Slovenské noviny o zadržení Lexy

Dnešní zahraniční tisk píše o zadržení bývalého šéfa slovenské tajné služby Ivana Lexy, o atentátu na francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca, o nerostných surovinách a financování guerril.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Všechny slovenské deníky dnes na titulních stranách píší o zadržení mezinárodně hledaného bývalého šéfa slovenské tajné služby Ivana Lexy, který byl zatčen jihoafrickými úřady. Z komentáře listu Národná obroda cituje bratislavská zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Renata Havranová o zadržení Lexy

Turínská La Stampa se vrací k nedělnímu atentátu na francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca, o kterém napsala: Událost potvrzuje, jakému nebezpečí jsou naše demokracie, ale i její zástupci vystaveni a jak jsou zranitelní. Ten den, kdy se vládci rozhodnou z pádných bezpečnostních důvodů už nejezdit kolem aplaudujících davů v otevřených vozech, bude černým dnem pro demokracii. Už tak je dost bolestné vidět, jak se mezinárodní setkání konají z bezpečnostních důvodů zcela zastíněné. Není lehké domyslet, že by se člověk musel nebo mohl ze strachu před činy teroristů a kriminálních fanatiků vzdát "pevnosti republiky." Důležitým článkem boje proti politickému násilí ve všech formách je odvaha, žádný strach.

Jaké místo zaujme prezident Chirac v dějinách? ptá se pařížský deník Liberation. Do prvního kola prezidentských voleb vstupoval jako průměrný prezident páté republiky. Ve druhém kole byl znovu zvolen s velkým náskokem před soupeřem. V neděli unikl stejně jako kdysi de Gaulle útoku pravicového radikála. Jeho biografie se měsíc od měsíce obohacuje. Přesto se historie příliš nedotkne, že Chirac uniknul zmatenému člověku, který byl hnán krajně pravicovou tirádou nenávisti. Chiracovým problém spíš bude, aby nespadl příliš rychle na úroveň prvního kola prezidentských voleb, kdy mu byl nakloněn jen každý pátý Francouz.

Přírodní bohatství napájelo dlouhou angolskou občanskou válku a přírodní bohatství jí dovedlo do konce, napsal americký The New York Times. Angolské guerrily spravovaly většinu diamantových dolů, z jejichž výdělků kupovaly zbraně a platily bojovníky. Vojenská výhoda ztratila na významu a záleželo už jen na tom, kdo drží diamantové doly a kolik bude vláda schopna získat prodejem ropy.

Příměří podepsané v březnu vzešlo z ceny 30 dolarů za barel ropy a z mezinárodní blokády obchodu s diamanty z válečných oblastí. Hlavní role surovin v angolské zkáze byla už dlouho známa. A Angola není jediná. Suroviny rozhodují na mnoha místech světa. OSN proto hledá spolu s nevládními organizacemi způsob, jak zastavit toky peněz, které války přiživují. Ohrožení financí guerrilových skupin by jednoduše mělo být dalším pokusem, posunout se vpřed.

Robert Mikoláš, Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru