Skotové a Cameron se přou o termín referenda. Ovlivní prý výsledek

Skotové a Westminster se hádají o termín referenda o nezávislosti Skotska. Skotský první ministr Alex Salmond odmítl výzvu britského premiéra Davida Camerona, aby se referendum konalo do 18 měsíců. Jak řekl Salmond v rozhovoru pro BBC, referendum se uskuteční v roce 2014, jak bylo v Edinburghu už dříve naplánováno.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skotská jednotka

Skotská jednotka | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

„Referendum se musí konat na podzim 2014. Je to kvůli tomu, že to bude nejdůležitější rozhodnutí Skotů za posledních 300 let a je nutné se na to důkladně přichystat, debatovat o tom podrobně,“ říká Alex Salmond.

Skotská národní strana má oddělení Skotska od Spojeného království dlouhodobě v programu, stejně jako referendum do konce volebního období, který nastane v roce 2015.

„Vláda Davida Camerona se teď snaží vzít iniciativu na sebe a chce referendum uspíšit v očekávání, že čím dříve by se konalo, tím je menší šance, že dopadne pro nezávislost Skotska pozitivně,“ vysvětluje politolog Tomáš Lebeda, který před lety pracoval pro Skotskou národní stranu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politolog Tomáš Lebeda komentoval ve Světě o druhé šance skotského referenda

Alex Salmond se o vměšování londýnské vlády do skotských záležitostí zmínil i v rozhovoru pro BBC: „Musíme odolat snahám vměšovat se do záležitostí skotské demokracie. Nechme rozhodování o Skotsku na skotském parlamentu a na Skotech samých.“

Lebeda připouští i variantu, že by Salmond uspořádal referendum v roce 2014, ačkoli by jeho výsledek nebyl právně závazný.

Přehrát

00:00 / 00:00

O skotském referendu hovořil politolog Tomáš Lebeda v Odpoledním Radiožurnálu

„Nedovedu si představit, že by přistoupili na to, aby podobu referenda, čas vypsání a tak dále, diktoval Westminster. To je pro ně těžko přijatelné nejen symbolicky, ale i z praktického hlediska, protože ten, kdo referendum pořádá a zadává otázky, má ohromnou výhodu,“ dodává na adresu Skotů.

Ústřední vláda v Londýně říká, že referendum bude závazné jen s jejím souhlasem. „Nejsem specialista na ústavní právo ve Velké Británii, ale vzhledem k tomu, že Británie nemá jednotný ústavní psaný text – ústavu tvoří celá řada dokumentů, od historických až po současné zákony, tradice a zvyky, je velmi těžké zvenku říci, jak přesně by to mělo být,“ upozorňuje Lebeda.

Spor může skončit u Nejvyššího soudu

Referend se uskutečnilo v Británii velmi málo a jen dvě se týkala regionů – první na konci 70. let ve Skotsku a ve Walesu. Obě se vyslovila pozitivně ke vzniku autonomních parlamentů, ale nebyla akceptována. Nesplnila totiž předem danou podmínku Westminsteru, že se bude účastnit alespoň 40 procent celého elektorátu. V roce 1997 pak už ta referenda úspěšná byla.

„Ani teď není problém, kdo referendum vyhlásí, kdo naformuluje otázky, ale půjde o to, jak se k tomu postaví Westminster a jestli výsledek uzná. Zda, když bude případě kladného výsledku velký tlak, jim nic jiného nezbude, a nebo zda si budou moci z nějakých důvodů referendům neuznat,“ uvažuje Lebeda.

Pravděpodobně by se pak spor dostal k britskému Nejvyššímu soudu, ale i zde je výsledek těžko anticipovatelný, protože Nejvyšší soud je velmi mladá instituce a zkušeností z minulosti je velmi málo.

Ondřej Černý, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme