Tohle je důležitý historický moment: V Edinburghu se s premiérkou přišly rozloučit stovky lidí
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to ve středu při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Před jejím sídlem se sešly stovky lidí. Většina z nich přišla rezignaci oslavit.
„Tohle je důležitý historický moment a chci u toho být. Je to škoda, protože její snahy ohledně skotské nezávislosti byly pro skotský národ důležité," komentuje středeční rezignaci skotské premiérky Nicoly Sturgeonové dvacetišestiletý James Turn. S lídryní se přišel rozloučit před její sídlo Bute House v Edinburghu.
Nicola Sturgeonová
Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP (skotská nacionální strana) od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím "prvním ministrem" v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.
Před domem, kde Sturgeonová po osmi letech oznámila svou rezignaci se sešlo zhruba 200 lidí včetně novinářů. Proslov premiérky sledovali před sídlem z mobilních telefonů.
„Od prvních okamžiků v této pozici jsem věřila, že součástí dobrého úřadování je vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému... V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď," prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra Skotské nacionální strany a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.
Premiérka se po proslovu, navzdory očekávání všech přítomných před Edinburghským sídlem, rozloučit nepřišla. po proslovu se na několik vteřin objevila v okně nejvyššího patra své rezidence.
Namísto potlesku se však ozvalo hlasité skandování ženské lobbistické skupiny Women For Scotland. Její zástupkyně, Marion Calder, sdělila serveru iROZHLAS.cz, že odchod premiérky přišla oslavit.
„Sturgeonová byla katastrofou pro ženská práva a proto tu dnes jsem, abych tenhle moment zažila. Tvrdí o sobě, že je feministka, ale její politika to neodráží. To, že odmítá definovat jak vypadá žena byla poslední kapka," sdělila Calder.
Naráží tím na zákon "Gender recognition act", který měl lidem usnadnit změnu pohlaví aniž by jim museli diagnostikovat pohlavní dysforii (medicínský název pro pocit subjektivně vnímané nepohody s neshodou mezi gendrovou identitou a svým biologickým pohlavím) a podstoupit chirurgický zákrok.
Jedná se o jeden z nejprogresivnějších zákonů ohledně změny pohlaví na světě.
Novela, kterou Sturgeonová podporovala sice prošla skotským parlamentem, ale následně ji zablokovala centrální vláda v Londýně. Poprvé v historii použila své právo veto zákona, který si odhlasovala jedna se zemí království.
Kromě gendrové novely se Nicola Sturgeonová dlouhodobě zasazovala o vyhlášení referenda ohledně skotské nezávislosti. I to byl jeden z důvodů, proč někteří její středeční oznámení uvítali.
„Skotsko musí být silnější jako součást Velké Británie. Jak vidíte, dnes tu nevlají žádné modré vlajky, Skotská národní strana je Skotsku ukradla. Po dlouhá staletí jsme byli součástí Velké Británie, jsme fyzicky součástí stejného ostrova a potřebujeme společně růst, ne stagnovat," míní čtyřicetiletý Peter Moss, který přišel oslavit premiérčin odchod.
Sturgeonová ve středu řekla, že její rozhodnutí není reakcí na "krátkodobé tlaky", byť se může jevit jako nenadálé. "Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy," citovala ji BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla "vydávat ze sebe této práci absolutně všechno".
Z funkce odchází bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení Skotské národní strany, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici.
