Britské tajné služby sledovaly nezákonně komunikaci občanů, rozhodl soud ve Štrasburku

Některé praktiky britských tajných služeb při hromadném sledování komunikace porušovaly Evropskou úmluvu. Tak ve čtvrtek rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v kauze, která pramení z informací odtajněných bývalým analytikem Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwardem Snowdenem. Agentura Reuters označila verdikt za vítězství pro ochránce lidských práv a novináře.

Štrasburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku | Zdroj: Reuters

Štrasburský soud na jednu stranu nezpochybnil legitimitu masivního sledování prováděného zejména zpravodajskou službou GCHQ, ani nenašel důkazy o zneužití některého z programů.

Systém odkrytý Snowdenem ale podle soudců nezahrnoval adekvátní pojistky, které by případnému zneužití zabránily, a vedl ke zcela necílenému sběru informací. Nezákonná byla mimo jiné kritéria používaná pro výběr komunikace k dalšímu vyhodnocení z balíku všech zachycených sdělení.

Američanka vynášela tajné informace o zásazích Ruska do voleb, soud ji poslal na pět let do vězení

Číst článek

Soudci také poměrem šesti ku jednomu rozhodli, že metody, jakými Británie získávala informace od poskytovatelů komunikačních služeb, rovněž porušovaly evropské právo včetně nařízení o soukromí a svobodě projevu. Zároveň posvětili používané postupy při sdílení informací s rozvědkami v jiných zemích.

„Zatímco soud je spokojen, že zpravodajské služby Spojeného království berou povinnosti plynoucí z (Evropské – pozn. red.) úmluvy vážně a nezneužívají svých pravomocí, zjistil, že nezávislý dohled nad procesy selekce a vyhledávání zahrnutými v operaci nebyl adekvátní,“ citoval Reuters z rozsudku.

„Nadto zde nebyly žádné opravdové pojistky týkající se výběru souvisejících komunikačních dat ke zkoumání, přestože tato data mohla odhalit mnohé o chování a kontaktech dané osoby,“ uvedl dále soud.

Souvisejícími daty se rozumí údaje nad rámec obsahu komunikace – tedy informace o čase, místě nebo aktérech komunikace.

Reforma nedostatky napravila

Veřejnost se v roce 2013 v důsledku Snowdenovy spolupráce s médii dověděla o několika programech plošného sledování GCHQ: Tempora, Karma Police či Black Hole. V roce 2016 britský parlament schválil reformu pravomocí sledovacích programů a ustanovil nové kontrolní mechanismy. Podle serveru BBC má ale i nový systém své kritiky.

Reuters napsal, že Británie v současné době opět mění zákony související s hromadným sběrem informací.

Britská tajná služba umí ovládnout jakýkoli chytrý telefon, tvrdí Snowden

Číst článek

Čtvrteční verdikt evropského soudu není definitivní a Londýn dostal tříměsíční lhůtu na případné odvolání. Vládní mluvčí řekla BBC, že kabinet bude čerstvý rozsudek pečlivě zkoumat, ale dodala, že reforma z roku 2016 z velké části dřívější nedostatky napravila.

Autoři stížnosti, mezi nimiž figurují novináři a hnutí na ochranu občanských práv, nesouhlasí. „Od té doby, co jsme s kauzou v roce 2013 začali, ve skutečnosti Británie rozšířila své pravomoci na plošné sledování naší komunikace nehledě na to, zda jsme podezřelí z jakékoli kriminální činnosti,“ řekl BBC Jim Killock ze skupiny Open Rights Group.

„Dohled nad klíčovými slovy, která vláda používá k třídění našich komunikací, musí být mnohem větší,“ řekl právník Dan Carey, který zastupuje více než desítku žalobců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme