Slovenské listy o výročí sametové revoluce

Ideály sametové revoluce z listopadu 1989 se vrchovatě naplnily, píše slovenský deník Sme. Francouzský model demokracie funguje - navzdory nedávným rozsáhlým nepokojům na předměstích - bezvadně, tvrdí Le Nouvel Observateur. Británie by měla vydávat bývalé nacisty do zahraničí, myslí si Guardian. Německé listy komentují zvolení nového šéfa SPD.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Slovenské deníky komentují sedmnáctý listopad. Nejmladší slovenský svátek už tradičně provázejí ohnivé proslovy, píše tamní deník Sme. Nepochybně se zase z tribun dozvíme, že ideály se nenaplnily a reálné mzdy jsou nižší, než před šestnácti lety. A protože právě dnes projedná slovenská vláda Národní program duševního zdraví, je na čase, v rámci normality, uvést věci na pravou míru.

Díky sametové revoluci jsme všichni získali demokracii. O svobodě slova se do té doby nikomu ani nesnilo, kromě bolševiků a estébáků. Za samozřejmost považujeme to, že nás neokupuje cizí armáda. Nejsme ničími vazaly. To všechno, a mnoho dalšího, jsou vrchovatě naplněné ideály. Skutečnost, že existuje korupce, pofidérní zbohatlíci, klientelističtí politici či pomalé soudy, ale není důvod k nářkům. Pravda a láska totiž nemůže nikdy nadobro zvítězit nad lží a nenávistí. To by byl konec dějin, dodává list Sme.

Slovenský deník Pravda zveřejnil výsledky nejnovějšího průzkumu. Slovenský statistický úřad se ptal, jak se zvýšila životní úroveň po roce 1989. Zlepšení přiznalo 29 procent slovenských domácností. Lepší životní úroveň pociťují hlavně vysokoškoláci a středoškoláci mezi třiceti a devětačtyřiceti lety. Naopak hůř se má 60 procent obyvatelstva. Jsou to hlavně lidé nad šedesát let a ti, kdo mají základní vzdělání.

S porevolučním vývojem je spokojeno jen 34 procent Slováků. Naopak, 38 procentům se jejich očekávání nesplnila, uvádí slovenská Pravda.

Francouzský magazín Le Nouvel Observateur varuje před přílišným zjednodušováním. Prezident Jacques Chirac nazval nepokoje na francouzských předměstích krizí identity. Přední stránky světových deníků se předhánějí v dramatických titulcích jako Občanská válka ve Francii či Francouzská intifáda. Kromě toho se tvrdí, že francouzský model demokracie selhal. Není to pravda, funguje bezvadně. Francie se jen změnila a je třeba její novou tvář přijmout, vysvětluje Le Nouvel Observateur.

Britský Guardian upozorňuje na paradoxní situaci. Británie se snaží potrestat válečné zločince, nacisty, kteří stále žijí na jejím území. Bývalí nacisté jsou ale souzeni podle takzvaného Zákona o válečných zločinech z roku 1991. Místo toho bychom jejich případy měli posuzovat jako běžné kriminální kauzy. Současná situace totiž podporuje jednu z největších nespravedlností dvacátého století. Jednou z alternativ, která mohla stávající situaci vyřešit, je zrušení jejich občanství. Váleční zločinci by tak mohli být vydáni zpět do vlasti. To prý ale není samo o sobě trestem.

Že ne? rozčiluje se Guardian. Zeptejte se východních Evropanů, kteří se vraceli z emigrace zpět do komunistické země. Čekal je okamžitý soudní proces a ponížení. Dnes je ale Velká Británie pro bývalé nacisty doslova rájem. Dokazuje to i smutná statistika. Čtyři sta podezřelých, několik desítek vyšetřovaných, jen dva souzeni a ve vězení skončil jediný- Anthony Sawionuk, který tam nedávno i zemřel. Jeho smrti nelitujeme, píše se v komentáři britského Guardianu.

Charismatický Platzeck a přitom tak nedůsledný, napsal jeden z novinářů o novém předsedovi SPD. Podobně rozporná jsou i hodnocení samotného sjezdu v Karlsruhe: bude to začátek nové etapy v historii strany, nebo je SPD nereformovatelná a nepoučitelná a Platzeck odejde tak jako odešli čtyři jeho předchůdci v rozmezí pouhých deseti let?

Platzeck propůjčil SPD nový vzhled- soudí Berliner Morgenpost. A nejen to, zahájil novou éru, které se jednou možná bude říkat Platzeckova. Spolu s novým vedením se bude SPD reformovat a modernizovat, tvrdí přesvědčivě berlínský list a současně připomíná to hlavní: Je tuze třeba, aby se sociální demokracie vedle úspěšně vedených předvolebních kampaní zabývala také koncepční a programovou diskusí.

Jásat je ale předčasné, oponuje mnichovský Abendzeitung: Do jak kalných vod zavedl Platzeck tanker jménem SPD dokazuje upachtěná volba nového generálního tajemníka. Kdo slyšel vystoupení nafoukaného aparátčíka Huberta Heila, ví, že personální laťka SPD není jen nízko, ale že její spodní hodnota už vlastně vůbec není nastavena.

Kölnische Rundschau k mnichovským výtkám přidává svou pravdu: Že by SPD slavila nezvyklou harmonii. Tak najednou. Vůbec ne. Jen po turbulencích uplynulých týdnů nebyla vhodná chvíle na hádky. Rezignace bývalého předsedy, kterého si mimochodem většina ve straně vysoce vážila, vyděsila členskou základnu a postrašila funkcionáře. Chuť na mocenské hry je teď na krátko přešla.

Bayreuthský Nordbayerischer Kurie to ale vidí z jiného úhlu pohledu. Zamýšlí se totiž nad tím, zda odchod Münteferinga z postu předsedy spíše než truc-akce nebyl jen jeho promyšlený kalkul, protože chtěl v křesle vice-kancléře více volnosti a ne být spoután odpovědností šéfa strany.

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme