Skládka v keňské Dandoře je jedna z největších v Africe. Na dvanácti hektarech odpadu žije asi 5000 lidí

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století z prostředků Světové Banky. Do dnešních dní se ale rozrostla do obřích rozměrů. Stala se největší skládkou v Keni a jednou z největších v Africe. Objem odpadků v ní několikanásobně překonal původní plán. Z daleka na ní nekončí pouze keňský odpad.

Tento článek je více než rok starý.

Dandora Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

Hlavní vjezd na skládku je odpudivé místo. Vypadá jako křižovatka. Na jedné straně je bahno zhruba tak dvacet centimetrů hluboké, končící v nepříjemně páchnoucím jezírku lemovaném obrovskými haldami plastů a textilu. Všude po zemi se povalují igelitové sáčky a slisované PET lahve. A po cestách necestách se proplétají lidé, auta, motorky, psi a slepice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století

„Tomuhle místu se říká Dandora. Jsme na skládce. Skládka v Dandoře je největší v Keni a jednou z největších v Africe,“ vypráví James Kanga z Ruraka Business Community.

James v Dandoře vyrostl. Jako mladý na skládce i pracoval. Pak se mu ale podařilo odejít a vystudovat střední i vysokou školu. Ve čtvrti má ale pořád známé, které navštěvuje. Tentokrát se do oblasti vrátil, aby nás – několik novinářů – po 12ti hektarové skládce provedl – za doprovodu dvou místních policistů v civilu.

Značkový odpad

„Máme tu směs materiálů. Je tu hodně textilu, vozí sem ale taky komunální odpad, průmyslový odpad. Vlastně tu najdete úplně všechno.“ Za chůze mi ukazuje na mikinu, kterou překračujeme. Na bahnem znečištěné hrudi je pořád jasně patrný znak oblíbené sportovní značky.

„Končí tu celá řada značek, nejen Nike. Textil sem míří ze všech koutů světa. Hlavně z Evropy. Ale končí tu i kousky z Číny a ze Spojených států.“

Vyškrábat se na vršek jedné z hald odpadků dá zabrat. Materiál pod nohama je měkký, pokrytý hejny much a odporně kysele páchne. Nahoře je ale vzduch o dost dýchatelnější, než na cestě o zhruba pět metrů níž.

Z hromady tyčí zbytky potravin. Vidím cibuli, kukuřici. Je tu ale taky rozbité čelní sklo, igelity, zřejmě skelná vata. A na vrších kopců skládky jsou psi, ptáci marabu a spousty lidí, kteří se živí tím, že ty odpadky třídí.

„Jsou tady tuny a tuny odpadků. Kamkoliv se podíváte, vidíte jenom odpadky,“ popisuje Annan Mundiaová, jedna ze zdejších takzvaných mama, šéfek pracovních skupin. Pod ní kdysi pracoval i James. 

V Temži vznikl ostrov z vlhčených ubrousků. Je velký jako dva tenisové kurty

Číst článek

„Jak vidíte, pracujeme a žijeme tu. Tohle je náš život. Jsem tu už přes dvacet let. Když jsem tu začínala, byla jsem ještě mladá. Ale teď, jak můžete vidět, už stárnu,“ říká.

Stejně jako Annan na skládce žije a pracuje asi pět tisíc lidí. Živí se přebíráním odpadu, což je práce na celý den. Jen v noci není možné v ní pokračovat. Tou dobou muži spí v odstavených nákladních autech a ženy v okolních domcích a chatrčích. Kriminalita mezi místními prý není, nemají si, co krást. Nebezpečí tak představují zločinci, co se do Dandory přicházejí schovat, ale taky odpadky samy.

„Můžete se tu pořezat, můžete se píchnout o jehly, končí tu i zdravotnický odpad. Taky odsud bereme jídlo. Lidi tu trpí bronchitidou, průjmy a dalšími nemocemi.“

Lidí neustále přibývá

Počet lidí žijících na Dandoře prý neustále roste. Hlavně mladých lidí přibývá. „Ten problém který tu máme… když se podíváte kolem, většina lidí, co tu pracuje, jsou mladí lidé. Je to kvůli nedostatku pracovních příležitostí. Ti všichni by přitom mohli pracovat, kdyby se rozvíjel náš průmysl a služby,“ říká místní policista Ajub Malana.

„Dandora je obrovským zdrojem pracovní síly, ale taky zdrojů. Mohly bychom odsud získávat energii, měly bychom syntetická paliva, stavební materiál. Jediné, co nemáme, je technologické know how a společnost, která by se toho organizačně chopila,“ popisuje plán na výstavbu spalovny.

Ten vznikl už v roce 2010, kdy skládka trojnásobně překročila svou kapacitu. Jenže spalovna dodnes nestojí a na skládku míří denně desítky dalších nákladních aut odpadků, přestože je oficiálně uzavřená. Z původně povolené kapacity 500 tisíc tun dnes obsahuje přes 1 800 tisíc tun odpadu a bude pravděpodobně ještě dál růst.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme