Proevropské, středové a proti Ficovi. Na Slovensku se rodí dvě nové strany

  • Dvě nové politické strany získaly na Slovensku dostatek podpisů na to, aby se mohly zaregistrovat na ministerstvu vnitra.
  • Progresivní Slovensko i strana Spolu jsou si podobné svým postoji a částečně i cílovou skupinou voličů
  • Zatímco stranu Spolu tvoří zkušení poslanci, Progresivní Slovensko založili nováčci v politice.
  • Do budoucna ani jedna ze stran nevylučuje spolupráci.

Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Slovensku vznikají dvě nové politické strany | Zdroj: Progresivní Slovensko

Projekt strany Spolu odstartoval pro Simonu Petrík někdy v době, kdy její stranický šéf Radoslav Procházka krátce zazářil na sociálních sítích.

Psal se rok 2016, bylo těsně po parlamentních volbách a nadějného pravicového politika Procházky se novináři zeptali, zda jednal s Robertem Ficem (Smer) o sestavení vlády. Tedy o něčem, co do té doby zcela vylučoval.

Kamery tehdy zachytily, jak předsedovi strany Síť po dotazu problesklo tváří celé spektrum emocí a nakonec ze sebe vydal zaskočené „Niee“.

Slováci se bavili, Simona Petrík a její kolegové už tolik ne. Stranu po veřejně prokázané lži předsedy opustily stovky členů a čtyři poslanci.

Právě oni - spolu s dalšími „přeběhlíky“ z jiných stran - tvoří jádro nové strany Spolu. Ta je nyní těsně před registrací na ministerstvu vnitra. Hranicí je na Slovensku deset tisíc podpisů. Strana jich nasbírala zhruba 17 000.

Za necelý měsíc v ulicích jde o poměrně úctyhodný výkon, ale ne zcela ojedinělý. Petrík a její kolegové totiž nejsou jediní, které loňské volby pobídly k akci.

V listopadu prošla dveřmi ministerstva skupina zakládající hnutí Progresivní Slovensko, aby odevzdala své vlastní podpisové archy. Do nového roku tak Slovensko podle všeho vstoupí se dvěma novými partajemi.

Dva recepty

Progresivní Slovensko a Spolu si jsou v lecčems podobné. Obě strany za své priority považují školství a zdravotnictví, budoucnost Slovenska vidí v Evropské unii a své voliče zejména ve střední vrstvě zklamané aktuální nabídkou.

Podobná jsou i loga - dva barevně blízké kruhy či půlkruhy.

Průzkum politických preferenci na Slovensku v listopadu 2017 podle agentury Focus | Zdroj: Agentúra FOCUS

Uspět či vůbec odlišit se od ostatních proto nebude jednoduché.

Simona Petrík je přesvědčena, že tajemství je v kombinaci nového a starého. Nejvýraznějšími tvářemi strany jsou zkušení politici z jiných stran Miroslav Beblavý (dříve Síť) a Jozef Mihál (dříve Svoboda a solidarita).

„Jsme už osvědčení, zkušenější lidé, na které se dá spolehnout. Ráda bych to řekla i o nich, protože je znám, někteří z nich jsou i naši dobří přátelé, ale nemůžu říct, že se na ně dá spolehnout, nevím, jsou to noví lidé. Vezou se na vlně čerstvého větru. My jsme taková kombinace nového a ověřeného,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Petrík s tím, že dva přední muže strany zná podle průzkumů 93 % Slováků.

Recept Progresivního Slovenska je jiný. Akademik Michal Šimečka, který má ve straně na starosti obsahové a odborné výstupy, doposud žil v Praze. Jeho nejbližším kontaktem s politikou bylo neplacené členství v poradním sboru dnes již exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Šimečka přiznává, že vstup do politiky mu už nyní mění život - přinejmenším pokud jde o nový pocit odpovědnosti a stěhování do Bratislavy.

Něco podobného nejspíš zažívá víc jeho kolegů. Progresivní Slovensko tvoří veřejnosti více či méně známí nováčci - ředitelka společnosti Profesia Ivana Molnárová, podnikatel Ivan Štefunko, odbornice na kulturu Zora Jaurová. Nejblíže k politice má nejspíš Martin Dubéci, který vedl stranický think tank Sítě.

„Parlamentní opozice nenabízí žádnou kredibilní alternativu. Jsou to ti samí politici, kteří nedokázali Smer porazit, a když ho porazili, po roce vládu položili. Nemají žádné nové nápady, jsou bez energie, nemají vizi, jak zemi posunout. A pokud, tak to jsou jenom klasické neoliberální recepty převzaté ještě z Dzurindových vlád, které v dnešní změněné situaci už Slovensku nepomůžou,“ vysvětluje Šimečka motivaci sebe a svých kolegů.

Černá díra

Slovenská média Progresivní Slovensko označují za levicovější ze obou stran, Šimečka takové označení ale odmítá. Strana je podle něj středová a chce se soustředit zejména na liberální voliče.

Partaj Spolu se naproti tomu definuje jako středopravá a ráda by oslovila i konzervativnější publikum. Obě strany ale připouštějí možnost spolupráce, především pokud bude hrozit, že by hlasy jejich voličů ve volbách mohly propadnout.

Existuje ale ještě jedna hrozba větší než ta, že by neměly uspět ve volbách - pomyslná černá díra, do které za posledních 20 let na Slovensku spadlo několik politických projektů.

„Každý den mám před očima zkušenost ze Sítě a uvědomuji si množství věcí, které chceme dělat úplně jinak,“ říká Petrík o své někdejší partaji.

Ta po tajných jednáních předsedy Procházky s Ficem propadla v průzkumech na současných 0,9 % a nic nenaznačuje, že by se ještě kdy měla vzpamatovat.

„Důvěra v politické strany i díky Síti na Slovensku velice klesla. Nebudeme si moci dovolit ani nejmenší chybu, protože je velmi velmi křehká,” dodává Petrík.

Podle Šimečky jsou z osudu Sítě dvě poučení. Jedním je slabina stran, které jsou budované na jedné silné osobnosti. „Druhé poučení je, že Síť se pokusila replikovat model středopravé protificovské opoziční strany, něco jako pokračovaní tradice SDKÚ, a to je dnes už málo. Středopravých opozičních stran je jednak už dost a jednak je to model, který se vyčerpal.“

Obě partaje tak budou muset přijít s něčím novým.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme