Slovenská sněmovna jednala o smlouvě s USA. Opozice pískala, dohoda by prý ohrozila suverenitu
Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců.
Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. Nesouhlas se smlouvou přišel v úterý k parlamentu vyjádřit na demonstraci dav lidí, ke kterému promluvili i opoziční poslanci. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.
Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť. Bratislava by pak mohla získat od USA finanční dar na jejich modernizaci.
Slovensko a USA podepsaly dohodu o obranné spolupráci. Američané budou moci využívat dvě letiště
Číst článek
Po odpoledním otevření schůze dva poslanci LSNS se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sálu sněmovny naopak rozvinuli ukrajinskou vlajku, patrně jako výraz podpory Kyjeva v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem.
Poslanci LSNS pak ukrajinskou vlajku polili vodou a jiní zákonodárci ukrajinskou vlajku poslancům vzali. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.
Opoziční poslanci úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf LSNS Marian Kotleba, předseda parlamentu Kollár schůzi přerušil. Krátce předtím Kollár několik poslanců LSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti tam ale zůstali. Slovenská sněmovna nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.
Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naší zahraničně-politickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně našim nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.
Průzkum: Čechům je nejvíc sympatické Slovensko, neoblíbené jsou naopak Čína, Rusko nebo Turecko
Číst článek
Po Naďově projevu pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi. Později se v rozpravě dostali k slovu dva opoziční poslanci. Během následného krátkého vystoupení jednoho z vládních poslanců pak jeden z poslanců LSNS spustil s pomocí přinesených reproduktorů sirénu.
Po následné přestávce předseda parlamentu nechal hlasovat o návrhu ukončit rozpravu, což sněmovna schválila. V historii slovenského parlamentu jde o spíše ojedinělý krok. Kollár dříve během dne opozici upozornil, že navrhne ukončení rozpravy, pokud budou obstrukce pokračovat.
Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.
Firma Blueberg českého podnikatele Voráčka koupila TA3, zpravodajskou televizi na Slovensku
Číst článek
Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. Žilinkův projev pak ve sněmovně přečetl jeden z místopředsedů parlamentu.
Podobnou smlouvu se Spojenými státy podle Nadě uzavřela většina členských států NATO a ze slovenských sousedů Maďarsko a Polsko.
Šéf opozičních sociálních demokratů, Směru-SD, a expremiér Robert Fico krátce před zahájením parlamentní schůze řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí.
Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Směr-SD u moci. Naď zase uvedl, že k užšímu propojení mezi Slovenskem a USA došlo v souvislosti s tím, že vlády pod vedením Směru-SD nakupovaly techniku od Spojených států.
‚Jedeme vyjádřit solidaritu.‘ Šéfové diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska odletěli na Ukrajinu
Číst článek
V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů. Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.
