Slepé čínské děti slaví Vánoce

V Číně žije pětina všech slepců na světě. Přežívají doslova na okraji společnosti ovládané předsudky. To se snaží změnit nevládní organizace Bethel, která zřídila sirotčinec pro slepé děti, vůbec jediný svého druhu v Číně. Výsledky svého dosavadního úsilí předvádí i na vánočních vystoupeních.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

besídka nevidomých dětí

besídka nevidomých dětí | Foto: Robert Mikoláš

Desítka čínských dětí nadšeně zpívá jednu z nejznámějších vánočních koled. Kluci v černých oblecích se stříbrným lemováním na saku, holky většinou v bílé košili a sukni. Do zpěvu dávají evidentně všechno a publikum jim nadšeně naslouchá. Ani jedno z dětí ale své obecenstvo nevidí. Všechny jsou totiž slepé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z vánočního vystoupení slepých dětí v Číně připravil pekingský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

"Rozhodli jsme se vybudovat sirotčinec pro slepé děti, protože žádný jiný v Číně nebyl. Nikdo se o takto postižené děti nestará. Nikdo je nechce, ani rodiče, kteří se jich zbavují, ani společnost, která všeobecně nepřijme nikoho s nějakou tělesnou či duševní vadou. My to chceme změnit nebo k tomu aspoň trošku přispět a umožnit těmto dívkám a chlapcům vyrůstat v co nešťastnějším prostředí a maximálně je připravit na život," vysvětluje Guillaume Gauvain, který jediný dětský domov svého druhu v Číně spolu se svou ženou založil před šesti lety v obci Lang Fang v provincii Che-pej.

V nejlidnatější zemi světa žije 12 milionů slepých a slabozrakých lidí. Devadesát pět procent z nich žije na venkově, kde ale prakticky nemají žádnou zdravotní péči. Devadesát devět procent všech očních lékařů totiž ordinuje pouze ve městech. Dalším, mnohem závažnějším problémem je však přístup státních úřadů i samotných obyvatel.

"Podle čínských zákonů nemůže v zemi existovat zahraniční organizace nezávisle, musíme proto mít nějakého místního partnera, který nás zaštiťuje, přestože pracujeme s dětmi. Na druhé straně ale musím říci, že s ním vycházíme dobře, vše je prostě o důvěře." Podle Guillauma je ale nejdůležitější, že už dokázali zachránit desítky opuštěných a bezmocných dětí.

"Bylo jí 13, když se k nám dostala. Žebrala vsedě na ulici, prakticky od malička. Nezažila nic jiného, žila pouze pod širým nebem. Jeden bezdomovec jí totiž koupil od jejích rodičů a využíval jí k tomu, aby od lidí vybírala peníze. Vloni ale umrzl a dívka zůstala sama. Naštěstí nám nějaký muž zavolal a informoval nás o ní. Prakticky nedokázala ani stát, natož chodit, museli jsme jí všechno učit úplně od začátku. Jak ale vidíte, udělala obrovský pokrok," líčí Guillaum smutný příběh dívky, která stojí jen pár kroků od nás a s doširoka otevřenými ústy zpívá spolu s ostatními další z koled.

Děti v sirotčinci se připravují na budoucí zaměstnání

"Náš program má několik fází. Když dosáhnou určité úrovně, stanou se nezávislými, dokáží se najíst, obléci, dojít, kam potřebují, začneme je připravovat na jejich možné budoucí povolání. Třeba naše nejstarší dívka už nyní vždy pár hodin pracuje jako recepční v našem sirotčinci. Dostává za to 300 jüanů měsíčně, které jí ukládáme do banky. Jiní se učí na různé hudební nástroje nebo cizí jazyky. Nechceme, aby byli jen dobrými maséry, což je vlastně nejrozšířenější profese slepců, ale aby měli skutečně na výběr," vypočítává Delphine.

Samy děti mají rozličná přání i představy o své budoucnosti. Vlastně zcela stejná jako všechny ostatní. Někdo chce být rozhlasovou hvězdou, jiný řidičem autobusu či klavíristou. Čtrnáctiletá Brigitte touží po kariéře zpěvačky. Hudbu miluje a také doufá, že pod vánočním stromkem najde něco, na čem by si oblíbené skladby mohla pouštět.

"Líbí se mi vánoční písně a ráda bych dostala CD přehrávač, abych mohla poslouchat své oblíbené skladby. Čínské i anglické," odpovídá Brigitte anglicky. Ostatně perfektní znalost minimálně jednoho cizího jazyka předvádějí i její kamarádi a kamarádky. A většina z nich umí i francouzsky, což dokáže málokterý čínský vysokoškolák.

Dětská přání pomáhají plnit i sponzoři

Pomoci splnit jejich přání se snaží i různí sponzoři, na kterých je sirotčinec postavený na pronajatém pozemku zcela závislý. A jeden z nich právě v adventním čase vymyslel projekt nazvaný ,Vánoční hvězda'.

"Vyrobili jsme vánoční hvězdy, které jsme rozvěsili na vánočním stromě, vždy jednu hvězdu pro každé dítě, takže všechny mají jméno některé z dívek či chlapců a je tam uveden i jejich věk. Naši hosté a zaměstnanci mají možnost si je vzít a koupit dětem nějaký dárek, který pak dají pod stromek. A dva dny před Vánocemi je po svátečním obědě v sirotčinci všechny rozdáme," vysvětluje ředitel Sofitelu, Ian Alexandre. Zhruba stovka slepých dětí ze sirotčince manželů Gauvainových má tak i díky tomu možnost prožít nejen radostné Vánoce.

Robert Mikoláš, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme