná, jako je tomu teď. Je to místo, které je poslední dva roky v obležení. Osmnáct tisíc lidí v Jarmúku přežívá už velmi dlouhou dobu za minimální asistence. Teď se sílícími boji jsou jejich životy v bezprostředním ohrožení. Z těch osmnácti tisíc lidí je asi tři a půl tisíce dětí,“ popisuje situaci šéf agentury UNRWA Pierre Krahenbuhl.
Ještě před příchodem Islámského státu se mu podařilo dojednat dodávky pomoci se syrskou vládou. Teď je však situace natolik nebezpečná, že pracovníci agentury nemohou do tábora vůbec vstoupit.
Z více než sta tisíc obyvatel palestinského uprchlického tábora jich většina během syrské války uprchla do Libanonu. Znovu jsou tedy na útěku. Pracovníkům UNRWY zjevně leží osudy jejich svěřenců na srdci.
„Chci palestinským uprchlíkům kdekoliv na Blízkém východě říct, že si dobře uvědomuji, jak dlouho už čekají na trvalé vyřešení příkoří, které se jim historicky stalo. Viděl jsem jejich utrpení v Gaze, vidím ho tady všude. Chci je ujistit, že UNRWA pro ně bude i nadále velmi tvrdě pracovat a bude také o jejich situaci informovat svět, aby na ně nezapomněl,“ řekl šéf UNRWA Pierre Krahenbuhl při své poslední návštěvě obyvatelům Jarmúku.
