Čaputová by asi chtěla zablokovat celou Ficovu vládu, ale nemůže. Vztahy mají nepřátelské, soudí politolog
Od nové slovenské vlády, kterou sestavuje šéf Smeru Robert Fico, se nedá čekat, že by pro ni byl prioritou boj proti korupci a prorůstání policie a prokuratury s podsvětím, usuzuje v pořadu Jak to vidí... politolog Lubomír Kopeček. Prezidentka Zuzana Čaputová odmítá jmenovat vládu i s kritikem globálních změn Rudolfem Huliakem. „Čaputová by asi chtěla zablokovat polovinu vlády, ale nemůže, protože by to bylo protiústavní,“ soudí politolog.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová stanovila termín ustavující schůze nového slovenského parlamentu na 25. říjen. Termín jmenování nové vlády stanoví až po doručení nového návrhu kandidáta na ministra životního prostředí, aby mohla kabinet jmenovat. Postupuje podle ústavy, nebo, jak se domnívá příští premiér Robert Fico (Smer), jmenování nové koalice pouze zdržuje?
Já bych řekl, že prezidentka nezdržuje. Jestli postupuje v rámci ústavy, nebo ne, je v podstatě trochu nejasné. Využívá možností, které jí ústavní úprava dává, v tomhle je ústava úplně stejná jako v českých poměrech, to je, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh potom ministry.
Prezidentka využívá toho, že v tuto chvíli nový jmenovaný premiér na Slovensku není. Robert Fico jako velmi pravděpodobně nový premiér zatím jmenování nemá.
Takže v tuto chvíli, přestože ústavní úprava vcelku jasně naznačuje, že by měla prezidentka vyhovět jeho návrhu, tak mu vlastně vyhovět nemusí.
Mimo to je tady precedens z roku 2018, kdy velmi podobně postupoval její předchůdce, který v danou chvíli odmítl jmenovat ministra vnitra. A využíval právě situace, že nebyl jmenovaný premiér, a měl tak určitý manévrovací prostor. A vlastně si vynutil výměnu kandidáta na ministra vnitra.
Je tedy rozdíl, když prezidentka odmítá jmenovat někoho za ministra nyní, kdy se teprve nová vláda tvoří, protože premiérem na Slovensku je pořád Ľudovít Ódor, oproti tomu, kdy by to už bylo po jmenování nové vlády i premiéra a šlo by třeba o výměnu jednoho ministra?
Tady by to z hlediska výkladu asi bylo jednodušší, to jest že ten manévrovací prostor pro prezidentku by byl menší. Ona by byla v situaci, kdy by vláda už existovala, byl by premiér.
To rozhodování v minulosti, pravda, úplně jednoznačné nebylo. I jiní slovenští prezidenti zkoušeli občas blokovat některého kandidáta.
Čaputová nechce ministrem muže, jenž nevěří ve změnu klimatu. SNS na nominaci Huliaka přesto trvá
Číst článek
V minulosti, v polovině devadesátých let, se to třeba Michalu Kováčovi povedlo při zablokování tehdejšího návrhu premiéra Vladimíra Mečiara, který navrhoval jako ministra pro privatizaci člověka, kterého prezident Kováč vyhodnotil jako velmi problematického. Navržený kandidát Ivan Lexa byl spojovaný s různými aktivitami podsvětí, kdy to bylo opravdu na hraně toho, jestli je to způsobilá osoba pro výkon funkce.
Je dobré říct, že od té doby se ústavní úprava drobně změnila, nicméně odkazování na tenhle precedens a některé podobné situace, které se potom vyskytly, byť ne v tak úplně extrémním provedení, se od té doby ve slovenských poměrech objevují.
Možná ještě jedna poznámka. Přestože je v tuhle chvíli Robert Fico jako kandidát v situaci, kdy opravdu chce, aby ta vláda byla jmenovaná rychle, tak se nedá říct, že by to byla úplně nějaká ústavní nutnost. Jestli se to stane ve středu odpoledne, jako se o tom v tuhle chvíli mluví, pokud navrhne jiného kandidáta na ministra životního prostředí, nebo o pár dní později, je z hlediska plynutí času už relativně malý rozdíl.
Není to ale úplně malý rozdíl pro Roberta Fica, který má samozřejmě zájem vládnout co nejrychleji. Mimo jiné chce ke konci týdne už jako slovenský premiér zamířit na summit Evropské unie. Takže ten, kdo je v tuhle chvíli pod tlakem času, je primárně on.
Je dobré vnímat, že tady se hraje nejenom o tu osobu, ale i o ten kontext. Že kandidát, který je navržený, je velmi problematický z pohledu prezidentky. A hraje se i o čas.
Nejvíc problematický kandidát
Jak hodnotíte osobu Rudolfa Huliaka, kolem kterého je tolik povyku na Slovensku? Slovenská národní strana (SNS) trvá na jeho nominaci. Na pondělí svolala protest před prezidentský palác v Bratislavě. Strana opakuje, že prezidentka prý nerespektuje ústavní principy a nařízení. Podle Zuzany Čaputové by jmenování Huliaka nedávalo záruku řádného chodu ústavního orgánu.
Je dobré připomenout, co to je za kandidáta i vysvětlení Zuzany Čaputové, proč ho vlastně nechce jmenovat.
On je to člověk, který popírá klimatickou změnu, což v pozici ministra životního prostředí je, řekněme, dost netypické. Je to člověk, který některým ekologickým aktivistům vyhrožoval násilím. A je to člověk, který třeba tvrdí, že stávající podoba národních parků je na Slovensku nesmysl a že by se měly zrušit. To je shrnuto ve velké zkratce.
Jak bude vypadat nová Ficova vláda? Huliaka chce prezidentka škrtnout, vrací se ale Kaliňák či Saková
Číst článek
Samozřejmě je dobré to dát do kontextu i toho, že Zuzana Čaputová předtím, než se stala jako slovenskou prezidentkou, tak obhajovala v nejrůznějších kauzách právě ekologické aktivisty a dost se v tom angažovala.
Samozřejmě, když se dívám na slovenskou vládu, tak problematičtějších jmen se tam najde vícero. Třeba kandidátka na ministryni kultury, která je navržena rovněž za Slovenskou národní stranu, působí v jedné dezinformační televizi a má za sebou taky velmi zvláštní minulost. Už proti ní na Slovensku probíhají protesty v kulturní obci.
Takže těch lidí, kteří by mohli být potenciálními kandidáty na to, aby se je prezidentka pokusila zablokovat, je určitě víc. To, že si vybrala Rudolfa Huliaka, je hodně spojeno právě i s její vlastní minulostí.
U pana Hulijaka to nejsou jenom výtky k popírání klimatických změn. Jedním z témat Slovenské národní strany ve volbách, a nejenom jí, bylo přemnožení medvědů a tak dále. Nicméně pan Huliak by chtěl letět do Moskvy odprosit Vladimira Putina za vojenskou pomoc Slovenska Ukrajině. Zmínil jste Martinu Šimkovičovou, což je bývalá televizní moderátorka televizi Markíza.
Jak rozumíte tomu, že je tolik povyku kolem něj, ale nominace Roberta Kaliňáka, někdejšího exponenta předchozí Ficovy vlády, do čela resortu obrany prošla v podstatě bez problémů? Nejenom že bude podle všeho řídit jeden z klíčových resortů na Slovensku s obrovským rozpočtem. Ale Kaliňák odešel z politiky stejně jako Fico nebo bývalý policejní prezident Tibor Gašpar v roce 2018 po masových protestech na celém Slovensku v reakci na vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírove. Nyní se vrací v plné síle. Teď získal od voličů po volebním lídrovi Ficovi nejvíce preferenčních hlasů.
Odklon od hodnot i odmítání pomoci Kyjevu. Evropští socialisté zastavili členství Ficově i Pellegriniho straně
Číst článek
A s oběma pány přichází i Jozef Ráž mladší na post ministra dopravy. A právě pana Ráže před pěti lety, krátce po zmíněné dvojnásobné nájemné vraždě, do funkce ministra vnitra odmítl jmenovat tehdejší prezident Kiska. A to kvůli vazbám pana Ráže na Roberta Kaliňáka.
Popsala jste velmi pěkně asi nejproblematičtější jména ze slovenské vlády. Je dobré ale dodat jednu dost podstatnou věc. To, že se v tuhle chvíli pozornost koncentruje na kandidáta na ministra životního prostředí, je spojeno právě s blokací jeho jména prezidentkou.
Slovensko je, podobně jako Česko, režim, ve kterém o podobě vlády mají rozhodovat parlamentní volby, nikoliv prezident. Takže jsme v situaci, kdy by asi prezidentka na Slovensku chtěla zablokovat polovinu vlády, ale s ohledem na to, jak funguje slovenský politický systém, to vlastně udělat nemůže, protože by postupovala zjevně protiústavně.
Vybrala si ze svého pohledu nejvíc problematické jméno a zaujala určitý postoj. Je jasné, že nemůže překreslit výsledky parlamentních voleb na Slovensku a to, co teď dělá, je z jejího pohledu, asi i z pohledu toho, jak se to dá nahlížet politicky, snaha udělat krok, který ústava, použiju slůvko snad, ještě umožňuje, aniž by zasahovala do výsledků parlamentních voleb. Z těch vychází vláda, která má za sebou většinu, byť relativně těsnou, ve slovenském parlamentu. A prezidentka nemá podle mě právo snažit se výsledky těchto voleb zvrátit.
Jsme opravdu v situaci, kdy se Slovensko docela výrazně v nejbližších týdnech, měsících, letech posune někam jinam. Je to ale nutné vnímat v kontextu voleb.
Kam se posune?
Kdybych to nahlížel prizmatem srovnání s Maďarskem, tak se asi posune zahraničněpoliticky tam, kde se teď pohybuje Maďarsko, to jest tak trochu na okraj Evropské unie s postojem, který je vůči rusko-ukrajinskému konfliktu jiný než hlavní proud Evropské unie. Bude to postoj mnohem výrazněji proruský, než měly poslední slovenské vlády.
Kdybych to měl vztáhnout k vnitřní slovenské politice a jít do detailu, tak jsme v situaci, kdy se nedá příliš čekat, že by pro novou vládu byla velká priorita boj proti korupci a řekněme boj proti prorůstání některých částí státních institucí, především policie a prokuratury, s podsvětím.
To je něco, na co jste narážela v souvislosti s rokem 2018 a problémy, které tehdy vedly k pádu předchozí Ficovy vlády, a se jménem především Roberta Kaliňáka.
Většina čtyř hlasů
Bude tato vláda trojkoalice stran Smer, Hlas a Slovenská národní strana stabilní?
Je dobré si všimnout relativně těsné většiny 79 hlasů. Já nepochybuji o tom, že vláda získá důvěru, ale právě ta relativně těsná většina čtyř hlasů v parlamentu není mnoho a může se velice rychle v průběhu volebního období zmenšit.
Pellegrini nechtěl ‚další vládní cirkus‘. I proto si vybral koalici se Smerem, a ne s Progresivním Slovenskem
Číst článek
Je dobré vypíchnout jeden specifický aspekt, a to klub Slovenské národní strany, který je sice desetičlenný, ale pouze jeden z členů, předseda strany Andrej Danko, je opravdu členem té politické strany. Jinak je to v zásadě kryptokoaliční klub, ve kterém každý, nebo téměř každý poslanec reprezentuje něco trochu jiného. Ať už jinou politickou formaci, obvykle téměř jinak marginální, anebo v zásadě sám sebe.
V tuhle chvíli bych nečekal, že tato vláda bude silně akceschopná po celé volební období. A to právě s ohledem na to, že se nedá čekat příliš dlouhé udržení parlamentní většiny.
Ale to neznamená, že vláda padne. Dá se čekat, že ve slovenském parlamentu, stejně jako to bylo v předchozích volebních období, bude dost nezařazených poslanců, kteří můžou situace od situace nějak hlasovat, a vláda je může přitáhnout k sobě, aniž by byli pro vládu úplně spolehlivým zázemím.
Stručně a krátce řečeno, čekal bych, že slovenské volební období teď bude zajímavé, ale nemusí to rozhodně skončit tím, že budeme mít většinovou vládu po celé čtyři roky.
Nepřátelství Fica s Čaputovou
Zajímavý bude i vztah současné dosluhující slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a příštího premiéra Roberta Fica. Jak odhadujete, že spolu budou spolupracovat nebo vůbec komunikovat?
Je tam obrovské napětí. Zuzana Čaputová s Robertem Ficem jako premiérem měla mimořádně nepřátelský vztah. To slovo se tady dá použít. A v době, kdy byl Robert Fico v opozici, se to ještě dál prohlubovalo.
Jenom bych připomněl, že Robert Fico celkem běžně nazýval Zuzanu Čaputovou cizím agentem a americkou paničkou a tak podobně.
Osobní vztah, ta osobní chemie, která bývá docela důležitá, je tady v tuhle chvíli mezi staronovým slovenským premiérem a slovenskou prezidentkou nastavený tak, že to soužití bude, řekněme, hodně, hodně nepříjemné. Jak pro veřejnost, tak i pro prezidentku.
Je tady ještě jeden rozměr věcí, na které je dobré upozornit. Slovensko má zhruba za tři čtvrtě roku, na jaře roku 2024, prezidentské volby. A je zjevné, že Zuzana Čaputová, která nebude obhajovat mandát v prezidentském úřadu, skončí. Je otázka, jak se vztahy mezi premiérem a prezidentem nastaví potom.
To je samozřejmě ještě další věc, která je tady docela zajímavá. V tuhle chvíli, díky podobě nové vládní koalice, se rýsuje, že by tu mohla být velká šance pro někoho, kdo bude mít v politických postojích blízko k názorům Zuzany Čaputové.
Mnohem lépe se dá samozřejmě mobilizovat vůči vznikající vládní koalici z pozice kritika než z pozice někoho, kdo k ní má blízko. Kdybych to vztáhl jmenovitě, dost se debatuje kandidatura Ivana Korčoka, bývalého ministra zahraničí, který podle průzkumů má poměrně slušnou šanci, kandidaturu už oznámil a názorově má blíž k Zuzaně Čaputové než k Robertu Ficovi.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
