Podpora skotské nezávislosti roste. Vládě pomohlo, že byla během epidemie ráznější než Londýn
Velká Británie byla nejhůře postiženou zemí koronavirem v Evropě. Současná pandemie kromě zdravotnického systému zatěžuje i ten politický. Skotský autonomní parlament přijal jiná opatření než zbytek země a dokázal tak, že je schopen jednat samostatně. Otázka nezávislosti, o níž se hovoří už dlouho a Skoti ji už jednou odmítli v referendu, je tak opět na pořadu dne.
„Původně jsem ještě byla na kolejích v Glasgow, ale jen co vláda ohlásila, že nebude žádná možnost cestovat, rychle jsem se vrátila domů do Edinburghu. Představa, že budu několik měsíců zavřená sama na kolejích, nebyla úplně lákavá,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz studentka Suzanne Elliottová.
Johnson je trochu šašek, skotská premiérka si získala důvěru, vysvětluje politolog podporu pro nezávislost
Číst článek
Na britských ostrovech se dosud nakazilo téměř 300 tisíc lidí a na 45 tisíc z nich v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo.
Zpočátku Suzanne Elliottová sledovala zprávy každý den. Tak jako většinu lidí, i ji děsila situace ve Španělsku či v Itálii. Přesto jí ale pravidla naprostého zákazu pohybu, která skotská vláda zavedla, připadala velmi přísná.
„Lidé mohli domov opouštět tak jednou denně. Jedna procházka, jeden běh nebo jedna jízda na kole.“ Například za babičkou nesměla vůbec. A protože má její bratr dětskou mozkovou obrnu a sestra astma, celá rodina všechna nařízení důsledně dodržovala.
Skotsko se rozhodlo zakročit proti koronaviru rázněji než ostatní části Spojeného království. Opatření byla přísnější a místní vláda premiérky Nicoly Sturgeonové ze Skotské národní strany (SNP) restrikce uvolňovala pomaleji než Anglie či Wales. Restaurace se například otevřely až tento týden a cestování, a to i mezi městy, je velmi silně omezeno.
„Jsem ráda, že jsem ve Skotsku. Nejsem doktor a ani jsem nikdy nestudovala medicínu, ale mám prostě pocit, že je to tady bezpečnější než v Anglii. Že je situace víc pod kontrolou. Mám pocit, že čím pomalejší, tím lepší,“ říká Elliottová.
Hlavní poradce britského premiéra porušil pravidla karantény. Opozice požaduje jeho rezignaci
Číst článek
Kromě samotných opatření byl rozdíl i ve vystupování britských a skotských politiků.
„Sturgeonová byla od začátku na všech tiskových konferencích a její vyjádření byla jednoznačná. Hned na začátku v březnu řekla, že chce s lidmi ve Skotsku vést ‚dospělý rozhovor‘. Zatímco prohlášení (britského premiéra) Borise Johnsona byla mnohem méně jasná, a naopak velmi různorodá,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Christopher Carman, profesor politologie na Glasgowské univerzitě.
Dominic Cummings
Symbolem rozdílného přístupu politických elit bylo chování premiéra Johnsona během aféry jeho politického poradce Dominica Cummingse. Ten v době nepřísnějšího zákazu vycházení s celou rodinou cestoval přes půlku země. I přes kritiku opozice, médií a veřejnosti se ho ale ministerský předseda zastal.
Naproti tomu když hlavní skotská vládní zmocněnkyně pro zdravotnictví odjela na víkend na chalupu, Sturgeonová ji okamžitě kritizovala a nijak se nesnažila ji bránit. Zmocněnkyně posléze na funkci sama rezignovala.
Most mezi Skotskem a Severním Irskem – utopie, nebo řešení brexitu? Dublin se plánu nebrání
Číst článek
Premiérovo chování v Cummingsově aféře kritizuje i Elliottová. „Lidé jsou rozhodně zklamaní tím, jak se Johnson chová. Stále víc je slyšet rétorika, že jsme to ‚my‘ jako Skoti a ‚oni‘ jako Angličani.“
Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění agentury Panelbase pro The Times premiérka Sturgeonová svým přístupem zabodovala – její podpora rostla, naopak Borise Johnsona vnímají Skoti negativně.
„Průzkum uvádí, že má popularitu plus 60 bodů. To znamená, že o 60 procent více lidí ji vidělo pozitivně než negativně. To je opravdu vysoko pro politika, zvlášť v současné situaci. A stejný výzkum ukazuje, že Boris Johnson má ve Skotsku negativních 39 bodů. To je obrovský rozdíl v tom, jak jejich vystupování vnímá veřejnost,“ interpretuje Carman data.
Druhé referendum
Rostoucí podpora premiérky i samotné SNP se – společně s narůstající záští vůči Londýnu – promítla i do otázky skotské nezávislosti. Tamní vláda podle názorů lidí ukazuje, že umí jednat samostatně a často i lépe než Westminster.
Pokroky jsou velmi omezené. Unie se musí připravit na to, že se s Brity nedohodne, řekla Merkelová
Číst článek
Podle průzkumu Panelbase by nyní pro nezávislost v referendu hlasovalo 54 % Skotů. Jak připomíná The Herald, za letošek je to již pátý takový průzkum. Předchozí čtyři výsledky ukázaly, že by pro nezávislost hlasovalo kolem 50 procent populace. Žádný z nich ale nepredikoval tak vysokou podporu, jako ten červencový, v němž odpovídalo více než 1000 Skotů.
„Nacházíme se teď v jednom z nejdelších období, kdy podpora skotské nezávislosti dosahuje alespoň 50 procent a často i víc. Možná že velká část je i díky tomu, že Nicola Sturgeonová dokázala, že skotská vláda umí používat své pravomoci lépe než vláda Borise Johnsona,“ hodnotí situaci profesor Carman.
Sama Sturgeonová se k možnosti referenda vyjadřovat nechce. Na tiskové konferenci začátkem měsíce prohlásila, že teď je prioritou koronavirus a politika by měla jít stranou. Před vypuknutím epidemie ale sama takovou možnost naznačovala.
„Nejsem si jistá, jestli bych pro nezávislost hlasovala. V roce 2014 jsem volila, to mi bylo 16, a tehdy jsem byla rozhodně proti, ale teď bych to mnohem víc zvážila. Tolik se toho změnilo, takže další změna už není tak děsivá,“ zamýšlí se Elliottová.
