Skifařka Knapková před OH dře jako horník a piluje techniku

Většina lidí míří v Praze na Vltavu za zábavou, projet se na parníku, pramičce nebo šlapadlech. Pro skifařku Mirku Knapkovou, českou olympijskou medailovou naději, je ale řeka to samé co pro dělníka továrna. Na dřinu elitní veslařky v loděnici pražské Slavie se zaměříme zblízka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mistryně světa Mirka Knapková | Zdroj: ČTK

„Sice jsem se vrátila úplně durch mokrá, promrzlá, ale beru to jako součást přípravy na olympijské hry."

Jednatřicetiletá Mirka Knapková má za sebou další náročný trénink, tentokrát ne v úplně ideálních podmínkách. I když se ve veslařském prostředí pohybovala od malička, oba její rodiče reprezentovali Československo, ona sama se začala věnovat tomuto sportu relativně pozdě, navíc ji k němu nepřivedli rodiče…

„Začala jsem veslovat až v 19 letech, když jsem potkala kamaráda, který mi o veslování vyprávěl, jaký je to skvělý sport a užije se tam spousta legrace, že bych to prý měla zkusit, protože na sport není nikdy pozdě."

Přehrát

00:00 / 00:00

Skifařka Mirka Knapková nemíří k Vltavě za zábavou, ale prací

Ze sportovního hlediska ale nezačínala studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu od nuly. Do 11 let se věnovala běžeckému lyžování a potom atletice - běhala střední tratě. Fyzickou kondici měla, musela se ale naučit veslařskou techniku.

„Tak já to piluji doteď, jsem pořád v procesu učení a zlepšování se po technické stránce. Nevím, jestli hraje roli fakt, že jsem začala až v dospělém věku, ale mám spoustu chyb."

I s těmi už ale překonala úspěchy svého otce, který se na dvojce bez kormidelníka zúčastnil dvou olympiád a nejlépe na nich skončil pátý. Mirka Knapková byla před osmi lety v Aténách čtvrtá, navíc se stala loni první českou mistryní světa na skifu.

Podobným výsledkům ale musí obětovat většinu svého času. „Tak vlastně jsem tady od pondělka do soboty v podstatě skoro celý den. Trénuji dvoufázově, někdy třífázově. Takže v podstatě skoro pořád. Za jeden trénink najedu na Vltavě maximálně 20 km, v průměru 15 až 17 km."

Stačí najít těžiště

Při těch prý dokáže vnímat okolí řeky, koncentruje se ale hlavně na zvládnutí náročných dávek, které by se daly srovnat ve výdeji energie s hornickou prací. I přes každodenní fyzickou dřinu ale rozhodně nevypadá jako kulturistka. I proto překvapuje, jak lehce dokáže po maximálním vypětí na vodě, uklidit svůj skif do v uvozovkách garáže.

„Loď váží jenom čtrnáct kilo, takže se to dá. Když máte ten grif, víte, kde je těžiště, tak se s ní manipuluje celkem dobře. Protože ona je dlouhá osm metrů, tak nejhorší na tu manipulaci je najít těžiště, abyste si to dobře chytl, a pak už je to v pohodě."

Všechna vynaložená dřina by se měla zhodnotit na londýnské olympiádě, po které Mirka Knapková možná doplní sbírku medailí o jedinou, která jí schází, a to tu olympijskou.

Jakub Kanta, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme