Skautská legitimace mu pomohla při útěku z Československa

Na celosvětovém skautském setkání nazývaném Jamboree táboří v těchto dnech v jižním Švédsku necelých 40 tisíc skautů. Jsou mezi nimi mladí lidé ze 150 zemí. Čeští zástupci se ve Švédsku dočkali nečekané návštěvy, přišel je pozdravit Stanislav Schottl, osmdesátiletý muž, který do Skandinávie emigroval před 62 lety z komunistického Československa. Jeho příběh je dokladem toho, že skautem se člověk stává na celý život.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští skauti se Stanislavem Schottlem | Foto: Martin Lischka

„Vždycky jsem snil, že pojedu na Jamboree,“ vysvětluje o několik generací mladším skautům Stanislav Schottl. Z Malmö, kde žije, to nemá na tábořiště 22. světového Jamboree u Kristianstadu daleko.

Jeho příběh začal v roce 1949, kdy se v 19 letech rozhodl spolu se spolužákem utéct z totalitního Československa. „Utíkali jsme přes hranice do Rakouska. Podařilo se nám to díky mapě s měřítkem 1:85000. Hranice jsme přeběhli nedaleko Poštorné a Břeclavi, kde nám pomohl ještě jeden spolužák z gymnázia,“ vzpomíná.

Stanislav Schottl je dnes doma ve Švédsku | Foto: Martin Lischka

Mladíci tehdy byli ozbrojení, ale zbraň se použít neodvážili. Přes Vídeň se dostali až do Lince, kde byla americká zóna. Tehdy Stanislavu Schottlovi pomohla skautská legitimace, kterou má dodnes. Skautský tábor u Lince tehdy vedl Švéd. „Na základě ní mi pomohl do Švédska,“ vysvětluje.

V Československu nechal rodiče i svou tehdejší přítelkyni a ve Švédsku musel začínat od nuly. Nakonec tady vystudoval vysokou školu a místo Stanislav používá pro Švédy jednodušší křestní jméno – Sten. „Měl jsem v práci pod sebou asi 40 techniků a právě oni mě přejmenovali na Sten,“ zmiňuje.

Na skautská léta zůstaly Stanislavu Schottlovi krásné vzpomínky. „V roce 1948 jsem byl vedoucí oddílu. To bylo už půl roku po komunistickém puči. Zakázali nás a všechno nám sebrali. My jsme si však sehnali celty a jeli jsme na tábor jako brigáda. Mnoho skautů utíkalo i proto, že chtěli bojovat proti komunismu,“ domnívá se. „Jsem tu doma,“ říká dnes o Švédsku.

Skauting pro Stanislava Schottla znamená mnoho. To potvrzuje i jeho syn George Schottl, který svého otce na tábořiště přivezl. „Otec musel překročit hranice. Trvalo mu to tři noci a orientoval se jen podle kompasu. Dodnes ho má na zdi jako připomínku svého života před emigrací. Kompas pro něj znamená hodně, protože reprezentuje všechny skauty. To, že může být na svém vůbec prvním Jamboree, je pro něj zážitek,“ vysvětluje anglicky, česky neumí.

Redaktor Zbyněk Zykmund při rozhovoru se Stanislavem Schottlem | Foto: Martin Lischka

Čeština Stanislava Schottla je však dodnes brilantní, protože ji nikdy nepřestal používat. „Měli jsme sdružení Čechoslováků v jižním Švédsku. Jakékoliv oslavy jsem pořádali společně,“ vysvětluje.


Zvětšit mapu Švédska a města Kristianstad

Zbyněk Zykmund Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme