Slovenské listy o Benešových dekretech
Benešovy dekrety opět vyvolaly nadměrné mezinárodní pnutí, píšou slovenské Hospodárské Noviny. O víkendu ho spustil Edmund Stoiber, známý kamarád sudetoněmeckých radikálů, který nepromrhá ani jedinou šanci, aby šedesát let po válce vytřískal na poválečné křivdě kapitál. Vadilo mu odhalení sochy Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze.
Způsobil slovní přestřelku na německé politické scéně, kde si teď oba tábory přehazují svoje výroky jako horkou bramboru. A aby toho nebylo málo, do sporu se obuli i Rakušani a Maďaři. Podrážděná reakce Prahy na sebe, samozřejmě, nenechala dlouho čekat. Stoiber tak nadrobil problémy nejen svému kancléři Gerhardu Schroderovi, který v úterý přijel do České republiky, ale i českým vztahům s Rakouskem.
Naposledy se Rakušané takhle rozohnili, když se v Českém Krumlově odhalovala Benešova busta. A když jde o záležitosti takzvané dunajské monarchie, tak samozřejmě nemůže zůstat stranou ani Maďarsko. Jeho představitelé dekrety tvrdě odsuzovali v tamním veřejnoprávním rozhlase. Střední Evropa tak prožila další roztržku o Benešových dekretech a kdoví, kdy přijde další. Nejpozději to bude příští rok při sjezdu sudetoněmeckého landmanšaftu, tipují Hospodárské Noviny.
Francouzskou elitou se šíří panika z blížícího se referenda o euroústavě, tvrdí britský Guardian. Jacques Chirac si Ano Francouzů raději pojistil intervencí polského prezidenta Kwasniewského, německého kancléře nebo španělského premiéra Zapatera. Před referendem se třesou i v Británii. Neradi by totiž své šestiměsíční působení ve vedení Evropské Unie korunovali neúspěchem.
Ministr zahraničí Jack Straw však přesto nevidí v nastálé situaci katastrofu, spíš jen problém. Podle tvrzení řečníků z různých francouzských politických stran je ten, kdo neřekne Ano, černou ovcí. Ti , kdo o euroústavě přesvědčují, trvale vynechávají její špatné stránky. Přitom, když Francouzi řeknou evropské ústavní smlouvě Ne, nic vážného se nestane. Britové pořád ještě můžou volit opačně. A navíc, nějaký čas na zamyšlení a reflexi nad tím, jak by se dala napsat ještě lepší ústavní smlouva, nikomu neublíží, myslí si britský Guardian.
První stránky doslova všech ruských deníků dnes zaplnily materiály o výhře ruského fotbalového klubu CSKA Moskva v poháru UEFA. Utkání totiž skončilo včera o půl jedné ráno ruského času a tak většina novin nestihla napsat o historickém úspěchu ruského fotbalu vše potřebné. Jeden z komentářů si vybral také moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.
I Kurdové mají na filmovém festivalu v Cannes své želízko v ohni. Informuje o tom libanonský deník Daily Star. Snímek má název "Kilometre Zero" a popisuje příběh Kurda, který se v roce 1988 nechá naverbovat do irácké armády. Po skončení války proti Íránu se rozhodne dovézt rakev s ostatky jiného iráckého vojáka jeho rodině. Ta bydlí na druhé straně země.
Tragikomická snímek popisuje těžký život Kurdů v době Husajnovy diktatury. Chvílemi je veselý, částo srdceryvný a někdy také přináší zklamání. Jak žertuje jedna postava filmu, žena hlavního hrdiny Aka: Měli jsme smutnou minulost. Naše současnost je tragická. Ještě, že nemáme žádnou budoucnost! Film měl svou premiéru právě v Cannes a diváci ho přijali s napětím. V zemi, která osvobozovala Irák od Saddáma Husajna, jsou totiž taková témata poněkud citlivá, vysvětluje libanonský deník Daily Star.
