Souboj o nového slovenského prezidenta je vyrovnaný, podpora roste právničce Čaputové
Favoritem prvního kola slovenských prezidentských voleb je místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého navrhla vládnoucí strana Smer Roberta Fica. Vyplývá to ze dvou průzkumů provedených už po uzavření kandidátek. Rozdíly mezi uchazeči jsou velmi těsné, jen tři procentní body za Šefčovičem je vědec Robert Mistrík. První kolo voleb se koná 16. března, celkem kandiduje 15 lidí. Současný prezident Andrej Kiska svou funkci neobhajuje.
Maroše Šefčoviče, kterého v kandidatuře podporuje nejsilnější vládní strana Smer, by podle průzkumu agentury AKO volilo 18,2 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů. Za ním se ziskem 15,8 procenta následuje Robert Mistrík, jež se o funkci prezidenta uchází i s podporou největší opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) a Spolu.
Na třetím místě s 14,7 procenta skončila právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová, která se podobně jako Mistrík opakovaně vymezila vůči Smeru a jejímu předsedovi, expremiéru Robertu Ficovi. Dvouciferné podpory (12,8 procenta) se dostalo i kontroverznímu soudci nejvyššího soudu a bývalému ministrovi spravedlnosti ve Ficově první vládě Štefanu Harabinovi.
Vedoucí postavení Šefčoviče potvrdil ve středu i průzkum agentury Focus, který si zadalo opoziční politické hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Podle něj má Šefčovič nad Mistríkem u rozhodnutých voličů náskok čtyři procentní body. Čaputová by získala 14,4 procent a Harabin 13,6.
Místopředseda Evropské komise Šefčovič kývl na Ficovu nabídku, bude kandidovat na prezidenta
Číst článek
V porovnání s výsledky lednového průzkumu agentury Focus je jasný trend růstu u občanské aktivistky a advokátky Čaputové. V lednu by ji volilo 9 procent lidí, teď o 6 procentních bodů víc.
Odstoupí Čaputová, nebo Mistrík?
Sama Čaputová se přitom s jejím protikandidátem Mistríkem na konci ledna dohodla na tom, že slabší kandidát by se před prvním kolem voleb mohl vzdát své kandidatury ve prospěch silnějšího.
Na začátku února Čaputová prohlásila, že se „nechce probudit do rána, kdy se bude rozhodovat mezi kandidátem Smeru a Štefanem Harabinem“. Ve středu v reakci na čerstvá čísla uvedla, že v kampani pokračuje. „V tuto chvíli konstatuji, že jsem se díky podpoře lidí velmi těsně přiblížila druhému kandidátovi. Z toho důvodu považuji za zodpovědné v kampani setrvat,“ cituje kandidátku deník SME.
V kampani pokračuje i Mistrík. „Jsem odhodlaný bojovat o charakter státu a chci porazit prodlouženou ruku Roberta Fica a člověka Vladimira Mečiara,“ reagoval vědec podle Denníku N. „Debaty o odstoupení považuji za ukončené,“ dodal.
Oba přitom prohlašovali, že se vzdají své kandidatury ve prospěch druhého na základě předvolebních průzkumů, nejpozději však před vytištěním hlasovacích lístků. K tomu má dojít 15. února.
Kdo je v první čtyřce?
Maroš Šefčovič
Místopředseda Evropské komise nabídku na prezidentskou kandidaturu přijal od hlavní vládní strany Směr, ke které má blízko. Mimo jiné v roce 2004 vedl kandidátku strany do Evropského parlamentu. Je téměř deset let eurokomisařem.
Předtím, než se stal slovenským eurokomisařem, působil Šefčovič v diplomacii, například pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenska u EU v Bruselu.
V říjnu 2009 vystřídal v EK Jána Figeľa a převzal oblast školství, vzdělávání, kultury a mládeže. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu a stal se místopředsedou Evropské komise. V současné sestavě, která se ujala funkce na podzim 2014, převzal agendu energetické unie.
Robert Mistrík
Vědce, podnikatele a politika označují komentátoři za klon současného prezidenta Andreje Kisky. Pro kandidaturu získal podporu nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita, kterou v roce 2009 spoluzakládal, ale o tři roky později z ní vystoupil.
V roce 1998 založil a dodnes vede firmu HighChem. Vede vývoj cloudové databáze s názvem mzCloud, která umožňuje identifikaci lidských metabolitů, léčiv, dopingových látek, kontaminačních látek, drog a omamných látek.
Mistrík je autorem patentu na identifikaci malých molekul včetně nových diagnostických markerů zákeřných chorob a původním autorem softwaru Mass Frontier, který se používá ve víc jak 2000 vědecko-výzkumných a průmyslových laboratořích po celém světě. V roce 2009 získal cenu Hlava roku za nejvýznamnější inovace.
Zuzana Čaputová
Právnička a občanská aktivistka v prosinci 2017 vstoupila do vznikající strany Progresivní Slovensko, loni v lednu se pak stala místopředsedkyní této neparlamentní strany.
Po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu.
V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy - proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, svém bydlišti. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW. Čaputová se staví například za zavedení registrovaných partnerství lidí stejného pohlaví.
Štefan Harabin
Soudce nejvyššího soudu (a jeho bývalý předseda) zastával v první vládě Roberta Fica v letech 2006-2009 funkci vicepremiéra a ministra spravedlnosti. Je známý jako obhájce současné politiky Ruské federace v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.
Po studiích práv na košické Univerzitě Pavla Josefa Šafaříka začínal soudcovskou praxi v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Soudcem se stal 1. ledna 1983. Od roku 1990 působil na Krajském soudu v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR, v letech 1998 až 2003 a pak znovu 2009 až 2014 byl jeho předsedou.
V úřadu ministra spravedlnosti navrhl zrušení speciálního soudu a úřadu speciální prokuratury. V říjnu 2006 během dvou dní odvolal sedm předsedů krajských či okresních soudů.
Harabin se netají oblibou kontroverzního expremiéra Vladimíra Mečiara. „Je tvůrcem naší státnosti a nedovolil prodej našeho majetku do zahraničí,“ řekl v neděli v debatě s protikandidátem Bélou Bugárem ze strany Most-Híd.
