Slovenská pravice je v rozkladu. Ničí ji vlastní spory a nejednotnost
Ještě před deseti lety bylo Slovensko příkladem pro svoje sousedy kvůli odvážným reformám. Změny v daních, v důchodovém systému nebo zdravotnictví prováděla koalice pravicových stran. Dnes je slovenská pravice v rozkladu, jaký nemá obdoby. Slovenské politice dlouhodobě dominuje strana SMER premiéra Roberta Fica. Pravicové strany se utápí ve vlastních sporech a namísto spojování se rozpadají.
Prošlapat si svoji vlastní cestu může být pěkná dřina. Bývalý ministr vnitra a spravedlnosti Daniel Lipšic musel před několika dny překřikovat půlku plné hospody. Neformální diskuse s občany byla opravdu velmi neformální. Lipšic loni založil svoji vlastní politickou stranu. Jmenuje se Nová většina a svoje místo na Slovensku si teprve hledá.
„Nefunguje stát jako takový. To znamená, na Slovensku reálně mají velký vliv různé finanční skupiny, sponzoři stran, oligarchové. Proto říkáme, že nějaké malé kosmetické změny už nestačí. Že změníme nějakých pár zákonů a už na Slovensku bude jiná situace. Základní teze je, že Slovensko je potřeba znovu vybudovat,“ tvrdí Lipšic.
Zahraniční zpravodaj Vojtěch Berger se zajímal o příčiny rozpadu slovenské politické pravice
Velké cíle si žádají razantní kroky. Program Nové většiny proto počítá s přijetím úplně nové slovenské ústavy a například i s přímou volbou soudců nebo prokurátorů. Poslední průzkumy ukazují, že by se strana mohla dostat do parlamentu. Jenže volby budou až za tři roky.
Zatím poslední pravicovou stranou, která se na Slovensku rozpadla, je Svoboda a solidarita. Ta vystřelila jako kometa ve volbách v roce 2010, teď z ní ale odešla skupinka rebelů a SaS je na pokraji bezvýznamnosti. Pokud vám zkratky a názvy slovenských stran nic neříkají, nejste sami. Volič může být v pravicovém zmatku ztracený.
Pravicové strany se štěpily a zanikaly
Přesně to vystihl Pavel Graus, který každý týden připravuje satirickou relaci v internetové televizi TV SME. Tentokrát na téma historie rozpadu slovenských pravicových stran. „Celé to začalo před 20 lety, kdy se z VPN vyčlenila HZDS. VPN sice zanikla, ale z HZDS se odštěpilo ADS a potom APR, které vytvořilo DEUS a potom spolu s NDS…“ zaznělo v pořadu.
S humorem se na politiku dokáže dívat i známý slovenský karikaturista Martin Shooty Šútovec. Na papíře jsou jeho vtipy pořád stejně břitké, v osobním rozhovoru ale vypadá přece jen trochu znechuceně. „Můžeme už jen sledovat, jak se některé částice, o kterých jsme si mysleli, že už se nedají štěpit, tak se ještě štěpit dají. Ale myslím, že už je to v takové fázi, že už to přestalo být vtipné,“ soudí.
Slovenská pravice se rozhádala během předchozí vlády Ivety Radičové. Ta vydržela sotva půldruhého roku, než se utopila ve vlastních sporech.
Lídr levicové strany SMER Robert Fico mezitím využil oddechový čas a suverénně vyhrál loňské volby, po kterých sestavil dokonce jednobarevnou vládu. Karikaturista Shooty vidí krizi pravice ještě hlouběji v minulosti.
„Ona si zažila takové hvězdné chvíle, reformní chvíle. Podle mě celá ta chyba reforem byla v tom, že oni je brali jako cíl a ne jako nástroj. Co má následovat za těmi reformami, oni nedomysleli, a z toho Fico těží. Lidé vidí, že v tomto státě nic nefunguje, že jsou tady rozpadající se nemocnice, nefungující školy…“ popisuje Shooty.
Testem budou prezidentské volby
Neznamená to ale, že by současné slovenské pravici chyběly nápady. Důkazem je renomovaný právník Radoslav Procházka, který také opustil svoji mateřskou stranu a založil reformní občanské sdružení ALFA. Prosazuje reformu volebního systému a stínový státní rozpočet.
A příští rok bude kandidovat na úřad slovenského prezidenta. „Stát selhává v poskytování základního servisu lidem. Nefunguje spravedlnost, je extrémně nepřehledný a neúčelný sociální systém,“ vypočítává, co mu vadí.
Roztříštěnou slovenskou pravici kdysi sjednotil odpor proti vládě Vladimíra Mečiara. To už je ale 15 let zpátky a nové pojítko mezi pravicovými stranami dnes očividně chybí. Příštím velkým testem slovenské pravice budou prezidentské volby za rok na jaře.
