Rusko kvůli Ukrajině omezilo své síly v Karabachu a Ázerbájdžán chce prosadit své zájmy, říká odborník

Zatímco ukrajinská vojska podle dostupných informací pokračují v ofenzivě na severovýchodě a jihu země a podle generálního štábu už od začátku září získala zpět na 6000 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území, ozbrojené střety jsou hlášeny i z jiných částí postsovětského prostoru. Slavomíra Horáka z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ptal Tomáš Pavlíček.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boje o Náhorní Karabach, které začaly 27. září a od té doby si vyžádaly desítky mrtvých, jsou označovány za nejkrvavější za více než 25 let

V noci na středu si boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými jednotkami vyžádaly desítky životů (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Při střelbě na hranici středoasijských republik, kterou podle tádžické strany údajně spustila bez zjevného důvodu kyrgyzská pohraniční stráž, zahynul jeden tádžický pohraničník. Co mohlo být podnětem tohoto aktuálního incidentu a mohl by vyústit v nějaký vážnější konflikt?
Já si myslím, že ne, že takových střetů už jsme viděli za poslední léta několik. Úplně klíčovým problémem mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem je otázka nedokončené demarkace, respektive delimitace a demarkace hranice, a to včetně rozdělení vodních zdrojů. To je klíčovým problémem a na tomto základě se odehrálo v posledních letech několik podobných potyček, které se většinou podařilo vyřešit. Jde většinou o lokální spor.

Neříkám, že to není vážné a že se to není potřeba řešit, ale není to nic, co by ohrožovalo vzájemné vztahy mezi Dušanbe a Biškekem. Spíše se jedná o lokální spor vynucený nedemarkací hranic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč došlo ke střetu mezi Ázerbajdžánem a Arménií? Odpovídá Slavomír Horák

Platí totéž v jistém smyslu i pro nově rozdmýchané střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem? Nebo to je úplně jiný příběh?
Tady bych řekl, že to je trochu jiný příběh. Ano, také jde o pohraniční spory, o to, že neexistuje demarkace hranic.

Nicméně tady ten problém, pokud bych to mohl hodnotit na nějaké škále, je mnohem vážnější, protože je zainteresováno tak říkajíc mnohem větší množství nejrůznějších stran, ať už Ázerbájdžán, Arménie a Karabach, tzv. elity v Karabachu, které dodneška fungují, ale také některé velmoci. Ať už Rusko, Turecko nebo i v menší míře Evropská unie, Francie a podobně anebo Írán. Čili tam jsou sázky položeny mnohem výše.

Samozřejmě zatím jde o střety na pohraničních územích. Je otázka, co za tím stojí a co je příčinou těchto střetů, to pořád ještě není zcela jasné. Jedna možnost je, že Ázerbájdžán takto chce vynutit podepsání mírových dohod mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zároveň uznání svých teritoriálních nároků, respektive své teritoriální celistvosti.

Arménie a Ázerbájdžán porušily dohodu o klidu zbraní. Boje na hranicích pokračují

Číst článek

A zároveň Ázerbájdžán mluví o tom, že Arménie neplní podmínky dohody o příměří z listopadu 2020 o tom, že by měl být umožněn koridor mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevanu.

Nemůžou tyto konflikty vypovídat něco víc o oslabujícím vlivu Ruska v těch daných regionech i s ohledem na to, že Moskva je, jak víme, teď zaměstnaná především válkou na Ukrajině?
V tom prvním případě pravděpodobně ne. Moskva se do konfliktu nebo do lokálních sporů mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem nikdy nemontovala a vždycky to byla otázka těch jednotlivých center, tedy Biškeku, respektive Dušanbe.

Pokud jde o arménsko-ázerbájdžánský současný konflikt, tak bych řekl, že tam už je ta ruka Moskvy viditelná mnohem víc. Myslím si, že Ázerbájdžán využívá své vojenské a politické převahy, lepšího spojence v podobě Turecka k tomu, aby získal svoje cíle. To znamená, aby definitivně uzavřel otázku územní celistvosti a otevřel koridory směrem na Nachičevan. To je asi hlavní cíl ázerbájdžánské politiky.

Jde o to, že Rusko na pozadí konfliktu na Ukrajině muselo velmi oslabit, nemyslím kvantitativně, ale především kvalitativně, svoje tzv. mírotvorné síly v Karabachu, které tam působí od roku 2020. Ázerbájdžán má tak pocit, že získává větší prostor pro prosazení svých státních zájmů.

Do jaké míry se Kreml může v agresi na Ukrajině opřít o podporu zmíněných postsovětských středoasijských států anebo také Arménie a Ázerbájdžánu?
Nemůže. Jediným takovým spojencem, který v tomto vystupuje, je Bělorusko. Středoruské státy jsou velmi opatrné při jakémkoliv hodnocení Ruska a jeho angažmá na Ukrajině. A Ázerbájdžán také podporuje územní celistvost Ukrajiny podobně jako svoji vlastní.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme