Situace v Iráku očima amerického dokumentaristy
Jak dochází v Iráku k útokům proti americkým vojákům? Náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev natočil přímo v iráckém Bagdádu reportáž s americkým režisérem dokumentaristou, který v den iráckých voleb přežil bombový útok.
" Najednou, než si to vůbec uvědomíte - výbuch. Vše okolo zčerná od prachu. A člověk je úplně znehybněný, protože nemůže určit, co se vlastně stalo," řekl mi Edward Robins, americký dokumentarista. "Nastala chvíle ticha a nad transportérem se vznášel prach. Najednou střelec nade mnou začal volat, že dostal zásah. Střelce zasáhla střepina, jeho obličej byl celý od krve a první informace po jeho převezení do nemocnice ukazovaly, že možná přijde o jedno oko. Naštěstí se tak nestalo a šlo pouze o povrchové zranění kůže."
A jaké bylo místo, kde k útoku došlo? "Byly tam úzké uličky, a my jsme jeli do volebního střediska, takže bylo poměrně předvídatelné, kudy pojedeme, a pak jsme se dostali na úroveň fotbalového hřiště a tam došlo k útoku."
Podle režiséra Robinse se vojáci chovali naprosto profesionálně, prohledávali místo exploze a také okolím zda tam není nastražená ještě další trhavina. Skutečně následoval i druhý výbuch, jak se později ukázalo, šlo o protitankovou řízenou střelu známou jako RPG , a poté došlo i k přestřelce.
Několik amerických vojáků bylo při ní zraněno. Americký režisér ví, že v krizových situacích musí počítat, a to doslova, aby nepohyboval příliš rychle s kamerou, aby byly záběry vůbec použitelné.
Edward Robins vystihl zrádnost situace v Iráku. Měli jsme všichni dobrou náladu, vtipkovalo se, byl slunečný den. A najednou výbuch. Navíc je to nepřítel, který není vidět, vystihne rutinu, zaběhnutý postup a tam udeří.
Režisér Robins točí svůj film o amerických vojácích v Iráku. "Chci ve svém filmu Warriors (Bojovníci) ukázat různorodost našich vojáků, jejich práci, co dělají, jak a proč. Ale také jejich lidskost. Člověčenství. Protože v tomto směru panuje mnoho předsudků Nejsou to žádní dobyvatelé a v drtivé většině jsou to dobří lidé. Mnozí z nich absolvovali magisterské studium a dokonce i postgraduální.
Režisér Edward Robins si stejně jako já povšiml vysoké profesionality vojáků, která stojí nade vším. Při dlouhých hlídkách se udržuje příjemná nálada, často se i zavtipkuje a i tím udržuje pozornost.
Ale jakmile vojáci zaregistrují cokoli neobvyklého následují rychlé suché příkazy a pokyny. A akce. Režisér Robins získal nechtěně vzácné a neopakovatelné záběry z bojové situace.
Ta se ale vojákům, kteří pomáhají Iráčanům chránit křehkou demokracii opakuje často. Ne vždy se šťastným koncem.