Skandál se sledováním lidí americkými tajnými službami se přesouvá do Velké Británie
Noční můru v podobě úniku supertajných a citlivých informací zažívají americké zpravodajské služby. Skandál se získáváním dat ze serverů velkých internetových společností se pozvolna přesouvá i do Velké Británie.
Bývalý technik CIA Edward Snowden je na nejlepší cestě zařadit se po bok nejslavnějších informátorů nebo takzvaných whistle-blowerů všech dob. Mladý Američan britskému Guardianu potvrdil, že právě on předal médiím informace o utajovaném programu sledování lidí na internetu.
Informátoři v takto velkých kauzách svoji identitu tají často dlouhá léta. Devětadvacetiletý specialista na informační technologie ale v rozhovoru pro Guardian říká, že nechce žít ve společnosti, která monitoruje telefonáty a čte e-maily lidí bez zřejmého důvodu. Prý nemá proč se skrývat, protože je přesvědčený, že neudělal nic špatného.
Zahraniční zpravodaj Radiožurnálu Jiří Hošek sleduje dopady kauzy Edwarda Snowdena ve Velké Británii
„Myslím, že dlužím veřejnosti vysvětlení, jakou jsem měl motivaci pro takové zásadní odhalení. Když podrýváte pravomoci státu, je to základní ohrožení demokracie. Americká vláda to systematicky dělá, když chce něco vytěžit z tajných operací. Přes média pak vypustí pár informací, aby veřejnost byla na její straně. Když zneužijí svou moc, tak to nikdy nepřiznají a je to pak na odpovědnosti jednotlivých občanů,“ vysvětluje své pohnutky Snowden.
Jakkoli jeho čin vypadá ušlechtile a třeba zjištění o tajném monitorování e-mailů na serverech velkých internetových společností jsou závažná, z pohledu amerických zákonů jde o porušení práva.
Kauza se řeší i ve Velké Británii
Samotný Snowden, který obětoval slibnou kariéru, skvěle placenou a podle vlastních slov nikterak náročnou práci, si toho je vědom, ale tvrdí, že je to pokrytecké, že hlavního zločinu se dopouští americká vláda a její Národní bezpečnostní agentura.
Faktem je, že se únik informací urychleně prošetřuje a není vyloučená kvalifikace trestného činu předávání informací nepříteli, za což by Snowdenovi mohl hrozit i trest smrti. Pokud by samozřejmě mladý muž před americkou justicí stanul.
Za místo dočasného azylu si Snowden vybral Hongkong. Řada lidí se tomu výběru podivuje, protože Hongkong má se Spojenými státy dohodu o vydávání souzených osob.
Skandál se zatím nepřímo dotýká také Velké Británie. Existuje podezření, že se získanými informacemi v zámoří nakládaly britské tajné služby.
Britský ministr zahraničí William Hague odmítl potvrdit či vyvrátit spekulace, že britská odposlouchávací služba GCHQ má přístup k americkému špionážnímu programu Prism, kolem něhož se celý skandál točí. Centrála podle Haguea shromažďuje internetová data o britských občanech, ale drží se prý striktně v mezích zákona.
„Shromažďování zpravodajských informací se v této zemi řídí robustními právními předpisy. Máme správnou rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osob na straně jedné a bezpečností naší země na straně druhé,“ uvedl pro BBC šéf britské diplomacie. Odpoledne pak vystoupil v Dolní sněmovně, kde součinnost zpravodajských služeb vysoce ocenil.
"Zvláštní vztah se Spojenými státy byl a stále zůstává naprosto zásadní pro zajištění bezpečnosti obou zemí. Bezpečnostní spolupráce zmařila mnoho špionážních a teroristických spiknutí namířených proti této zemi a zachránila mnoho životů. Základní principy, na kterých tato spolupráce stojí zůstávají beze změny,“ zdůraznil za souhlasného přikyvování většiny poslanců Dolní sněmovny Hague.
Zopakoval také, že monitorovací a odposlouchávací služba neobchází zákony tím, že by získávala od Američanů ty informace, ke kterým by se v Británii legální cestou nedostala.
GCHQ má zítra poslancům podat zprávu o své činnosti. Podle informací Guardianu a Washington Post měla od května 2011 do května loňského roku tato služba vypracovat 197 zpravodajských hlášení, což je meziroční nárůst o 137 procent. Tak podezřelý vzestup přičítá Edward Snowden právě možnosti používat program Prism.
